Z Doubravice
Ročník: 1877; strana: 51,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
zkázonosné účinky konečně patrně jeviti. Je-li však stav kostelní budovy poněkud ohrožen, tu by se nemělo nikdy připustiti, aby hudba varhan, určena pouze zpěv doprovázeti, vší silou se rozléhala; neb nedá se utajiti opodstatněná obava, že by to příčinou býti mohlo velmi smutné katastrofy v okamžiku, když se nábožní ku službám Božím shromáždili.

Hlučný zvuk varhan nepřispívá mimo to nikterak ku povznešení zpěvu kostelního, ba právě naopak; nač také hrdla ku zpěvu namábati, když vzduch měchem hnán píšfalou skučící přehluší každý blas lidský ; a proto nediv se nik(lo, že se v kostelích málo zpívá a pouze varhany hučí, kterou hudbu — smíme-li ji tak nazvati — tu a tam břečtivý hlas do-provází. Takový kvikot jest bohoslužby ne-důstojný a vyrušuje shromážděný lid věřící z pravé pobožnosti.

Jestli tedy nutná tobo potřeba vyžaduje, aby zpěv kostelní doprovázením hrou na var-hany získal harmonii, nesmí tato ze své pod-řízenosti vystupovati, a pak postačí k účelu tomu i pro dosti rozsáhlé kostely menší var-hany. Nemůžeme proto doporučovati pořizování velkých varhan, na kterých se za drahé peníze zjednáme zřídka jediné rozsáhlý corpus, kterým se kruchta tak vypiní, že nezbývá místa pro zpěváky. Především doporoučí se míti zřetel ku dobrému zpěvu kostelnímu, jehož skoro všude postrádáme, a dbáti o to, aby se učilo písním co do testu a nápěvu důstojným. V starých kanciouálech máme dosti na vybranou. *)



*) Srdeěný pozdrav. Prosím o častější dopisy P. r.



Z Telecího.

Odcházeje na začátku prosince m. r. z ketové, těžce jsem se lončil se svým zpěváckým spolkem, v jehož kruhu jsem byl tak mnoho utěšených chvil zažil. A loučení mé bylo tím trpči, ježto jsem odebrati se měl na osadu, kde skoro žádná naděje se neukazovala, že by se tam cos podobného zaříditi dalo, nebo fara Telecká má tu zvláštní pověst, že je co do p®čtu ta nejmenší mezivšemi farami díoecese Králové-Hradecké, (čítá všeho všudy 390 katolíků a 940 evang.) 1) Než mysl zasmušilá vyjasnila se brzy, když došed na novou štaci, poznal jsem ve zdejším učiteli p. Aut. Škretovi velikého milovníka i horlivého pěstitele zpěvu. Že jsme se brzy smluvili a zpřátelili, snadno pochopitelno. I jali jsme se tedy hned společně stloukati nějakou tu zpěváckou bandičku, a ejhle! k naši převeliké radosti podařilo se nám to výborně. Již od vánoc konají se opět na faře pravidelná cvičeni ve zpěvu, která navštěvuje v oddělených hodinách 1f děvčat a 8 mladíků. Je to všecka naše katolická zpěvu schopná mládež. Hned na počátku zavedli jsme responsoria gregoriánská, nyní probíráme kancionál svato-Janský a mimo to učíme se i písním vlasteneckým a zábavným. Všiekni jeví velikou lásku a chuE ke zpěvu, a proto daří se nám velmi dobře, především děvčata činí utěšený prospěch. Pán Bůh mi zvláště přeje, že jako v >tetové tak i nyní nalezl jsem ve zdejším p. učiteli upřímného přítele.

A co dělají zpěváci řetovští ? nechali snad toho zpívání, jak se jim prorokovalo ? U nikoliv ! símě dobré padlo též v dobrou půdu, vzrůstá krásně a bohdá již nezahyne. 2) Po mém odchodu shromáždili se opět kolem p, učitele Jos. Komárka, který ač churav s velikou obětavosti je ve zpěvu dále cvičí. Ural prý již celou Stehle-ovu mši Salve Regina" čt}-rhlasně. Potěšil jsem se nad míru, když na první neděli májovou všiekui ke mně do Telecího zavítali, abych se sám přesvědčil, jaký prospěch učinili, a aby mi ukázali, jak si umějí zpěvu vážiti. Jen vytrvale dále ! Vzkažte jim po „Cecilii”, zvláště pak milému jejich p. řediteli uejsrdečnější pozdrav!

Jos. Kašpar.

') Když v nejmenší mezi všemi farami jest zvelebení posvátného zpěvu možné, jest v š u d y možné. Horlivost s láskou a obětavostí divy tvoří. P. r.

2) Výrokem uvedeným potvrzuje se, že člověk nikdy nadarmo nepracuje. Všeliké símě dobré má v sobě zárodek utěšeného vývoje. Nepřišla tady ani dřívější práce na zmar. Bohu díky!

P. r.

ctíc~cóssa ~rmáa~~7~~

Z Doubravice na Svitavě.*)

(Hudba-li či zpěv?) Bylo by to zajisté nemalé pohoršení, kdyby někdo v hospodě nebo v divadle služby Boží vykonávati chtěl.

*) Velezasloitiilý obhájce a šiřitel reformy chrámové hudby v Donbravících uveřejnil v „Hlase” dopis, s kterým sleší též čtenáře „Cecilie” se-známiti. P. r.

Nemenší pohoršení se páchá, když naopak hudba taneční a divadeluí do domu Božího se přenáší. To však děje se vice neb méně všude, kde tak zvaná hudba instrumentální se ve clirámu provozuje. Sem tam na venkově bývá takováto instrumentální mše pravou kocovinou,ježto o dovedné hudebníky sbývá potíž Avšak i sebe lepší produkee iustrumentálnt
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ