|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 27
)tractus« (viz Recit. str. 47.x. Vkládá jej mezi proroctví a následující orací knęzskou. Po dvanáctém proroctví vynechává se »Flectanuts genua« a »Levate«. 5. Svęcení vody krestní. Pri prűvodu ke krtitelnici zpívá sbor tractus: Sicut cervtts clesiderctt (Recit. 49.). Pri svęcení vody zpívá knęz zpűsobem feriální preface, sbor rovnęz v tónu feriálním odpo- vídá. Pri svęcení vody jsou rűzné obrady: dęlení vody v podobę j (ctyr stran svętových), ponorení paschalu do vody, primíšení sv. olejű a j. 6. Litanie ke Všem svatým. (Gr. P. str. 8E.) Po svęcení vody krestní vrátí se knęz k hlavnímu oltári a polozí se na stupnę ol- tární. Pri tom pocnou zpívati precentori litanie. Prednesou prosbu i odpovęd a sbor totéz po nich opakuje. Celé litanie zpívají se tedy dvojmo. Pri slovech »peccatores« knęz odejde do sakristie, by se pripravil ke mši sv. Úlohu precentorűv műze prevzíti i celebrant sám; pak ovšem se nepolozí na stupnę, klekne pouze a zpívá nebo jen r e c i t u j e jednotlivé invokace i s odpovędí a vše po nęm opakuje sbor (na pr. knęz nebo precentor : » Pec- catores, Te rogamus audi nos«. Sb.: »Peccatores, te rogamus audi nos) az vcetnę do slov »Chrisle c.rcatdi nose. 7. Missa cantata v barvę bílé. Knęz prijde k oltári a zacne stupńové modlitby. Sbor vynechá »intrait« a zpívá hned velikonocní »]írlrrc« jako dokoncení litanie ke Všem svatým. Jakmile knęz intonuje »Gloriu«, rozezvucí se zvony na vęzi i u oltáre, na varhany pocne se hráti delší slav- nostní praeludium, po nęm pokracuje sbor ve zpęvu »Et in terra ha.r« jiz za prúvodu varhan. Pri »Kgric« se ještę nehraje, od » Glorirt« se hraje az do konce. Orace a odpovędi jsou v tónu slavném. Po epištole zpívá knęz trikráte, vzdy o tón výše, »Allchi'jct«, sbor opakuje po knęzi téz :>kráte »Alleltija« a pridá verš: »Cnnfitemini Duntinnn a Tractus: »Lauelate« (Gr. P. str. 88. Recit. 49.), »Credo, O f fertorium. rlgnus Dei« není! Místo verše k »Ujfertoriu« se hraje pouze na varhany az k pocátku »1're/ace«. Po sv. prijímání jsou zkrácené nešpory. Sbor pocne je antifonou »allelttj(t«, zpívá zalm 116. Laúdate Dominum) a opakuje antifonu .11leltija« (trikráte). Hned potom zpívá knęz antifonu k »3higni f icat«, sbor pokracuje, zazpívá »Magni jicaU a celou antifonu (Vespere) zopakuje. (Gr. P. str. 90., Recit. 50.) Následuje : »Doniinlls nobiscum«, »OraeP«, eDoutinu5 nUbiS('Unl« a »Ite« se dvęma »cdleltija«. (Gr. P. 91.) V menších kostelích műze býti slouzena pouze tichá mše sv. Lid zpívá mešní píseń, pri níz se od »Glorirt« hraje. 8. Vzkríšení. Zpęváci jsou dole u bozího hrobu. Knęz odebere se k bozímu hrobu, sejme s monstrance bílou roušku a r e c i t u j e strídavę se sborem zalm 56. (Recit. str. 51.) Po zalmu z p í v á knęz Kyrie eleison atd. (Rec. 52.), okourí vel. Svátost a stoje zpívá: »Vstalf jest této chvíle«. Následuje pritvod, pri nęmz pokracuje lid v písni knęzem zapocaté. Po prúvodu vrátí se knęz k hlavnímu oltári, ol~ourí velebnou Svátost a zpívá veršíky (Recit. str. 54.), po orací intonuje »Te Deunt«. Po Te Deum intonuje predepsané ver- šíky, k nimz sbor odpovídá (Recitativy), a »Regina coeji«, jez sbor dokoncí. (Recit. 55.) Následují: Veršíky a responsoria, Orace, Tantum ergo, Genitori, Panem de coelo, pozehnání. Ke konci velikonocní píseń lidová. HOD BOZÍ VELIKONOCNÍ. (DOMINICA RESURRECTIONIS.) Nejvętší svátel{ krestanský, pripomíná zmrtvýchvstání Pánę. CÍRKEVNÍ OBRADY: 1. Prede mši sv. zpívá se: »Vidi culnant —allelttjct«. (Od této nedęle az do Hodu bozího svatodušního inclusive.) 2. Missa cantata v rouše barvy bílé. (Promęnlivé cásti v »Grad. Parvum«.) Gloria, Graduale s 2ma alleluja, veršem sekvence: » ~'ictimue paschali, Creda, Ite« s 2ma »Allelti'ju (. (Vše v Gr. P. str. 92—97.) Toto velikonocní »IteY (Gr. P. 319.) a se- kvence »,Vielinute paschalis zpívá se az do soboty pred bílou nedęlí (inclusive). 3, Zehnání pokrmű a umístęní sošky vzkríšeného Krista a paschálu na oltári. PONDĘLÍ VELIKONOCNÍ. (FERIA SECUNDA.) »Missa ctuttuta« jako na Hod bozí. (Promęnlivé cásti v »Graduale Parvum«.) | ||||
|