|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 51
REPETITORIUM DĘJIN HUDBY. EMIL BEZECNÝ. (POKRAÉOVÁNf.) 4. Význam Filipa E. Bacha pro vývoj »Stupnę l{ dokonalosti«. [Výbor vydal Taussig klavírní hry. a Kiemann, úpiné vydání (100 etud) Mugel- lini. Téz jeho sonáty op. 35, 36, 38 tvorí Karel Filip Emanuel Bach, druhý syn Jana dűlezitou cást paedagogické literatury. Šebastiana Bacha, narodil se 1714 ve Výmaru. Nejlepší záci jeho jsou ]. B Cramer, John Ku prání svého otce studoval práva, soucasnę Field, Ludvík Berger, Alexander Klengel, pęstoval hru klavírní a komposici., R. 1738 Moscheles, A. Bertini. presídlil do Berlína a stal se komorním cem- J. B. Cramer, nar. 1771 v Mannheimu, balistou korunního prince, pozdęjšího krále zemi. 1858 v Londýnę; psal cetné klavírní Bedricha 11. R. 1767 bylo mu nabídnuto sonáty, koncerty, komorní skladby atd. Svę- místo reditele církevní hudby v Hamburku, tové slávy získal pátým dílem své veliké uprázdnęné úmrtím výborného varhaníka a klavírní školy, obsahujícím 84,studií«. Výbor skladatele Telemanna. Bach nabídku prijal z nich porídil Biiiow (60) a Riemann (52). a pűsobil tam, ctęn a vázen, az do své smrti r. 1788. ] o h n F i e 1 d, nar. 1782 v Dublínę, zemr. 0 významu Bacha jako skladatele viz Rep. 1837 v Moskvę. Proslul svými 20 nokturny. ot. 45., 83. Na poli paedagogické literatury Viz Rep. ot. 57. Jeho koncerty, sonáty atd. klavírní vynikl svým epochálním dílem »Ver- jsou zapomenuty. such uber die wahre Art das Klavier zu spie- Ludvík Berger, nar. 1777 v Berlínę, len«. (»Pokus o pravý zpűsob hráti na klavír«.) zemr. tam 1839. Výtecný klavirista a vázený Má dva díly. Prvý, škola klavírní hry, obsa- skladatel. Jeho etudy vydal Reinecke. huje ve trech statích nauku o, prstokladu, Alex. Klengel. Viz Rep. ot. 15. »manýrách« (ozdobách) a prednesu. Druhý Hynek Moscheles. Viz ot. 8. pojednává o doprovodu a volné improvisaci. ~Zajímavo jest, ze F. E. Bach zűstal po celý Ze zákű Fieldových vynikl Charles Mayer svűj zivot nadšeným ctitelem klavichordu, pres 1799—1862 (Etudy op. 168) a Marie Szy- to, ze jiz tehdy byl klavír s palickovou me- manovská, jejíz hre obdivoval se Goethe. chanikou velice zdokonalen.) Bach kladl hlavní Záci Bergerovi byli Mendelssohn, Taubert, dűraz na zpęvnou hru a zádal na hráci, aby F. H ensel, Dorn, Ldschhorn. téz svým chováním ukázal, jakou náladu chce vyjádrit a u posluchacű vzbudit. Ve svém 6. Skola francouzská. díle »6 Sonaten mit veránderten Reprisen« podává podrobné predpisy pro prednes. Sláva starší školy francouzské po smrti Jest to veliký pokrok proti praksi starších Rameaua 1764 valnę vybledla. Jiz 1763, kdy mistrű, kterí provedení svých skladeb pre- Mozart ponejprv navštívil Paríz, byl tam nechali úpinę výkonným umęlcúm. nejlepším ucitelem Nęmec Schobert a Eckart, F. E. Bach byl svého casu mnohem výše pozdęji pak zák Fil. Em. Bacha, Josef Hiill- cenęn nez jeho otec; zejména Clementi, mandel. K rozvoji moderní hry prispęl téz Mozart a Haydn byli jeho nadšenými ctiteli. D. Steibelt a Cech Lad. Dušek. Viz Rep. »I{do mę zná,« vyjádril se Haydn, ^ví, ze ot. 70. mnoho se vdęcím E. Bachovi a ze jsem jej pilnę Veliký rozmach ucinila klavírní hra zaloze- studoval« Po jeho smrti byly to dvę školy, ním parízské konservatore 1795, kde po které pokracují ve smęrech, jím zahájených, dlouhou dobu pűsobil jako ucitel klavíru L. a to škola londýnskz a vídeńská. Adam, seriosní hudebník, odchovaný v tra- dicích klassických mistrű. Z jeho zákú vynikl 5. Skola londýnská. >-Iérold a Kalkbrenner. Znamenitých paeda- gogických úspęchű docílil téz Zimmermann; Hlavou londýnské školy byl M u z i o C l e- záci jeho byli Aikan, Déjazet, Prudent, Mar- m e n t i narozen v Rímę 1752, zemrel 1832 montel, Lacombe, A. Thomas a j. Marmontel v Eveshamu. Záhy vyspęl ve znamenitého vir- jako nástupce Zimmermannűv vychwal téz tuosa klavírního a koncertoval velmi úspęšnę radu znamenitých virtuosű (Paladilhe, J. Al- ve všech velikých męstech evropských. Znám beniz, A. a E. Duvernoy, Diémer, J Wieni- jest jeho zápas s Mozartem ve Vídni. R. 1785 awski, Bizet, Dubois). K nejlepším ucitelűm usadil se v Londýnę, kde pűsobil jako skla- parízské konservatore nálezel téz Pradher, datel a paedagog. Epochální dílo paedago- ucitel J. a H. Herze, H. Bertini, zák svého gické jest jeho »Gradus ad Parnassum« bratra Augusta, proslulý svými etudami op. | ||||
|