|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 37
ale veliký desítiletý umęlec Bartoń nejen technicky Str. 83.) IV. V direktári pro r. 1913 všechny dny, o nichi vyspęlý, podal to, nac castou nás nestacili umęlci soukromé mše sv. votivní jsou dovoleny, oznaceny jsou zvucného jiz odjinud jména. Zivotností jásavost zá- hvęzdickou *), dny pak, o nichz soukromé mše sv, rila z dokonalé hry toho dítęte, jez bezdęcnę pripo- zádušní mozno císti, znamenány jsou krízkem míná svým umęním i triumfálními cestami malého v obou prípadech znacky tyto lze najíti po údajích, Mozarta. Lisztovu Uherskou fantasii hrál dr. Ferdi- vztahujících se na mši sv. (Ord- List. arcidiecese prazské nand Lobkovic, zák Kaánuv, virtuos velikého, moc- 1912 c. 12, N. E. 16.876.) Z kníz. arcib. konsistore ného vzmachu a vyspęlé techniky. Jiz dávno nebylo v Praze, dne 4. prosince 1912. slyšeti takovou jednolitost a ucelenost v podání, * Zajímavý program skladeb, provedených prímo slitinu orchestru se solistou, jako zde, nebol ve Svatém týdnu v kafhedrále v Tridentu r. 1912 sám ucitel obou stál u pultu dirigentského, jehoz po- vydal reditel tamęjší, Riccardo Felini. Streda: Pr: jetí a prolnutí velikého Liszta zrcadlilo se ve všech temných hodinkách responsoria od Marka Ant. ingegne- reprodukujících jako umęlecký obraz nicím nerušený. ria (1550—1592), Mich. Mailera, Benedictus od Ortea Schumannovy a Schubertovy písnę prednesl z opery Vecchi (1540—1619) a »Christus factus est< od ne- drázdanské Karel Perron, jehoz procítęní i prednes známého skladatele XVI. stol. Z e I e n ý c t v r t e ,t : dovedl zastríti prchajicí pel hlasu s melodií, do výše Tomaso Lodovico da Vittoria (Španiel 1540—I608), se pnoucích. Dvorana byla slavnostnę vyzdobena a Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus. osvętlený model chrámu sv. Víta, umístęný vhodnę Pri sv. prijímání kleru a lidu Palestrinovo 2Sicut na estrádę, pripomínal vlastní úcel koncertu Lze jen cervus desiderat«. Pri umývání nohou Mitiererovo blahopráti panu baronu Procházkovi, ze se mu jeho »Mandatum novum« pro muzský sbor. Odpoledne myšlenka dokonale zdarila a prinesla i veliký financní pri temných hodinkách Michal Haller, Orfeo Vecchi, effekt pri tak obrovských rozmęrech koncertu. (8500 1. Kandla i 1550—1591) » Christus factus est• . V el i k ý korun.) Dűm byl úpinę vyprodán a z prítomných jme- pátek: Sbory pri pašijích pro muzský sbor od K. nuji jen J. E. pana kardinála, místodrzitele, zemského Etta (1773—1845) a improperie Palestrinovy• Pri maršálka a purkmistra prazského. D. O. temných hodinkách responsoria Hallerova. Benedictus O soukromých mších sv. votivních a od Vittoria a »Christus factus esh< od Aneria (1567 zádušních a o orací za zemrelé. N. E. 16.876. az 1620). O Bozím Hodu fuga na varhany od Die- 1. Konstitucí >-Divino afflatu« tit. X. c. 2 a S. soukromé bolda, mše »O admirabile commercium= od Palestriny. mše sv. votivní s soukromé mše sv. zádušní (missae Odpoledne Toccata od E. Eberlina (1702—1762) a quotidianae pro defunctis) zakázány jsou o všedních pri nešporách falsobordoni od Viadany (1564—1617), dnech v dobę svatopostní, o všech suchých dnech, Haec dies od Vitta a Magnificat od O. Vecchia. Snad o prvním prosebním dni pred Nanebevstoupením Pánę, bude mozno i pro naše pomęry cerpat z tohoto pro- o všech vigiliích, konecnę i o dnech, ve kterých offi- gramu mnoho poucení! cium nedęlní se má anticipovati nebo dodatecnę per- Portréty slavných hudebních skladatelű, solvovati. li. V dobę svatopostní soukromé mše sv. Ctyri prednášky se svętelnými obrazy a hudebními zádušní mohou se císti jen jedenkráte za týden a to ukázkami kanovníka Múllera v sále =Hlaholu«. v prvý den, který je v kostele, kde se celebruje, pro 1. prednáška lícila Jos. H a y d n a jako clovęka i hu- tyto mše sv. volným. V direktári pro r. 1913, tento debníka. Jako ukázku tvorby jeho doby zahrál prof, prvý volný den je po údajích týkajících se mše sté Bezecný ze sonát predhaydnovských Scarlattiho a oznacen krízkem t). Tak sobota dne 15. února, je sonátu f moll Filipa Em. Bacha ; z Haydnových Es dur prvým dnem volným po prvé nedęli v postę pro ony op. 82 a rozkošné menuetty. M o z a r t o 2. veceru kostely, ve kterých není úchylky od diecesního direktáre byl charakterisován sonátou klavírní a moll, šesti tanci, III. Mše sv. de feria műze, jak v direktári pro slozenými 1787 pro hrabęte Pachtu a motivem, slo- r. 1913 je udáno, býti vzata místo mše sv. svátecní zeným v Praze harfeníku J. Háuslerovi 1787 s va- na všechny dny pod c. I. svrchu vyjmenované, nepri- riacemi Rud, bar. Procházky. Hrál prof. Bezecný. padá-li na ten den svátek vyšší nez duplex maius. Tretí prednáška osvętlila dílo D v o r á k o v o a jeho Pri takovéto mši sv. de feria, je-li obętována za prostredí, v nęmz zil a komponoval. >Ceské kvartettoz mrtvé, mozno pripojiti na místę predposledním prísluš- zahrálo po prednášce americký mistrúv kvartett F duy nou orací pro defunctis; pak privilegium oltární platí op. 96. Poslední prednáška byla z oboru církevní pro tyto mše sv zrovna tak, jako by byly slouzeny hudby. Kníze hudby, Giovann i Pierluigi da v barvę cerné. O této orací pro defunctis S. C. Rituum P a l e s t r i n a (f 1594), prítel sv. Filipa Nerejského, dne 12. cervna 1912 vydala ještę tato podrobnęjší reformátor vícehlasé hudby, by] predmętem duchapl- ustanovení: Orace tato 1. műze býti ve dnech nazna- ného osvętlení recníkova. Doušovo oratorní sdruzení cených vzata. i kdyz se kommemoruje pripadající zazpívalo plasticky Palestrinovo motetto »O bone svátek duplex minus nebo maius, jen kdyz se mše Jesu« 4h1. a »Haec dies« 6h1. pak Kyrie z historické sv. skutecnę applikuje za zemrelé; 2. nevylucuje orace mše »Papae Marcelli« 6h1. Kanovník Műller doved[ de tempore, leda ze by se męl kommemorovati svátek v kazdé prednášce a3i pul druhé hodiny trvající duplex; 3. vlozí-li se, netreba dbáti na predepsaný jasnę a populárnę vyzvednouti hlavní rysy a povahy nerovný pocet orací; 4. je vzdy predposlední mezi a díla uvedených mistrű, podal vpravdę portrét V všemi oracemi toho dne predepsanými nebo toho dne jejich ve své reci. Bylo patrno z rűzných detailű, ze prípustnými, nepocítajíc v to však collectas imperatas ovládá naprosto svętovou literaturu, jako výborný ab Ordinario; S. műze se vzíti i kdyby v ten den stylista nikde nezabredl do lícení vęcí podruzných a rubriky predpisovaly jako orací de tempore modlitbu prece neunavoval, naopak udrzel zájem az do konce Omnipotens sempiterne Deus za zivé a za mrtvé a jej vystupńoval. Promítavé svętelné obrazy zachy- anebo modlitbu Fidelium za všechny zemrelé. 6. Aby covaly výraz tváre skladatelúv a jeho prátel, 'uvádęly privilej oltární nepozbývala své platnosti, musí se ve nás do míst s zivotem jejich spiatých, dávaly nahlízeti dny nahore uvedené vzíti mše sv. de feria a do ní do jejich dęl a zivota, provázely recníka i posluchace musí se dle uvedených norem vloziti patricná orace dobou auktorűv. Výborná to byla myšlenka sou- pro defunctis. 7. Ac dle nových rubrik (lit. VIII. casnę sytit sluch i zrak. n. 2) není více povinností recitovati officium defuncto- Písek. Pro Veliký pátek pripravuje reditel Vymetat rum v choru, nicménę ustanovení missálu tit. V. n. v Písku duchovní koncert. Na programu bude Sychrova 1. a 2. o mši sv. zádušní, k níz chor je povinen, velikolepá kantáta » G o l g o t a« a Pickovy sbory zűstávají v platnosti, zmęnęny jsouce jen dle ustano- z Umucení Pánę. Zpívati bude zactvo reálky a gymnasia vení nových rubrik tit. XII. (vide Ord. list. 1912. a kotelní sbor. | ||||
|