|
| ||||
| ||||
|
22 CYRILL XXX [X.
KAREL BENDL polek „Hendl- v Huben ci reliefem ,Sbor ouýzpęv” na památku stanovil si úkol, postaviti nejvýznacnęjší cinnosti Bendlouy, na pomník ceskému hudební- které spocívá také hlavní jeho vý- mu skladateli Karlu Ben- znam pro naše hudební umęní. dlovi, který v Bubenci zivot Tuúrce pomníku zuolil pro pomník svűj dokonal. místo na styku ulice Tamkovy a Krá- Obrátil se na sochare Stanislava louské trídy, kde tvorí tyto klidné Suchardu se zádostí, aby uctil svým místo, obklopené zelení okolních za- dílem památku Bendlovu. Stanislav hrad, které se pro prostý Bendlűv Sucharda vyhovęl prání a zhotovil památník dobre hodí. skizzu, u tomto listę zobrazenou, U męsíci srpnu shlédla męstská která jest pętinou skutecné velikosti rada męsta Bubence na místę vzty- pomníku a která byla spolkem pri- cenou silhouettu pomníku a oznacené jata. místa pro pomník vęnovala. Pomník šest metrű vysoký, se- Dle rozvrhu sochare má býti po- stává z nadzivotní podobizny skla- mník, který zhotoven bude z pískou- datele, jez spocívá na mohutném ce, v tomto roce dokoncena posta- dríku sloupu, zdobeném figurálním ven.`) Si. EDGAR T1NEL. POSMRTNÁ VZPOMÍNKA OD VÁCLAVA MULLERA. (POKRAC.) ) eštęstí takto tęzce doléhalo na mladého umęlce, jemuz pripadla starost o osirelou rodinu, a tu mu nezbývalo, nez chopiti se výdęlku. Mladý virtuos svým umęním pro- vázel produkce kouzelníka prestidigitatora , aby si vydęlal nękolik franku dennę. Tato synovská láska a oddanost nezűstala však bez odplaty, nebol mu právę v tęch dnech zasvitlo slunko uznání a úspęchu. R. 1873 byla mu za kantátu pro soli, sbor a orchestr . Rolandűv zvon« prircena rímská cena. Prix de Rome vypisují se jednou za dvę léta. Cena obnáší 16.000 frankű a subvenci na jedno provedení cenou poctęného díla. Uchazec nesmí býti starší 30 let a musí nejprv svoje schopnosti dokázati komponováním sboru s orchestrem na daný text a fugy na dané thema. Z poctu uchazecű, kterí v predbęzné zkoušce obstáli, vybere se šest nejlepších a ti musí za 25 dní v prísné klausure napsati dílo, které má býti cenou póctęno. Zajímavo jest, ze se Edgar Tinel ani pri této prísné zkoušce, kdy musí všichni odevzdati knihy atd., co mají u sebe, nechtęl odlouciti od »Následování Krista«, které bylo denní jeho cetbou. Kazdý vítęz o cenu rímskou musí po tri léta konati studia v Nęmecku, Francii a Italii a podati o tom pak obšírnou zprávu ministerstvu, Tinel obdrzev cenu rímskou, oddal se studiu klassických dęl. Hlavním predmętem jeho studia byl Bach, Beethoven, Schumann, Brahms. Cemu z tęchto mistrű se Tinel naucil, o tom svędcí jeho díla. Mimo to však byl predmętem bedlivého jeho studia Palestrina a právę odtud naucil se té podivuhodné stavbę polyfonické sady, které se u Tinela tak casto obdivujeme. Ze pak Tinel, jehoz srdce bylo napinęno zbozností, nezanedbával hudby cír- kevní, lest ovšem zcela prerozeno. Brzy po obdrzení ceny rímské ozenil se Tinel s básnírkou Eminou Coeckelberghovou. Od té doby nastává pilná umęlecká práce Tinelova. R. 1878 zrízena byla v Mechelnu pod protektorátem kardinála-arcibiskupa mechelnského a ostatních biskupű belgických zvláštní hudební škola církevní, jejímz rízením povęren by[ bývalý ucitel Tinelűv Mikuláš Jakub Lemmens (nar. 3. ledna 1823), výborný virtuos na varhany. Po brzké však smrti jeho it 1881) povolán byl na jeho místo na radu kanovníka Van-Danome Edgar Tinel, který *) Z církevních skladeb Bendlových uvádíme mši d moll pro muzské hlasy, dvę Ave Maria s pruv varhan a círk. zpęvy ve sbírce rHlaholtt. | ||||
|