|
| ||||
| ||||
|
49
si všimly pravé církevní hudby. Všecky t}-to listy odbírány jsou v semináři našem již po více let, jal: od jechiotliveů tak i od semináře. V poslední pak době, lcdyž měl zaražen býti spolek Cecilianský, tu každý přítel pravélio církevního zpěvu radostí byl napiněn, žc přestane nejisté kráření ku předu bez vůdce, a každý vítal se srdcem upřímným spolek tento. Však bohužel nepříznivé poméry překazily na čas uskutcčnéní jednoty této veledtitležité; nož zaražením „Cecilie” přece již přestala beznadějnost, „Cecilie” uchopila se se vší mladistvou snahou vůdcovství na cestě dosud neschůdné a Bůh dá, že všickni, ]cteří se okolo praporu jejího svorně shromáždíf horlivým přičiněním a železnou pílí dojdou cíle žádoucího. Tof lcráticý pMiled činnosti naší. Práce ještě dosti, však doufáme pevně v Boha, že nás po41porovati bude při účinné snaze naší. Urážíme-li, že za nepříznivých poměrů na síly své poměrně dosti jsme učinili, jak mnoho teprv mii eme učiniti, ]cdyž listem „Cecilií” se nám bojnL rady a přispění dostávati bude! Pročež vyzývám všecicy pp. bohoslovce na ústavecL jiných, jakož i vše ctěné čtenáťstN-o, by se uchopilo díla vznešeučho pod vůdcovstvím „Cecilie” a ne-ustalo dříve od práce, dokud nebude vyčištěn clirám Boří od všeho nešvaiu, kterýž se během nepříznivých časů v síni IIuspodinovč nashromáždil. Při díle tomto podporujž nás všemocná ruka Páně! V Táboře na bílou sobotu. Postní doba jest ukončena a s uf též půst zdrželivosti, — no od hrncá masa egypts)zélto, jimž byeh přirovnati mohl moderní zkaženou hudbu a zpěv lcostehif, nýbrž od pravého, přesného zpěvu liturgického v našem velebném kostele děkanském. Není to sice ]caždodenní mauua liturgického zpévu, již nám poskytnouti měla minulá doba postní zvláš:č; jsou to však přece aspoň drobty s toho stolu nebeslcélio, na němž mistři v liturgickém zpěvu talc štědře již prostřeli. Od 4. neděle postní počínajíce zpívali jsme zde při velkých službách Bojích vždy ehoráhií mši, vyiiatou z „Graduale de temporc et de sanctis,” po náležité přípravě. Za Benedictus jsme vzali 5111asnou vložlzu „Tantum er„o” od Dr. Fr. Witta. Jak jednoduchá jest a přece jak krásná jest. Tu měli všickni posluchači kompetentní příležitost, seznati, jak jednoduchými prostředky umf pravá lmdba, přesný zpěv lzostelní dosíci uéleclttilého povznešení mysle k nebeslcým harmoniím. — Kromě toho jsme zpívali již od 1. neděle postttf ,Asperges' chorálně a zítra začneme „Vidi aquam” cltorálnč zpívati. Dnes pak korunovali jsme své skrovné počátky reformační velebným Deum" 4hlasným od Fr. Witta (příloha k téhož ,Musica sacra"), jež jsme zpívali po slavnosti vzkřísení. Byl bych si přál je slyšeti od oltáře. Jak vznešená, jak velebná a unášející to skladba! A přece zase jak něžné a vroucí pointy obsahuje též na příslušných místech! Kdož by slyše to dolcissimo „Te ergo quaesumns”, nebyl i bezděky pohnut k vroucí modlitbě, to něžného citu piné -.dagio ,miserere nostri Domine", k prosbě o slitování, a kdož by majestátným honcem „in te Domine speravi”, nebyl mocně povznešeu k nebesům, k pevné důvěře v Boha — že dílo reformy naší se zdaří?! Mám za to, žc o této skladbě užiti mohu právem slov geniálnéha „de Maistre”, jež napsal o „Te Deum” vůbec: „nemá na sobě ni nejmenší stopy o namáltánf a meditaci; jest výronem okamžilcu, nadšená báseú (hudební), jež se vysoko vznáší nad meze metrické, Rožslcá dithyramba, v nfž nadšení vlastníma křídloma se povyšuje. Víra, láska a vdečnost nemluvily snad nilcdy důraznější řečí.” — Před tímto „Te Deum” jsme zpívali ,Regina coeli", 4 antif. Mar. aut. incerto 16. stol., V. příl. ]c Mus. s. 1873), o němž platí skoro totéž, co jsem dříve pověděl o „Tantum ergo”, ač jest již trochu těžšf. Zpěválzů při těchto skladbách se súčastnilo: 4 soprány, 4 alty, 4 tenm•y a 6 basů. Pro budoucnost nejbližší připravujeme jedny litanie od Witta a mši od Greitha op. XIII. ad tres voccs atd. Všecko by bylo rychlejší, kdyby se nemuselo mnoho rozepisovati a bylo odkud bráti a čím platiti. Tu jest viděti potřeba spolku Cecilianského. Budete se ptáti po prostředcích, jimiž jsme tohoto slušného začátku reformy dosáhli? — Ochotou, samou ochotou, a musím zde výslovně poehvahič se zmfniti o pihté přičinlivosti ředitele kůru p. Entlerle, jíž arranguje zkoušky a připravuje lc ní potřebných rukopisů. Neméně clivály Lodna jest i pile pánů a zvláště slečen, jíž se súčastňovali v zkouškách, nevylinut.elně potřebných k zdárnému výsledlcu. Jaký tento byl, přenechám soud kompetentním posluchačům; nmě se zdál býti dosti slušný v celku, místy i dojemný a unášející. — Nemám Ice konci jinélio přání, než aby tento improvisovaný sbor zpčválců z lásky k dobré a krásné včti setrval na této šfastnč započaté cestě reformy i dále do br,doiicnosti, a došel i širší ještě a obecnnjší llf~íznč. a podpory. | ||||
|