|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 25
Pri t i c h é m š i s v. se doporucuje, prednésti pašije muzským neb smíšeným sborem, dramaticky v reci materské. Zacíti mozno bud hned na zacátku mše sv., neb az tehdy, kdyz knęz zacal císti evangelium. Pri pozdvihování nutno prestati. Po slovech vypustil duši« radno vloziti prípadné motetto bud latinsky neb v reci materské.) Zpívají-li pašije pri zpívané mši sv. 3 jáhni v jazyku latinském, mozno pašije v jazyku materském pred- nésti pri poboznosti odpolední. O kvętné nedęli není po mši sv. pozehnání velebnou svátostí. V úterý pašije dle sv. Marka, ve stredu dle sv. Lukáše, v pátek dle sv. Jana. Ve stredu vecer je po prvé uJlatutinnm tencbrarunt, (temné hodinky). ZELENY CTVRTEK, (COENA DOMINI.) Pripomíná ustanovení velebné Svátosti, umývání nohou apoštolűm, úzkost Jezíše Krista na hore olivetské. JmPno pochází odtud, ze dle starého zvyku pozíváno k beránku veliko- nocnímu zelených salátu, v dobę kresfanské pri prijímání verejných kajícníkű do církve na tento den uzíváno mešních rouch barvy zelené. CÍRKEVNÍ OBRADV: (t) Missa cantata v rouše barvy bílé. (Gr. P. str. 79, Recit. str. 20.) »Gloria,,, »Oracc«, »Nreface«, 41(- tónem slavným. (Gr. P. 324.) Po intonaci »Gloria in exelsis Deo« následuje slavnostní praeludium, trvající as tak dlouho, az knęz celé »Gloria« dorecituje. Pred »Gloria« však samostatnę hráti na varhany dovoleno není. (Po ukoncení »Gloria« az do »Gloria« na bílou sobotu se vűbec nehraje.) Pri mni sv. promęńují se 3 hostie: 1. pro mši sv. tohoto dne, 2. pro bozí hrob, 3. pro Veliký pátek. NB. Jest dovoleno na základę zvláštního výnosu tento den i tichou mši sv. obętovati. Tu varhany hrají jen pri sloce ke »Gloria« a lid zpívá mešní píseń dále bez prűvodu. Po mši tiché není dnes obvyklých modliteb (Trikrát zdrávas ...) b) Prenášení vel. Svátosti na vedlejší oltár neb do kaple. Pri prúvodu zpívá se »Yange lingu(«. (Recitativy str. 22.) c) Odhalení oltárű — Kristus zbaven rouch. (Rec. str. 27.) Knęz odhaluje oltáre, sbor r e c i t u j e zalm 21.: » Detts mcus, reshice in nte« (Re- cit. str. 27.). Ve velikých kostelích pred odkrýváním oltárű recitují se nešpory. d) Svęcení olejű v kostelích bískupských pri mši pontifikální. Potrebné zpęvy pred- nášejí prisluhující knęzí. e,~ Umývání nohou (Mandatum) konají biskupové, opati a katolické vrchnosti po ukoncení všech obradu. Pred obradem tímto zpívá jáhen evangelium, pri vlastním obradu sbor radu antifon ; první pocíná slovy: »3I(mdatunt,, (viz knihy: Grad. Romanum, str. 171 •, »Hebdomas sancta«). %,' Matutinum tenebrarum (temné hodinky) konají se téz ve stredu a v pátek, vzdy odpoledne. Obsahují lamentace, zalmy a lekce o utrpení Pánę. Postupem zhasínají se svíce na trojhranu -- apoštolové opouštęjí Jezíše, na konci zpűsobí se hluk klapackami (prudším uzavrením knihy) na znamení zemętresení pri smrti Pánę. VELIKÝ PÁTEK. (FERIA VI. IN PARASCEVE.) Pripomíná utrpení a smrt Pánę. CÍRKEVNÍ OBRADY: ct) Na znamení hlubokého zalt-, nad smrtí Pánę vrhá se duchovenstvo na stupních oltárních na svou tvár. b) Všichni vstanou a lektor zpívá: )Waec divit Dominas«. (Recit., str. 30.) Po této lekci zpívá sbor tractus : »Domine, undini-,. (Recit., str. 31.) Následuje: Knęz: » Urenuts — Flectannrs gema — I,enate« (Rec. 31.) a orací: »1)eus a quo et Judus S b o r: Amen. Knęz: Zpívá lekci v tónu epištoly. S b o r: Tractus »I i-ipe me„ (Rec., st. 32.) a hned po nęm následují cJ P a š i j e dle sv. Jana. 3) Fr. Picka, Umucení Kristovo op. 32. na sbor V. Miillera; 8 sborű pro muzské hlasy. V. Kotrba | ||||
|