|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CVKILL 143
* Bachovy duchovní kantáty provedeny byly 20. listopadc< Hlaholem, pod taktovkou Krickovou I RUZNÉ ZPRÁVY. za úcinkování M. SchrShcové, B. Tűmové, V. Šindle- ra, V. Chmela, inspektora Klicky a Ces. Filharmo- nie s úpiným zdarem a porozumęním pro velikolepý styl Bachúv. I . A c t u s t r a g i c u s (Bozí cas vęru Diecesní Jednota Cyrillská v Ces. Budęjovicích nejlepší cas) v úpravę Schreckovę s prűvodem se ustavila na sjezdu cyrillském v Pisku. Predseda fléten, kontinua a gamb jest smutecní kantátou jest kanovnik, rektor bisk, knęzského semináre z doby mistrova mládí, hlavnę na biblická slova. K. B o c e k ; zástupcem nejd. b. Ordinariátu usta- [I. S námi bud, neb jiz se pripozdívávúpra- noven kanovnik K B r e n n e r; do výboru zvolení : vę Felixe Mottla Ive vydání Breitkopfovę c. 6.). dr, Poustka, prof. p astorálky, prof. S t r i d 1, Komponována r. 1736, lící tesknou náladu cíuše, katech. Rlirský, Jarka a Hartl, red. a skladatel vzbuzené obavou, aby Kristus ji neopustil, Kdyz by Jeremiáš. red. asktadatelVymetal, p.Šubert, se pripozdilo a den zivota se nachýlil ke sklonku. docent chorálu. Primyká se tím na evangelium velikonocního pon- * Rorátní mše sv. (Missa Rorate) jest dovo- dęlí, jez lící, jak Kristus provází ucedníky jdoucí lena po celou dobu adventní vyjma Štędrý den do Emaus. Obsahuje smíš. sbor, arii altovou, cho- v celých Cechách. Mše z p í v a n á má GI., Credo, rál v sopránu, recitativ v bassu, arii tenorovou a jedinou orací, prefaci mariánskou a tedy i marián- koncí ctyrhlasým chorálem. 111. Kdo v Bohu má ské Ite (téz mariánské Gloria). Mše sv. t i c h á jest s v é p o c í n á n í dle úpravy M. Regera (Breitkopf bez Glori= !mimo soboty) a bez Kreda. Pri z p í- c. 93.) z r. 1728 jest parafrází chorální melodie a v a n é mši rorátní, tedy o nedęlích, jest zpívati pocíná po krátkém úvodu polyfonním ctyrhlasým 1 a t i n s k ý t e x t (Rorate coeli) ; pri tichých se zpí- sborem, jenz vystrídán jest recitativem a chorálem vají rorátní a adventní písnę; existují v rűzných vy- v bassu; po nęm následuje arie tenorová, duetto dáních. Po ti•etí nedęli adventní je ctvero suchých sopránu s altem, recitativ a chorál v tenoru, arie dní (streda, pátek, sobota). Jaké se zpívají promęn- sopránová, která jest uzavrená ctyrhlasým homofon- livé cásti mešní v dobę adventní, viz v listopado- ním chorálem. IV. »Nastává spása a síla a vém císle Cyrilla= r. 1911 a v Graduale parvum! vláda, v úpravę Sclireckovę (Breitkopf c. 5Q) z r. 1740 velikolepým dvojsborera na biblická slova Státní zk0u7,ky z hudby na stredních školách apokalypse. Ceský text ke koncertu porídil sám a ústavech ucitelských v Praze lze zpęvu, ze hry sbormistr Kricka a K. V. Cervinka. Hlahol podjal na housle, klavír a varhany, konati se budou ode se zásluzného a pracného úl dne 9. prosince 1912 v budovę c. k. ucitelského generaci s Bachovými kantátami. Zajisté bude po- ústavu v Panské ulici Zádosti za pripuštęní ke I zkouškám rízeny budtez na reditelství c. k. komise i Bachovy pašije. U. (J• pro zkoušky z hudby v Praze IV. (c. k. místodrzi- * Die Geheimnisse der Messe. Ein geistliches telství, c. k. hudební referát). Festspiel, űbersetzt von Dr. Richard von Kralik. * Reditelem kuru ve Staré Boleslavi jmenován Calderonova spolecnost v Berlínę dávala pod pro- J. Klazar, absolvent varhanické prazské školy a tektorátem J. V. císare Františka Josefa I. pri eu- zák red. Pilare z Horic. charistickém kongresu ve Vídni 13. a 14. zárí 1912 Calderonovu duchovní hru »Tajemství mše sv.« * Oratorium ,Job" mistra Nešvery bylo prove- Hudbu k ní komponoval sám prekladatel. Ucinko- deno 17. listopadu v Olomouci Dle »Našince« ne- val mimo cinoherní spolecnost berlínskou smíšený stála prý tato reprodukce na výši. Sborová cást sbor, chlapecký sbor katol. spolku mladíkű .,Maria díla Nešverova vynil<á nad orchestrální. Ze solistú Hilf« a v orchestru clenové c. a k. dvorní opery. uchvátila sl. Fialová. Autor byl predmętem srdec- Osobami vystupujícími jsou : Kristus, Moudrost, ných ovací. Nevędomost, Adam, Mojzíš, sv. Jan Krtitel, sv Jan * Mistr Josef Hešvera byl vyznamenán v den Evang., Šavel-Pavel, Symbol pohanství, Starého svých sedmdesátých jmenin rádem Františka josefa. zákona a andęl. Dále Panna Maria, archandęl, Náš casopis bvl prvním, který prinesl studii o jeho sbor andęlu, apoštolű a lid Calderonovy -Autos skladatelské cinnosti a prílohou zase autograf jeho sacramentales« jsou nejen nejkrásnęjšími kvęty krásné vokální skladby Ave Maria jejíz první španęlského umęní dramatického, nýbri záro- provedení bylo svęreno red. Vymetalovi pri cyrill- veń nejskvęlejšLn vyznáním víry v K r i s t a; sl<ém sjezdu v Písku. Redal dateli, aby se tešil zdráv dlouho z ovoce své cin- vrcholnęjším dojműm. Tajemství víry jsou v nich nosti, tak veliké v kazdém oboru církevní i svętské znázornęna obrazy, parabolami a príklady. — hudby. Kazdá ze 73 jeho > Autos« jest »bozskou komoidií« *Reditel a skladatel Alois Lad. Vymetal v Písku umęleckého vzmachu, dramaticky napínavou az do obdrzel na doporucení nejd. p. biskupa monsg. posledního slova, a prece všude zalozenou na kato- Hűlky papezský rád ,.bene m e r e n t i« za svou lických dogmatech. Zvláštę to platí o eucharistické neúnavnou cinnost jako reditel kuru a zvláštę za hre »Tajemství mše sv.«, v níz symbolicky se pred- skvęlé výkony pri I. cyrillském sjezdu diecese bu- vádęjí posluchaci jednotlivé cásti mešní a jez pri dęjovické. Jest u nás prvním reditelem kűru, který samé hre vykládá zosobnęná Moudrost Nevędo- takto byl vyznamenán. Tyto dny pripial oslavenci inosti. Kristus na scénę povznáší, zvláštę tehdy, rád p. monsg. Pixa, dęl dustojnę doplńuje básnický recitativ na jevišti a * Edgar Tinel, reditel konservatore hudby v Bru- zpęvy sborové za scénou. Kdo vidęl na jevišti selu, zemrel ve vęku 58 let. Narodil se r. 1854 výklad mše sv. a slyšel prűvod slovní a zpęvní, jak v Sinay, byl zákem Gevaertovým, jehoz se stal i jej predstavuje dle Calderona berlínská spolecnost, jako reditel nástupcem. Vynil ního chorálu, virtuos na varhany a skladatel du- by radno, porídit umęlecký preklad Calderonovy chovních dęl (oratorium Sv. František, Te Deum). hry a jejím umęleckým predvedením vysvętliti a O jeho cinnosti více prinese náš casopis z odbor- znázorniti ceskému clovęku obęt eucharistie, aby ného péra v císle príštím. 1< ní více prilnul a zamiloval si ji. Ciníme prímý | ||||
|