|
| ||||
| ||||
|
Zalm 121. ~ I I i I 10 1. Ple-sal jsem, kdyz se mi re - klo: »Jdeme k sídlu Pá-nę.« Lid. 2. Jiz stojí nohy na - še, Jerusaleme, ve tvých síních. 3. Jerusaléme, ty jsi vybu- dován v męsto, dokonale jsi u - spo- rá -dán. 4. K tobę stoupají kme-ny, pokolení to, jez pa - trí Bo-hu. 5. Pro Israele jest to zá - kon, aby slavil jméno Pá - nę. 6. Stojí v nęm trűn krá-lűv, Davidova do-mu sto - lec. 7. Vyprošujte Jerusalému Mę - stí a blaze budiz tęm, kdoz mi - lu - jí ho. 8. Pro bratry, kterí v nęm by - dlí, preji pokoj je - mu. 9. Pro chrám Hospodina, našeho Bo - ha, vyprošuji zda-ru je-mu. 10. Sláva Otci i Sy - nu, i Duchu presva - tému, 11. jakáz byla na pocátku, ted i vzdycky, i na vęky vękűv. Amen. Antrfona 3 se opakzzje. Azztifona 4. IV. Ton. VI. Zi-mní do-by jiz mi - nu - ly, * ja - ra krá-sy ti na-sta-ly, vstań a pojd má prí-tel-ko! I I ~I G I I `I ~ IR' I i I ~J I Zalm 126. 1. Ho - spo - din-li domu ne-bu-du - je, nadarmo pracují, kdoz ho sta - ví. Lid. 2. Hospodin-li męsta ne - o-strí-há, nadarmo bdí v nęm strázce. 3. Marno jest ráno vstávati prede svętlem po krátkém od - po- cin- ku. 4. Pernę chléb vydęlá- vají Boha ne- dba- jí- cí, milujícím ho však v klidu chleba hojnę do - stá - vá se. 5. Darem Hospodino- vým potomstvo jest, odmęnou pak syn i dce - ra. 6. Jako strely odrázejí ne- prí- te- le, tak chrá-ní otce dę - ti zda - tné. 7. Blazen jest, komu se piní touha mí-ti dít-ky, kdyz bude napaden nepráteli, u -jmou se ho. 8. Sláva O-tci, Synu, i Duchu pre- sva - té - mu, 9. jakáz byla na po- cátku, tedi vzdycky, i na vęky vę - kűv. A - men. Antrfona 4. se opakuje. | ||||
|