|
| ||||
| ||||
|
-- 48 —
jsme, když r. 1864 a 1865 české nešpory p, kanovníkem Bradáčem vydáiiy byly, i tyto zbožné zpěvy žalmové v našem chrámu zavésti. Začátky arci byly opět nesnadné. Nelze varhaníkovi hráti nešpory rozličné délky veršů a střídajících se žalmů, leč s sebou Zraje a zpívá. K tomu potřebí nahlížeti do textu a nápěvů žalmů. Obzvláště když jsme Vaše Gregorianské antifony před 3 roky zavedli, měl jsem s počátku 3 kniliy před sebou, v kterých přemítati a při tom Zráti n,i bylo. Delší cvik všecky nesnáze odstraní. Nyní se u nás již dosti hlučně, aspoú o Božích Hodech a jednom Marianskám svátku nešpory ozývají. Reformu hudby, Pražským provinciá,hlím sněmem .nařízenou, snažili jsme se hned tak daleko provésti, že se od haněných intrad, dříve při každé skoro slavnější mši obvyklých, upustilo, a toliko ještě o Božích Hodech jakožto smyslné znázornění lidu větších slavností jsme je podrželi. *) Ač figurální hudba při slavnějších mšfeh z nedostatku jiné náhrady přiměřeně ještě se pěstuje, přece výběr skladeb jest nejpřísnější. Jakmile se mnou p. farář dosud vyšlá čísla Cecilie" sdělil, zkoumali jsme ihned Vámi přiložená ,Responsoria" a poznav přání p. faráře, abychom i v té věci žádoucí opravu učinili : rozepsal jsem resp. mešní 8kráte, aby je náš skrovný, ale čilý zpěvácký spolek k Božímu Hodu velkonočnfmu nastudoval, a napotom jsme se jich drželi. — Jsem ale u veliké nesnázi, jak mám zpívati chory pašijí? Jestliže při službách Božích ta nynější moderní tonina zavržení hodna ,jest, jak si pomoci mám při žalostných zpěvích pašijových?**) Josef Paclaolílc, učitel a řed. kůru. Z x. Má býti zavedena reforma hudby církevní. Však jak přičiňuji se ducliovní správci? Pomlčím o těch, kterým jest to věcí zcela Ihostejnou, jako mnohá jiné; zmíním se o těch, kteří mohouce působiti, skládají vše se sebe, trvajíce v starých intrátech a říkajíce: „Počl.áme, až nám konsistoř poručí!” Divfrn se při tom otálení, že jsou mnozí mezi nimi, kteří držíce rnnoho na v e 1 k o u s t a r o u p r a ž s k o u a gen d u, podle ní udaného tónu alespoň při responsorifch a evangeliu se nedrží (jak mi známo, v Iiradecké diecési jinak zpívají evang.). — Však jest to obtíž něco zavésti. S tíží započal jsem v postní době zaváděti responsoria při mši alespoň jednohlasně bez průvodu; ale kilo zpíval? Íeditel kůru s varhaníkem. Ostatní zpěváci mlčeli, že prý to jako k regniem. To nešťastné slovo „jako k requiem” zaznívá z mnohých úst i mezi. lidem ; než tím se nesmíme dáti zastrašit. Veliký svízel jest, že u nás není zpěváků, a řediteli kůru z ochoty málo jde, poněvadž není platu za to, a pak neměli by všickni každou neděli s o 1 o. A to je hlavní věc! Nemohl byste, pane redaktore, poraditi, jak by se škola zpěvní nejlépe zaříditi dala? *~`) - - Jak pevně se ředitelové kůru drží hnd(,bníků necírl:evnfch jako Schiedermayera, Diabelli-ho, Horáka etc., svědči, jak jeden povídal, že při přečtení dopisu z Kroměřfže nad tou bohaprázdnou kaitikou IIoráka byl by zplakal. Což prý nemá on nábožné Benedictus a Agnus ? (Tací páni hledí ve mši nejprvó na Benrdictus a Agnu~ ! Jak jim pak může být milá gregor. mše, kde jen několik slov?) Ještě něco. Něi~terým zpěvákům, a to dosti vzdělaným, nezdá se být správná : nýbrž =_~= že prý to jest proti duchu zpěvu. A to nejen při tomto amen, a - men a - men, nýbrž i jinde, kde taková figura jest. -f) Račtež laskavě to osvětlit! Příště, budu-li moei něco potěšitelného sdělit, neobmeškám. 7 cliceés-c 1~-Le-joviclié. Z Budéjovicicétlo selninái'e. (Dokončení.) 3. Co se tkne vícehlasného zpěvnz církevního, oslavujeme vždy, kdykoliv se nám pí•ílc- žitost nahodí, slavné služby Boží tímto zpěvem. Od několika let provozovaly se zde většinou samé dobré církevní skladby, ačkoliv pro nedostatek lcpších bylo nutno někdy užiti I' hrera. Však nyní nedostatku již odpomoženo, neboť se zakupuji ustavičně samé dobré mešnf skladby, talc že v nejbližší době možno nám bude vystupovati se skladbami jen čistě círlcc,,iiími. Co vložek užíváme zpěvů ze sbírky „Musica sacra” od Bern. Kotlie, kteráž velmi liojný výběr zpěvů od nejznamenitějších skladatelů církevních obsahuje. Nejvíce na dobré skladby církevní poakázaly u nás listy Wittovy : „I'liegende Bl itter” a „Musica sacra” jakož i české hudební listy, pokud *) K čemu? Odstraňte jen i poslední zbytek, nikomu se po nich nezasteskne. **) Nová, tonina má též svor oprávni host. Prozatím pou i.jte, čeho máte. Později mPiže býti nahraženo lepším. S potěšenfm vídfine, jak svorné působení duchovního s ředitelem kúru blaze púsobí. *°*) Velmi snadno. Vybcřte si s4•holniých dítcic školních, cvičte je poi°átkúm budibv, zíslc,,ite n~lcolik mužských hlasú, a máte školu. Práce jest velmi vděčná. Aa Vašem místĚ; Lech nezamli;el jmvnovati nústo, odkud dopis pochází. Což n~nuáme práva, abychom kleslou hudbu cju•ámovou opravovali? K černo tedy se tajiti, co chloubou naší jest? -~) "dám zákonem jsou knihy liturgické, nilroli však náhledy jednotlivce. Rozn. red. | ||||
|