|
| ||||
| ||||
|
32 CYRILL XXXIX.
REPETITORIUM DEJ1N HUDBY. EMIL BEZECNV. (POKRACOVáNí.) 2. Pianoforte. -- Stavitelé moderních na zvláštní lištę, spruhu (échappement) — strojű. Rűzné pokusy o zlepšení kla- chytace (krízem napiaté šńűry hedvábné) a zvláštní dusítka pro kazdý kláves. Byl zván vírű. Anglická a vídeńská mecha- v Italii »Piano e forte«, protoze dovoloval nika. hru »piano« a »forte«, v Nęmecku »Hammer- klavier«, t. j. klavír s kladívkami. (Beethoven Nová éra ve vývoji stavby klavírní pocíná pouzívá tohoto jména ve své sonátę op. 106.) vynalezením kladívkové mechaniky. Pouzití Mechaniku Christoforiovu zdokonalil Bo- kladívek k rozezvucení strun znamená veliký humír Silbermann ve Freiberku. Na jeho pokrok jak proti klavicembalu, na nęmz od- klavírech improvisoval Bach 1747 v králov- stínování tónű bylo nemozné, tak proti kla- ském hradę berlínském za své návštęvy vichordu, jenz nedovolil silnęjších dynamických u krále Bedricha II. (Musikalisches Opfer). akcentű. Téz Silbermannovi synovci Jan Jindrich a Bezprostrední podnęt k vynálezu tomu dal Jan Daniel byli výtecnými staviteli klavírű. »Hackebrett« cili cymbál, — dosud uzívaný Vynálezcem vídeńské mechaniky jest zák v kapelách cigánských. Jest to mnohostrunný slavného varhanáre Ondreje Silbermanna, nástroj, veliké citere podobný, bez dusítka, Jan Ondrej Stein v Augšpurku na nęjz se hraje pomocí dvou palicek. Má Na sklonku XVIII. stol. a v XIX. století zpravidla všechny tóny chromatické stupnice vynikla veliká rada znamenitých stavitelű klavírű, kterí se snazili, by stal se klavírní tón zpęvným a hra co nejsnadnęjší. Jsou to Erard, Plevel a Herz v Parízi Strei- cher, BSsendorfera Ehrbar ve Vídni, Bliithner v Lipsku,Bechstein v Ber- línę, Broadwood v Londýnę, Stein- way v Novém Yorku, Ibach v Bar- men, Schiedmeyer ve Stuttgartę, Kapsv Drázdanech,Rehbock vDuis- burku, Beckerv Petrohradę, Proksch v L i b e r c i. V Praze stavęl klavíry Zelinka, Sauer, Weiss, Schmidt, Jirikovský, Ulrich, Sedlácek a j. Nejvętší ceskou továrnu na Klaviatura Clutsamova. klavíry má nyní Petrof v Král. Hradci. od E—e''. Zdokonalen byl od Pantaleona Z nich zvlášf vynikli novými vynálezv: Hebenstreita 1669—1750, jenz opatril jej 1. Šebastián Erard svou repeticní mecha- dvojí resonancní deskou, dvojími strunami, nikou (dvojitá spruha =double échappement«) kovovými a strevovými, a pouzil dvojích pali- 1823, zpűsobil rychlé opakování téhoz tónu, cek, prostých a bavinou obalených. Tím stal aniz by prst kláves úpinę opustil. Kladívko se nástroj zpűsobilým k tvorení tónű rűzné totiz zdvihá se jiz do výše, dokud ruka ještę síly a barvy. Tento » Hackebrett«, dle vyná- na klávesu lezí. lezce zván »Pantalon« neb »Pantaleon«, 2. Steinway zdokonalil kovový rámec, vy- vzbudil na zacátku XVIII. stol. velikou sen- nalezený 1825 Babckokem, naladil »mrtvé« saci, zejména v Parízi, kde na nęm Heben- cásti strun na alikvotní tóny zvucících cástí, streit koncertoval u dvora Ludvíka XIV• zavedl prolongement, tretí to pedál, jehoz Na základech novęjšího badání je nesporno, pouzitím lze jednotlivé tóny libovolnę pro- ze.první, jenz pripadl na myšlenku spojit kla- dlouziti a vynalezl »Stutzfliigl« cili krízové dívka s klávesy a tíni se stal vynálezcem piano, pri nęmz jsou basové struny napiaté kladívkové mechaniky, byl Vlach Bartolomęj krízem pres diskantové. Christofori 1711. Pęt let pozdęji r. 1716 3. Bliithner zušlechtil zvuk tónű nejvyšší uverejnil téz Marius v Parízi model palickové oktávy umęlým sesílením prvního svrchního mechaniky a 1763 podal Krišt. Bohumil tónu. Napial totiz nad strunami poslední Schróter »obšírný popis novę vynalezeného oktávy radu tenších strun o oktávu výše na- klavírního nástroje, na nęjz lze hráti v rűzných ladęných a docílil tím krásného, plastického stupních silnę a slabę«. zvuku tęchto vysokých tónű. Pokusil se Vynález Christoforia má všechny podstatné téz o stavbu t. z. symmetrických klavírű -- znaky dnešní anglické mechaniky: kladívka strojű to na obou stranách stejnę vykrouze- | ||||
|