František Hruška
Ročník: 1913; strana: 10,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
10 CYRILL XXXIX.





výše, címz docíleno piného tónu. Obę kla- verpách, P a s k a 1 T a sk i n v Parízi, O s t e r-

viatury bylo lze spojiti. Vynikající stavitelé l e i n v Berlínę, F r a n c i s H o p k i n s o n

tęchto nástrojű byli J a n R u c k e r s v Ant- v Londýnę. (Príštę dále.)



^o^





FRA1`iTISEK HRvsKA. DR. CYRILL SYCHRA.



Ú VODEM.



ak bych męl pred sebou v albu jiz trochu zašlý portrét — tak mi bylo, kdyz zacínal

jsem tuto práci svou o Hruškoví; to ten fakt, ze dnes z Hrušky -- kromę jeho mše

»Ecce Dominus veniet« a jednoho motetta (vViderunt«) — témęr nic se neprovozuje,

ten dojem ve mnę vyvolal. A snaha, poopravit tento dnes snad jiz az príliš zevšeobecnęlý

úsudek o tom, ze Hruška nám sestárnul, byla mi hlavním motivem, ze jsem se pokusil

o tu!o vęc. A snad abych lépe se ještę vyjádril: jedná se mi o to, abych zlomil trochu té

nevšímavosti je beztak spíše jen nahodilou nez nęcím zdűvodnęnou —tím, ze vyna-

snazím se podle svých sil vnést více svętla v interessantní — ten výraz má svűj dűvod—

dílo Františka Hrušky. Dílo Hruškovo nemá témęr literatury: pietní posmrtné vzpomínky

jeho vęrného prítele a ctitele prof. Karla Steckera vytýkají jen v nejstrucnęjších rysech

reprodukcní a komposicní cinnost Hruškovu;') stat v »Ceskoslovanském varhaníku,<') (od

J E. Zelinky) je spíše sbírkou zajímavých pro zivotopis Hruškűv dat a výctem jeho skladeb.

Jiráskűv clánek v »Cyrillu«') jiz podrobnęji aspoń nękterých skladeb se dotýká.

V krátkosti : Hruška — a nejen on sám, nýbrz i jiní — má toho potrebí, aby o jeho

díle podán byl výklad, který by soustavnę hledęl vystihnouti všechny slozky jeho umęní a

vyjasnil p o m ę r Hruškűv k predchozí tvorbę církevní hudby a k jeho soucasníkűm, prí-

padnę stanovil vliv jeho na hudbu po nęm následující.







CINNOST REPRODUKCNÍ.



Není nezajímavo srovnávati reprodukcní a komposicní cinnost Hruškovu ; to pro ten

rozhodný rozdíl mezi nimi: z n a c n á cást r e p r o d u k c n í c i n n o s t i jelio nálezí s v ę t s k é

h u d b ę , kdezto v k o m p o s i c n í cinnosti má témęr výhradnę místo hudba c í r-

Ic e v n í ; nękolik — nevydaných vętšinou — svętských skladeb je v prirovnání ke kompo-

sicím církevním daleko menšího významu.) Zacátky umęleckého vývoje Hruškova spíše by

byly daly souditi na jiný smęr jeho umęlecké cinnosíi, nez jaký pozdęji byl mu takrka

výhradnę vlastním. Hruška v roce 1865 vstoupil do varhanické školy, roku 1865 a 1866

byl výpomocným houslistou v orchestru královského zemského ceského divadla (za J. N.

Maýra) ; 1867 absolvoval varhanickou školu (reditelem tehdy Skuherský) a téhoz roku

dostal místo skutecného houslisty u téhoz divadla a hrál pod Smetanou; teprve r. 1872

stal se reditelem kűru ve Dvore Králové a r. 1874 konecnę reditelem kúra v Mladé Bo-

leslavi; dne 4. ríjna 1874 zvolen pak sbormistrem zpęváckého spolku »Boleslav«, jímz byl

az do své smrti 2. srpna 1889. 5) Do roku 1872 l)yl to tedy hlavnę divadelní orchestr, kde

pracoval. Pak Teprve vyvinul Hruška nálezitę svou cinnost v hudbę církevní. Neústupnę —

s rozhodnou dosí nadšení — tu zacíná boriti modly a zavádí v hudbę církevní jiz proni-

kající -- F. Z. Skuherským daný — smęr nový; láme veliké obtíze, ale na konec svou

vęcí vítęzí.

Svou zkušenost v divadelní hudbę uplatnil skvęle ve zpęváckém spolku »Boleslav«,

kde jeho rízením provedeny 4 opery:



1) a) »Cyril]« rocník XVI. (1889) str. 6567. b) »Dalibor« rocník XI. (1889, str. 270. a 271.

Rocník I. (1885—6) str. 161. a 1 162.

3) Rocník XXXI. (1904 str. q0—41.

4) Tiskem vyšly 2 skladby: 1. »Slunce spásy«, slavnostní sbor pro muzské hlasy ]príl. »Varyta« roc. Xll.,

c. 2.1. 2. »Slavnostní sbor« (pro školy) k jubilejním slavnostem panování J. V. císare Františka Josefa I.

príloha
vętrík vlahý vane«, »Jubilejní zpęv«, »Zastavenícko« a »Kantáta«; b) skladby pro orchestr: »Ctverylka«,

,-Selanka« a ,Predehra<.

) Narozen 31. ríjna 1847 v Horicích, y 2. srpna 1889 v Mladé Boleslavi. Srv. prameny sub 1. a 2.

uvedené.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ