Repetitorium dějin hudby
Ročník: 1913; strana: 9,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXIX CYRILL









REPETITORIUM DEJIN HUDBY. EMIL BEZECNV.







CAST SPECIALNI. mezi struny vpleteným. Kobylky byly po-



KLAVÍR. zdęji nahrazeny t. z. tangentami, kovovými

to jazýcky, jimiz byly struny nejen dęleny,

1. Vývoji stavby klavírní. nýbrz také rozezvuceny. Vícehlasá hra byla



Monochord, Organistrum, Klavi na klavichordu mozna jen skrovnou męrou,



chord, Cembalo. protoze jedna struna nálezela k nękolika

klávesűm. Kláves bylo zprvu pouze 20 (od

lavír vyvinul se dle tradice z monochordu. G— e). Teprve Z a r l i n o zavedl chrom a-

)e to nástroj, jehoz jiz starí Rekové t i c k o u stupnici. Klavichord męl slabý



pouzívali k męrení intervallű. Na ozvuc- zvuk, dalo se však na nęm docíliti zvláštního



níku tvaru obdélníkového byla napiata struna, effektu, t. z. chvęní, a to lehkým kolébáním



kterou podepírala pohyblivá kobylka. Posu- prstu na klávesu, které vyvolalo jemné trení

nováním jejím stru- tangenty o strunu Nástroje tyto nemęly zprvu

na se dęlila v cásti nohou, nýbrz kladly se na stűl.



rűzné délky a tím



docíleno tónű rűzné N e m n o h e m pozdęji vyvinulo se k i a v i-



výše. c e m b a l o, zvané téz cembalo, gravicem-



V druhém století balo, spinet (dle stavitele klavírű J. Spi-



po Kr. popisuje Ari- neta), ve Francii clavecin, clavessin, v Anglii

stides Quintilianus virginal, harpsichord, v Nęmecku Fliigel,



nástroj, H e 1 i k o n Kielfliigel, Schweinskopf. Struny męly rűznou



zvaný , který zna- délku, rűzné ladęní a byly rozezvuceny havran-



mená proti mono- ními brky. Pocet strun rovnal se poctu



chordu znacný po- k l á v e s. Zvuk tohoto nástroje byl tvrdý

krok. Sestává ze ctyr sklenęný, jemnęjších odstínű neschopný.



strun, nad ozvucní-



lem pres pohyblivé Predchűdcem našeho pianina jest c 1 a v i-

kobylky napiatých, c y t h e ri u m ze XVI. stol. Jest to cembalo



a umozńujesoucasné se strunami kolmo napiatými.',Uzívalo se ho



udání ctyr tónű. ještę koncem XVII. stol. Podobný tvar męl



Nejstarší nástroj téz »Giraffenklavier« spocátku XIX. st.,



strunný s klávesy jehoz mechanika byla jiz ralicková.



jest organistrum

z X. století po Kri- Velice oblíbená byla cembala s d v o j i t o u

Organistrum. stu. Byl zván ve k l a v i a t u r o u. Struny, nálezející k vrchní



Francii vielle (viál), v Italii lira te:esca, klaviature, bvl,! ladęny z pravidla o oktávu



stampella, viola da orbo, v Nęme-



cku Drehleier, Bettlerleier a udrzel



se az do XVIII, století. Byl velice

oblíben, zejména ve Francii. Nad

ozvucníkem, který jest jako pri smyc-



cových nástrojích, nalézá se nękolik



strun, z nichz jedna neb dvę, v jedno-

zvuku naladęné, jsou pomocí koby-



lek, spojených s klaviaturou, zkra-



covány, kdezto ostatní struny udá-



vají vzdy tytéz tóny. Rozechvívány

byly struny soucasnę a to kolem,



uvádęným v pohyb klikou.



V druhé polovici XV. stol. vyvinul

sekl a v i c h o r d; męl zprvu více kla-



ves, jez byly stejnę dlouhé, stejnę



ladęny a lezely na príc. Zvucící

jich cást nalézala se od hráce



v pravo. Dušení levé cásti dęlo se



nejdríve levou rukou, pak suknem M-,,artoro klavicumbalu sdvujituu klaeiaturuu. (Majetek konserv. hudby v Yraze.)

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ