|
| ||||
| ||||
|
146
CYRILL XXXVIII. STAROCHOR VATSKA VANOCNI PISEN, 1. Na- ro - dil se jiz Král ne - be - ský z Pan-ny Ma-ri - e, ci - sté dę vi - ce. 2. Po- chvá-len bu - diz Bo- hu v Tro-ii - ci chvá - lu my vzdejme Pá - nu Je - zí - ši ? Rkytmicky (cella breve). trest. _ decres - - cen- - - do -4 _3 Tenor>< 1. Na - ro - dil se je Krali ne - be - ski od Ma - ri - je ci - ste De - vi - ce. 2. Hva - lie -no bu - d1 sve - to Troj-stvo, hva - lu mi zdajmo Go - spo-du Bo - gu. ~ - f,— g--0—0, 09 - -- y— y- BásSl _ rreyc. treyceedv' 1. 2. A v tom no-vém ro - ce o - sla - vuj-mez Jej! K mladému Krá - ]i se mo-dle- mez!:] z široka, motto ritard. ~_-- / -C pessante mfo 1.2. Na tom mla-dom le - tu ve - se - li - mo se! Mla-do-ga Kral - ja mi mo - li - mo.*):] trest espresy. C.4 ~ 09 — I r 7IT- -(L • y mI Sf , mf r—ry f- vmf0 3r--- yf yf .« PP STASAT MATER. NAPSAL KANOVNÍK VÁCLAV MULLER. (DOxoNC.) drzel jsem se chvíli ti autora »Stabat mater«, protoze jinak by sotva kdo porozumęl zhavému citu, vroucí lásce, která z tęch veršű sálá. jak bychom jinak rozumęli na pr. pátému verši, jímz pocíná 2. oddíl sekvence. 6 ty Máti, lásky zdroji, spolu cítit bolest svoji, dej, af s tebou rmoutím se. Dej, af srdce mé se vznítí, Krista, Boha v lásce míti, dej, af jemu líbím se. Nebo predposlední: Dej mi ranami se chvíti, dej se krízem honositi, krví Syna opájet. A právę tento obsah, který má tolik spolecného s jinými básnęmi Jacoponovými, potvrzuje, ze Jacopone jest autorem této básnę, jak ho nejdűlezitęjší rukopisy také jme- nují a vyvracejí se rűzné domnęnky, které oznacovaly autory sv. Bonaventuru, sv. Bernarda, ba dokonce i Jana XXII., Rehore XI. nebo Innocence III. a docela az Rehore Vel. Všecky tyto domnęnky, které nemají pro sebe pádných dűvodu, nelze jiz z vnitrních dűvodű hájiti. Jef »Stabat mater« sekvence, a sice v piném rozkvętu normální i obsa- hové dokonalosti; a proto nelze ji klásti jinam nez do století XIII. Snad bude dobre zodpovędęti na tomto místę otázku, co jest sekvence. Sekvence byla hlavním zpűsobem latinského básnictví stredovękého od století IX. do XVI. ') V chorvatštinę všechna i se vyslovují tvrdę jako naše y. | ||||
|