|
| ||||
| ||||
|
34 CYRILL XXXIX_
ším úhozu však snadno prebíhá na strunu tým pramenem jeho dílo »L' art de toucher sousední; úhoz jest indirektní, tón není tak le clavecin«. Obsahuje pravidla o drzení tęla krásný. Za to jest v. m. znacnę jednodušší, a rukou a podává poucení o provádęní ozdob. nevyzaduje mnoho oprav, jest trvanlivá a Prstoklad C-v jest velice primitivní. Na pr. oproti anglické laciná; proto hodí se hlavnę pro C-dur stupnici: 1 2 3 4 3 4 3 4. Mi- k úcelűm cvicebným. luje výmęnu prstu na témze klávesu pri vy- drzených tónech a prekládání rukou v t. z. 3. Klavírní školy starší doby. Fran- „pięces croisées” pro klavíry o dvou klaviatu- rách. Nejdűlezitęjší cást jeho díla tvorí však couzská, nęmecká, vlašská. nauka o prednesu. Rozlišuje prostý korrektní prednes „gramatiku” od vyššího podání ,de- Podobnę jako první klavichordy a klavi- klamac.`<. Jest otcem tempa rubata, k jehoz cembala byly stavęny cd stavitelű varhan, tak oznacení pouzívá výrazu ,suspension" a » aspi- i klavírní hra byla pęstována zprvu od mistrű ration". (Prodlouzení a zkracování not.) Téz hry varhanní. Podstatného rozdílu mezi slo- náladu skladby snazil se naznacit rűznými hem klavírním a varhanním ještę v XVI. nadpisy, na pr..,tendrement, vivement" atd. století a v první polovici XVII, století ne- Dynamických znamének nepouzívá. Soucas- bylo. Cetné skladby z té doby, nám zacho- níkem jeho byl vynikající l;lavirista Marchand, vané, jsou psány výslovnę pro varhany n e b o jenz taktéz zanechal 2 svazky klavírních dęl. pro klavír. Zápasu, jejz męl podniknouti v Drázdanech Veliký vliv na rozvoj klavírní hry a na roz- s Bachem, vyhnul se odjezdem. Zákem jeho šírení nástroje, který záhy stal se oblíbeným byl výtecný klavirista a skladatel Cl. Daquin. v kruzích diletantű — zvlášf mladé dívky Díla tęchto starších mistru vydal Epstein z bohatých rodin pęstovaly s oblibou hru v U. E. klavírní (»virginal«) — męla monodie, vzniklá Jedním z nejvętších zjevű této starší peri- koncem XVI. stol. ve Florencii. Zpęvy byly ody klavírní hry jest J. F i 1 i p R a m e a u, nar. doprovázeny basem kontinuem, jenz byl pred- 1688 v Dijonu, zemr. 1764 v Parízi, tvűrce nášen hlavnę na cembalu. Téz v orchestrech moderní harmonie a vynikající operní skla- XVI. a XVII. stol. bylo cembalo z nejdűle- datel. (Viz Rep. Všeobecná cást ot. 1. a 37.) zitęjších nástrojű. Klavírní díla jeho vydal Riemann u Stein- Hra klavírní v této starší dobę byla velmi grábra. Rameau jest otcem transskripce ; ar- primitivní. Hrálo se s natazenými prsty, palce i•anzoval balety ze svých oper na klavír. bylo pouzíváno jen zrídka. Teprvé J. S. Bach Z nęmeckých mistrú vynikli Jan Jakub stanovil jako základní pravidlo podkládání Froberger 1 1667, první to mistr nęmecké palce pri pűltónech, nevzdal se však techniky klavírní komposice, psal tokaty, suity a ri- drívęjší. cercare. Jan Kašpar Kerll 1627—1693, Weck- Praotcem klavírní hry ve Francii jest var- mann 1621 1674, Ritter Christ. 1650-1725, haník Jacques Champion de Chambonięres Pachelbl 1653 -1706, Muffat Jirí 1645-1704 1600—1670. Ve svých dvou knihách klavír- a jeho syn Bohumil 1690—1770, Wecker ních skladeb pouzívá hojnę ozdob (agrément), 1632-1695, Buxtehude 1637-1707, Reincken by zakryl malou zpęvnost tehdejších nástrojű. 1623 1722, Fischer Kašpar Ferd. 1650-1720, Tuto snahu pozorujeme ostatnę téz v dílech Kuhnau 1660---1722 predchűdce Bacha jako jeho zákű, z nichz vynikli d' Anglebert (22 kantor tomášský. Byl první, jenz psal více- variací na Folies d' Espagne s predmluvou vęté sonáty pro klavír, v nichz pęstuje pro- vysvętlující rűzné ozdoby), Le Begue a Louis gramní hudbu (»Frische Klavierfriichte oder Couperin. Tento byl clenem bohatę rozvęt- 7 Sonaten von guter Invention", ,Musika- vené rodiny hudební. Oba jeho bratri Charles lische Vorstellung einiger biblischer Histo- a Francois byli výtecnými varhaníky; svętové rien in sechs Sonaten auf dem Klavier zu slávy získal však synovec jeho Francois Cou- spielen). Matheson 1681 -1764, znamenitý perin (syn Karla) 1668—1733, od Francouzű hudební theoretik, skladatel oper a oratorií; nazván »le Grand«, který první ve svých psal klavírní suity, sonáty atd. Nejcennęjší skladbách zhostil se slohu varhanního a vy- díla klavírní té doby napsal ovšem Bach a tvoril ryze klavírní sloh. Ctyri knihy jeho Hándel. (Viz Rep. všeob. cást, ot. 39, 40.) klavírních skladeb vydal Brahms u Rugenera. Všichni tito mistri byli téz znamenitými Jeho »Bergeries«, »Musettes«, »Bachana- varhaníky. K nim druzí se slohem svých les«, »Carillon de Cythére< jsou mistrné mi- skladeb varhaník nizozemský )an Pieters niaturní skladby náladové. Píše ponejvíce Sweelinck, 1562—1621, zák slavného Zarlina dvojhlasnę, podobnę jako pozdęji Dom. Scar- a nejvętší predchúdce Bacha na poli fugy a latti. Pro vývoj klavírní hry jest veledűlezi- nejcelnęjší skladatel anglický Purcell 1658 az | ||||
|