|
| ||||
| ||||
|
5
Knęz. Lid. Bo-ze, ku mé o-chra-nę pri-spęj ! Ho • spo - di - ne, mnę po- mo - ci po - spęš ! Sláva O-tci i IJ I I I i I 40 I I Sy - nu i Duchu sva-té-mu, ja-káz by-la na po-cá-tku i ny-ní i vzdycky, i na vę-ky Antifora 1. Ton. V. ve - kúv. A men. AI - le - lu - ja. V ne-bi, kde král sto - lu -je,* nardem tva prosba dý - chá. 4–1 -4 t-~, R=-R ~~I ~ I I I ~ I J I ~~ Zalin 109. I 'I I 1. Pravil Bűh Otec ke Kristu Pá - nu: »Zasedej po mé pra-vi-ci ! Lid. 2. Za podnoz tvých no- hou neprátele po-lo-zím. 3. Na Sionu vztycím zezlo tvé mo - ci. Vládni uprostred ne-prá-tel ! 4. Panuj ve dnech své slá - vy v lesku presvatém. 5. Zplodilf jsem te - be z lűna svého prede dnem. 6. Já, Hospodin, prísahu skládám a nebudu jí ze- le - ti : 7. »Dle Melchisedechova rá - du budeš knęzem ty na vę-ky««, 8. Kristus bude, Otce, po pra- vici to - bę; v den hnęvu krále bude po - tí - rat, 9. mezi národy soud ko - nat, tríštit hlavy v cetných krajinách. 10. Z potoka ponízení bude pí - ti; za to povznese hlavu do vy'-še. 11. Sláva Otci i Sy - nu i Duchu sva-té-mu, 12. jakáz byla na pocátku i nyní i vzdycky i na vęky vę - - - kűv. Amen. Antifona 1. se opakuje. | ||||
|