| ||||
| ||||
46
CYRILL XXXIX. odchýlil, sám skladatel v pripomenutí (na konci skladby) vykládá: »Skladba tato slozena ku prání dp. F. Lehnera ve slohu lehkém a homofonním« a dále: »Ze snahy, aby utvo- reno bylo dílo lehké, melodické a všude prístupné, vzešla skladba tato; podávaje ji verejnosti vyslovuji prání, aby dle toho téz posuzována byla.« Tento výklad autorűv nejlépe vysvętluje toto odchýlení se — podle názoru dneška ne zrovna šfastné — od slohu všech skladeb predchozích. K podobnému zpűsobu psaní Hruška více se nevrátil a dokazuje tak, ze t a t o c e s t a je pro zdárné pęstęní církevní hudby nemoznou. Pr,:to povazuji tuto výhradnę homofonní skladbu Hruškovu za zjev cistę výjimecný, vyvolaný pouze vnęjším dűvodem; s hlubšími intencemi autora tak ostre ve predchozích dílech vystupujícími, nebyla nijak ve spojení. Po této skladbę skromnęjších rozmęrű prichází Hruška ke mši: „Missa de Beata.” Je dosud jenom v manuskriptu. Titulní list partitury má pod nadpisem: »Pro 4 vocibus solis, choro et organo obligato (in tono solemni) composuit Fr. Hruška, Regenschori, op. 16. Neo Boleslaviae die 7. Novembris 1884«. Totéz datum na- chází se na konci »Agnus«. yl )iz sám mohutný materiál, s jakým tu skladatel pracuje, dává na jevo, ze bylo v úmyslu skladatele komponovati dílo velikých rozmęrű. Zvláštní významné postavení prísluší tu solűm (4 hlasy smíšené), která v nękterých cástech mše jako s a m o- s t a t n é t ę 1 e s o vystupují zároveń se sborem, a to ne snad tak, ze by je sbor jen pro- vázel, nýbrz sbor i soli tvorí tu dvę samostatná tęlesa (tak na príklad 3. »Kyrie«, »Glori- ficamus te« v »Gloria« a závęr téhoz.) P r ű v o d na mnoha místech docela samostatný ; casto zahajuje ten který oddíl mše (na pr. úvod ke »Kyrie«, »Gloria«, »Sanctus«, »Bene- dictus«). Mše ta — verejnosti dosud neznámá — je mezi ostatními komposicemi Hruškovými rozhodnę výjimecné povahy ; musím proto šíre ji probrati. »KVRIE.« Prvá cást (Andante =- 60) zahájena je desetitaktovou predehrou varhan, kde hned prvém taktu nalézá se motiv: A ~,_—• —o- -_ Ten z a k 1 á d á celou stavbu této mše. V tęch prvých taktech prűvodu stále vyniká az prejme jej sbor (v unisonu). V ušlechtilé polyfonii sbor dále tento motiv rozvádí. »Christe« je vyhrazeno jen 4 solovým hlasűm. Je tu motiv nový: Alt solo. B ~ - J-. •-FJ-T- . v r Chri-ste e - lei - - - - son jehoz chromatika zjevnę upomíná na predchozí Hruškovy skladby. Tretí cást ;-další > Kyrie, [ , = 84 ] ) prvým taktem zahajují varhany (fortissimo), pak v téze síle vpadne sbor (motiv A nyní v a-dur). »GLORIA.« Allegro moderato - 92. Po dvoutaktové predehre varhan (motiv A v prvém taktu opęt v A dur) prichází 3hlasý sbor (soprán tacet) : u Ait.~ i C _ 17l / i Et in terra pax ho - mi - ni - bus na to vstoupí soprán (s prűvodem ostatních hlasű): Tamtéz poznámka : Provedena po prvé se sborem 42 hlasú a 5 solistu dne 31. kvętna (sv. Tro- jice) 1885 (písmo autorovo). Po druhé na Lozí Tęlo dne 4. cervua (1885). | ||||
|