|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL
skladeb církevních a pri jeho provedení zasedal k varhanám jeden z prvních našich virtuosu Edv. Tregler. Tak jsme se pocali více zajímati o zivot tohoto muze, jehoz skladby du- chovní svędcí, ze tu mluví nejen naucená bravurní technika skladatelská, ale srdce a hlavnę hluboký, nábozenský cit. Kdo byl Edgar Tinel? Lakonické celkem zprávy hudebních našich slovníkú nedávají nám nahlédnouti ve vnitrní zivot a vývoj skladatelűv, chceme je tedy dopiniti. Táz zemę, která vydala slavné hudebníky Dufave, Ockeghema, Obrechta, Josquina des Prés, slavného Orlanda Lassa, vrstevníka Palestrinova, v nové pak dobę Gevaęrta, Fétise, Benoita, Cés. Francka, jest i vlastí Edg. Tinela. Narodil se ve východních Flandrech 27. brezna 1854 v tak zv. Waeslandu v Sinayi, 1 Otec jeho byl však jedna z onęch ušlechtilých povah, zalozených hluboce i ve svém ztra- ceném koutku, kterí s pevnou vírou v srdci, hlubolcými vędomostmi a jasným okem pro vše dobré a vznešené jsou pravými uciteli nejen dítek, ale celé osady. Takovým byl Tinelűv otec, a ac po boku své manzelky, výborné hospodynę, castokráte starosti m!t pűsobila výziva cetné rodiny, prece nezapomnęl na rádnou výchovu svých dętí. Byl výborným var- haníkem a záhy postrehl neobycejné vlohy Edgarovy, jemuz se sta[ prvým ucitelem hudby. Hoch cinil tak podivuhodné pokroky, ze v osmém roce právem mohl pűsobiti nadšení a sklízeti vavríny jako »zázracné dítę«, avšak rozumný otec se bohudík takové nerozváz- livosti, která mohla pohrbiti výborný talent Edgarűv, nedopustil. 3y1 príliš svédomitý, príliš rozumný, aby byl snad chtęl vloh svého syna vyuzitkovati — a prílezitost byla lákavá — na- opak ještę se uskrovnil a ac mu to púsobilo nesnáze a męl se co ohánęti, zavez[ svého synka do Bruselu a svęril ho tam ústavu vzdęlavacímu, aby nabyl potrebných vędomostí literárních a pri tom aby navštęvoval konservator hudby. Reditelem proslulého tohoto ucilištę byl tehdy slavný historik hudební Fétis, a ucitelem hry na varhany byl Lemmens první reditel belgické hudební školy církevní, jehoz nástupcem se sta[ sám zák jeho Tinel, Oba p`rekvapeni byli hrou hochovou. Ale nozky Edgarovy byly krátké, nedosahovaly na pedály a proto navrhl Lemmens sám, aby se Tinelovi dovolilo navštęvovati zatím pred- nášky Fétisovy o kontrapunktu. Stalo se tak, ac bylo pravidlem, ze se do trídy té pri- pouštęli jinoši teprv 181etí. Tak bylo o hudební výchovu Tinelovu dobre postaráno. Za to nebylo tak postaráno o jeho casné potreby a pobyt v hlavním męstę naucil mladého hudebníka mnohému strádání. Trináctiletý hoch ) ústavę, kde byl ubytován, nemęl na rűzích ustláno, trpęl casto se svými druhy hlad. Byl dán sice jinam, ale nevedlo se mu lépe. Konecnę obýval se svým bratrem malou podkrovní svętnicku v úzké ulicce predmęstské a strádaje, tím pilnęji pracoval. Bída a námaha duševní ho uvrhla na lűzko, ale nedovedla zlomiti jeho energii. S dovolením rodicű oddal se hudbę docela. Bída a práce zűstaly i nadále jeho druzkami. Zivil se vyucováním na klavíru. Ponęvadz męl krásný soprán, byl zpęvákem v kollegiátnírn chrámę sv. Guduly a vecer za dva franky vyhrával k tanci. Na konservatori zatím navštęvoval oddęlení klavírní, které rídil Alfons Mailly, jenz pozdęji prevzal vyucování varhanám. Jaké cinil pokroky, o tom svędcí, ze jiz r. 1872 dostalo se mu ceny za hru klavírní a roku následujícího 25. cervence 1873 dostalo se mu první ceny z hry klavírní a theorie. Tinelovi bylo tehdy 18 let. Není pochyby, ze mohl nastoupiti dráhu virtuosa na klavír a ze ho cel{aly úspęchy umęlecké i hmotné. Ale touha volala ho jinam. Oddal se studiu komposice ve trídę Geva;rtovę a jiz ve 23 letech dostává se mu ceny rímské za kantátu » Rolandűv zvon«, Tu po prvé probleskl jasný paprsek, který zahaloval doposud obzor zivota Tinelova. Starosti ustavicnę tísnily mladého skladatele, jenz v tęchto letech po prvé se podíval do svęta, navštíviv v Kolínę nad Rýnem skladatele Hillera a ve Wiesbadenu Joachima Raffa. Hiller podivín urcil pro Tinela dobu návštęvy na šestou hodinu ranní a mladý Edgar, který byl Hillerovi vrele doporucen samým Gevai;rtem, se dostavil. Hiller nevyzval Tinela aby mu zahrál, nýbrz dal mu doporucovací listy na nękteré nęmecké hudebníky, jez však byly tak podivínské, ze je Tinel hodil do Rýna. Za to Raff vlídnę ho prijal, tak ze mu toho Tinel po celý zivot nezapomnęl a ještę po letech jeho hrob navštívil V té dobę ztratil také otce a bratra. Otec odstęhoval se, uposlechnuv rady svých prátel, do Bruselu a zrídil si tam malý obchűde!~ papírnický. Ale nadęje jeho se nespinily a namáhání a strádání uvrhly jej na lűzko, kteréz chorobę — tyfu — podlehl. Za nękolik dní na to následoval bratr Edgarűv za otcem. Edgar ošetroval otce po celé noci a pri tom opisoval na cisto své klavírní skladby: »Au Printemps«. (Dokoncení.) | ||||
|