| ||||
| ||||
26 CYRILL XXXIX.
(1) Prímluvné modlitby za celou církev. Proseb tęchto je 9 a kazdá sestává ze dvou cástí ; prvá zpívá se v tónu feriální preface, druhá jako mešní orace. Uprostred obou cástí jsou slova: »( i-enuls — Nlectamus genila — Leuate,« (V 8. prosbę za zidy se tato slova vynechávají.) e) Knęz odhaluje sv. kríz zpívaje 3krát vzdy o tón výše: »l;ece lignuni crucis, in quo sulus nnuncli pependit.« S b o r odpoví: » henite aclorenuls«. (Gr. P., str. 82.) Potom je uctívání sv. kríze: knęz pokleká 3krát pred krízem a líbá rány Spasitelovy. Pri tom zpívá sbor Improperie: »Popele nlCils« (Gr. P., str. 83. — Recit. 33.). Sbor rozdęlí se na 2 cásti, z kazdé cásti sboru po 2 precentorech. Precentori zpívají strídavę versikule (a`), k nimz sbory strídavę odpovídají: I. »Agios a Phcos,~, II. »San(-tus I)eus< (viz Gr. P.). K tęmto Improperiím mozno ještę pridati antifonu: »Crnceni fuan<«, »Crn.r Jiclelis«. »Punfp (inyau gloriosi luureatn ...« (Recit., str. 39.) J ~ Prűvod s tęlem Pánę. Knęz nese ve slavném priivodu tęlo Pánę z vedlejšího ol- táre na hlavní — cesta Pánę s krízem na horu Kalvarii. Sbor zpívá hymnus: » Vexilla Regis«. (Gr. P. 85. — Rec. 41.) g) Mše s darem predposvęceným (missa praesanctificatorum) u hlavního oltáre. Jest to obrad podobný mši sv. Knęz okourí obę sv. hostie, které byl z vedlejšího oltáre pri- nesl; následuje »I.auabo«, »Orate Jratres«; knęz zpívá »Pater nosler, a »Libera pak pozdvihuje tęlo Pánę a je prijímá. Pri této mši sv. műze sbor pokracovati v hymnu » 1'c.rilla r(,gis«, ustati však nutno pred »Pater noste,, kdez treba zpívati odpovędi. Lépe jest však mimo odpovędi na kruchtę mlceti. Zpęvy v reci materské jsou neprípustny. h) Bozí hrob. (Recit. str. 45.) Tretí sv. hostie prenese se po mši sv. slavnę do bozího hrobu. Kdyz knęz nesoucí vel. Svátost obrátí se k iidu, pocne sbor responsorium : » Culiquverunt « neb » l ece quo modo« (Rec. 46.) a pri prúvodu v nęm pokracuje. Kdyz v bozím hrobę byl knęz okouril nejsv. Svátost, zpívá se: ~.. Ilt pase Jaclus es/ locns (jus D. Nt in Sion habitaliu (jus. -- Orace. ».Inien.« Po tęchto úkonech postní lidová píseń. Ve velikých kostelích je odpoledne: »Jlala- tinum«, vecer poboznost u bozího hrobu. (Litanie k nejsv. jménu Jezíšovę.) Pred i po této poboznosti zpívá se píseń k nejsv. Svátosti oltární. BÍLÁ SOBOTA. (SABBATUM SANCTUM.) Pripomíná pohreb Pánę a osvobození duší spravedlivých v predpeklí. Zároveń jest svatvecerem Hodu bozího. CÍRKEVNÍ OBRADY. (Recit 47.) Záhy ráno pred konáním obradű se vystaví vel. Svátost v bozím hrobę. 1. Svęcení nového ohnę a kadidlových zrn. Venku se zanítí kresadlem oheń, zapálí se hranicka dríví, v ní spálí se sv. Oleje, zbylé z roku predešlého. Tam posvętí se téz 5 kadidlových zrn (5 ran ). K.). Orace se pouze recitují. 2. Rozzetí svíce trojramenné. Pruvod ubírá se od místa posvęceného ohnę kostelem ke hlavnímu oltári. U vchodu rozzehne jáhen první svíci trojkrutce (trianglu) a zpívá : »I vinen Christi.« — 1k.: »1)eo gl-atlas.« Uprostred kostela rozzehne druhou svíci, pred hlavním oltárem tretí, pri tom vzdy o tón výš zpívá: »Lumen CluIsli«. — tj. »Ueu gralius«. 3. Svęcení velikonocní svíce — paschálu —jez znací Pána Jezíše. Knęz neb jáhen zpívá chvalozpęv »I:.rsultel=. Pri tomto zpęvu vkládají se do svíce zrna kadidlová v podobę kríze. Uprostred chvalozpęvu odpovídá sbor podobnę jako pri feriální prefaci. Castęji je odpovęd Ainell. 4. Ctení dvanácti proroctví o sv. krtu. Tato proroctví cté knęz neb lektor, muze je císti i reditel kuru. Na konci kazdého proroctví zpívá knęz: »Oi-enuls«, jáhen: »hlectutnusgenua«, sbor: »LeU(!le«. Knęzpridá leštę oraci, sbor odpoví Aniell. Po proroctví ctvrtém, osmém a jedenáctém zpívá sbor | ||||
|