|
| ||||
| ||||
|
XXXVIfI. CYRILL 159
cestách svętem a jsa Fibichovým zákem ve skladbę vęnuje se kompos ci, z níz nutno uvésti píseń Smrt, RUZfVE ZPRÁVY. 1 symfonickou báseń »Únos Persefonin«, operu »Ze- nichové«, komickou aktovku »Cesia oknem«, ceský balet >,Hašiš«, vánocní baletní pantomimu »Pohádka o nalezení štęstí«, výpravnou hru »Dáblovy pilulky«, Z diecese královéhradecké. Dr. »Výlet pana Broucka na męsíc«, »Na záletech«, pa- Cibulka zaslal za diecesní Jednotu Cy- rodickou operettu »Edip král«, operu »Noc Šimona rillskou pres 500 dotazníkű o církevní a Judy«, »Psohlavce« a »Na starém bęlidle«, tra- hudbę; prosí uctivę o vypinęní jich a gickou ouverturu C-mol, klavírní koncert f-moll, laskavé vrácení. Odpovędi mají býti zá- kvartett a-moll, G-dur, Es-dur. V melodramatu vy- kladem statistiky o dalším pęstování tvoril » Loutkárűv sirotek «, » Zlatý kolovrat «, hudby církevní v diecesi. »Všichni svatí tancovali«. Jako dirigent symfoni- * Svęcení kaple a c. k. gymnasia na Zizkovę ckého orchestru Národopisné výstavy a jalo ny- vykonal J. M. p. prelát dr. J. Tumpach, clen z. š. r. nęjší chef opery Národttího divadla ukázal, ze tak- Pri posvęcení budovy zpívali záci gymnasia, rízeni tovka jest jeho doménou a zivotním cílem. reditelem kűru a ucitelem zpęvu Podlešál vlozky, z nichz zvláštę se zdaril sbor »Svatý Vá- pomínáme, ze diecesní jednoty vysílají k ní dle clave~. Pri benedikci budovy lze zpívati v reci stanov c. 6. 4 delegáty, farní jednoty po jednom materské, ponęvadz modlitby pri benedikci konají delegátu (stanov c. 10). Farní i diecesní delegáti mohou se potichu. Pri zpívanA- mši sv., kterou obętoval býti ovšem v jedné a téze osobę. sám pan pontifikant, prednesli záci Kyrie z Ríhov- ského, ostatní stálé cásti z Nešvery. Introitu a R premiére Nešverova „Joba” v Olomouci píší kommunia nebylo. Místo graduálu znęl ceský sbor »Selské Listy« c. 136.: „Job« jest dílo velice po- k Pannę Marii a jako offertorium byl známý ceský zoruhodné a dűstojnę radí se k Nešverovę nejlep- sborecek, Zpívej duše Pánu zalmy a solové Ave šímu dílu z církevní hudby, oratoriu »De profun- pro tenor. Na ten den pripadatl svátek sv. Bibiany dis«. V »De profundis« vyuzil mistr Nešvera pra- a mešní formulár »Loquebar«. Aby pri podobných vého stylu církevního, onoho klassického stylu cír- význacných slavnostech a vűbec pri zpívané mši sv. kevního, v »Jobu= však v piné míre tęzil z mo- na stredních ústavech mohly býti zazpívány správnę derní harmonie a ze všech jejích vymozeností. Pred- liturgicky i p r o in ę n 1 i v é c á s t i a nebylo treba ností »Joba jest jeho dramaticnost, zvláštę v cí- utíkati se ku vlozkarení, bude treba pro príštę na slech sólových, k nimz orchestr vhodnę podmalo- všech stredních ústavech zakoupiti »G r a d u a l e vává situaci a vyjadruje vęrnę náladu. Nękterá místa p a r v u m« edice vatikánské a Kyriale aspoń v nę- v orchestru i v sólech, hlavnę motiv »Joba« jsou kolika exemplárích. Potom i k umęlecké stránce pracována v italském moderním stylu, jsou velice pristoupí správnost liturgických predpisű, kterým úcinná a mají mocný dramatický úcin. Sbory nesou se záci v liturgických hodinách ucí. Nutno, aby se se hándlovským duchem, jsou bohatę kontrapunk- i pinily. Tím vychová se dorost, mající smysl pro ticky zpracovány a mají vzorný klassický styl. Kla- presný liturgický zpęv a intelligence, která si ob- dou však veliké pozadavky na zpęváky, nebo( jsou líbí opęt úcinkování na kruchtách, jak tomu bývalo vesmęs vysoko psány. >,job« je dílo mohufné a jistę dríve. Katecheta i ucitel zpęvu tu mají vdęcné pole by se pinę uplatnilo, kdyby mu bylo dáno prove- k vyvinutí své ideální cinnosti. Narízení o zavedení dení a obsazení, jez műze poskytuouti na pr. Praha, vatikánského chorálu platí pro kruchty i v ko- Vídeń nebo Londýn. »Zerotín« ucinil všechnokpro- stelích farních i kaplích stredoškolských. Ceský zpęv vedení »Joba«, co jen mohl. Műze býti zcela spo- budiz pęstován pri tichých mších sv.; pri zpí- kojen, jako spokojeno bylo obecenstvo i sklad tel vané musí býti latinský zpęv i v promęnlivých sám. Sóla dámská obsazena byla výbornę sl. Fia- cástech týz, který se modlí knęz u oltáre. Toho lovými, Joba muzikálnę bezpecnę zpíval p. Pevný, zádá i slohovost a stránka esfhetická, nejen litur- zpęv Elifasa a posla k mocnému úcinu privedl pan gická. — Harmonium jiz hned pri svęcení vypovę- uc. Jirík, Baldada pęknę a mohutnę zazpíval p. red. dęlo sluzbu; brucelo pres veškeru snahu jeho Hrabę, v baryfonové roli Satana velice se uplatnil oprávcű. Dűkaz to jasný, ze i v kapli má býti rázný hlas p. Machűv, p. Smolka (Hospodin) byl kruchta a na ní porádné varhany. Ty hned tak se patrnę indisponován, nebol zvucný jeho hlas nemęl nepokazí jako harmonium. Zdá se, ze umęlecká barvy a Sofar p. Gazarűv byl slabý, nebol jinak výchova jest jen na papíre u vysokých úradű. Na dosti príjemný tenor p. Gazarűv nemá zádoucí síly. varhany uz nezbylo, ac prý o nę dűtklivá byla po- Co zasluhuje nejvętší chvály, jsou sbory, jez na- dána zádost. D. O. cviceny byly dokonale. Sytę znęly, męly barvu i mo- hutnost, nastupovaly precisnę a v obtízných fugách * Bohuslav brabę z Holowrat, c. k. tajný komorí, pohybovaly se s veškerou jistotou. Ze oratorium jako patron zajel si zahráti na varhany do Bílého męlo takový úspęch, dluzno jistę k dobru pricísti Újezda ke mši sv., jiz obętoval 28. listopadu ta- sborűm a jich dirigentu p. Pavlátovi. -- Precetným męjší farár Ferd. Audrlický u prílezitosti svých obecenstvem byl »Job; prijat velmi sympaticky. abrahamovin. Kde sám patron vybízí svým umęním Po V. dílu presidium »Zerotína« (pp. red. Korínek hudebním v kostelích k pęstęní správné církevní a dr. Tomek) podalo prítomnému mistru Nešverovi hudby, kde i sám rídí chrámový sbor a zpívá s ním vavrínový vęnec. Obecenstvo pripravilo pri tom chorál edice vatikánské, kde provádí klassické sklad- mistru nadšené ovace, které dostoupily vrcholu, by dle presných, umęleckých pozadavkű, tam pro kdyz mistr pohnutę dękoval. — Libreto k »Jobu« celý vikariát jest dána norma a vzor církevní hud- napsal p. školní rada Jan Cermák. Má pęknę roz- by. Vikariát rychnovský műze si gratulovati ke své- vrzený dęj, avšak verše jsou trochu staromódní a mu patronu jako propagatoru ryziho církevního postrádají orientálního nádechu. Jinak predcí i mno- umęní pęveckého a znalci staroceské církevní hudby. há libreta našich oper. V. Š. * Karel Rovarovie slavil 9. prosince své abra- * Nešverűv koncert na oslavu sedmdesátých na- hamoviny. Absolvoval u Písarovice na konservatori rozenin mistrových provedl S. prosince pęvecký jako virtuos na klarinet; pak vęnoval se hre na harfu, spolek »Vácslav« v Bubenci za vedení sbormistra jako klavirista provázel Ondrícka na umęleckých M. Dolezila. V muzských sborech mistrových»Moravę« | ||||
|