Z redakce a administrace
Ročník: 1913; strana: 57,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXIX. CYRILL 57







rízení hudby mensurální, podstata a rízení vokální První provedení bylo ve Vídní 23. února 1913. (Universal

hudby Palestrinovské, vliv opery na vývoj umęní diri- Edition.) Obsazení jest toto. S o 1 i : Waldemar (tenor),

gentského, »taktovka-. Tove (soprán), Waldtaube (Mezzosoprán nebo alt),

A n d r é P i r r o, Dietrich Buxtehude, Paríz. Bauer (bas), Klaus Narr (tenor), Sprecher. Sbory:

Fischbacher, 1913, 81', 506 str. Jest to kritická studie Valdemars Mannen (tri ctyrhlasé sbory muzské) a

o nejvętším virtuosu varhan pred Bachem, jenz zemrel osmihlasý smíšený sbor. O r c h e s t r. D r e v a:

1707 jako varhaník v Lűbecku pri >Marienkirchea. 4 malé flétny, 4 velké flétny, 3 oboe, 2 angl. rohy,

Buxtehude napsal spoustu vokálních vęcí církevních 3 klarinety A neb B, 2 Es klarinety, 2 basklarinety,

na nęmecké a latinské texty, fugy pro varhany, instru- 3 fagoty, 2 kontrafagoty. P l e c h y: 10 horen F, 6 from-

mentální vęci. Nękteré z jeho dęl vydaly ° Denkmá- pet F, B, C, 1 bastrompeta Es, 1 Alt pozoun. Bicích

ler der deutschen Tonkunst. nástroju celkem 16, mezi nimi 6 tympani a veliký

The Musical Antiquary 1913, anglický męsíc- zelezný retęz; 4 harfy, celesta. S m y c c e: Violini 1.

ník, vychází v Oxfordu (Henry Frowde . desetkrát rozdęleno. Violini II. desetkrát rozdęleno ;

Stephan K r e t 1, Kompositionsunterricht violy 8krát dęleny, violoncella 8krát dęlena, kontra-

und moderne Musik (Musikalisches Magazin basy, vše ve velikém obsazení. Obsah krátký by byl

herausgegeben von prof. E. Rabich, Heft 25), Lan- tento: Král Valdemar jede na hrad Gurre, kde jest

gensalza, (Hermann Beyer & Sóhne), 30 Pf. 23 jeho milenka Tove. Následuje vyznání lásky. Tove

strany jest jiz z roku 1909, ale pro nynęjší vyucování umírá z návodu manzelky Valdemarovy. (I. díl.)

theorii hudbę ve školních lavicích zajímavá kniha. Valdemar vzpírá se proti bozímu soudu a chce býti

Prof. Max Springer, Missa Surrexit pro bozím bláznem (11. díl) a stává se tęzkomyslným a

smíš. sbor a varhany. Obsahuje mimo cástky stálé umírá. Nenalézá však klidu ani v hrobę a hledá vęcnę

téz všechny promęnlivé cásti na Bozí hod veliltonocní, v divokém honu ~Valdemars Mannen, tri muzské sbory)

tedy Introit s Kyrie, Gloria, Graduale s Alleluja a svou milenku kazdou noc. Povęst tato na konci III.

se sekvencí, Credo, Offertorium, Sanctus, Benedictus, dílu nalézá své rozluštęní v nádherném lícení prírodní

Agnus a Communío. Myšlenka to výborná! Náladu nálady pred východem slunce po bourlivé noci a dílo

jednotlivé doby církevního roku obsahují právę cástky koncí lícením východu slunce (smíš. sbor).

promęnlivé a nikoliv stálé. Jak náladovým v tom

oboru jest kazdý cantus firmus chorálu s Propria de

Tempore! Velikonocní ráz zalozil prof. Springer ve Z REDAKCE A ADMINISTRACE.



svém díle právę na prokomponování i cástí męnlivých V minulém Císle dali jsme dotaz, jakého druhu

a vlití tolioto slavnostního jásavého charakteru i do skladbu by si práli odbęratelé »Cyrilla« míti jako

cástí stálých. Mše jest jednolitým celkem, výrazem prílohu zdarma k císlum. K tomuto dotazu došel

jedné nálady, oné, jez obsazena ve velikonocním : alle- jediný, opakuji jediný návrh z Moravy (p. J. V.), aby

luja . Myšlenku tuto, prokomponovati všechny cásti se ucinil pokus se snadnęjšími skladbami Lisztovými,

mešní v témze rázu na motivy chorálu provedl jiz jez Cyrily, jiz dríve doporucoval! Jest to výborný

v pol. XV. stol skladatel tridentský L i b e r t, od návrh a jsme p. V. za nęj vdęcni. Nez nelze pomýšleti

nęhoz v tridentských kodexech jest zapsána trojhlasá nyní na vydání dęl Lisztových v » Ed. Cyrill=, ponę-

mše mariánská » S a l v e s a c t a< i s traktem i sekvencí vadz nejsou volná; uvolnęné budou az 30 let po

dle zpúsobu pred snęmem tridentským. V nové dobę smrti autorovę. Liszt j 31.iVII. 1868. Mimotento ná-

ovšem Springer jest v tom ohledu prvním a lze ríci, vrh nedošlo nic. Patrnę reditelé kuru si vűbec ni-

ze takové mše staré doby, jako Libertova, jest mozno ceho neprejí, — bohuzel niceho nepotrebují. Jedni

sporítati na prstech jediné ruky. O hudební stránce mají ustálený program svého repertoiru, nękolik mší,

Springrovy mše jindy; nyní jsme chtęli poukázati které neustále opakují; pro ty tedy neexistuje nová

pouze na princip jeho. Mši vydal v Praze Boni- literatura. Druzí vűbec nic nedávají, obmezujíce se

fatiusverein. Cena part. K 3 50. prostę na lidovou píseń i pri kantátách; pro ty ovšem

J indrich J i ndrich, Památce Vrchlického. také je zbytecno nęco vydávat. Prece nechceme

10 písní pro jeden hlas s pruvodem klavíru na básnę lákavým inserátem nękoho napáliti, ze to a ono

Jar. Vrchlického (s nęmeckým prekladem K. Buriana). dáme zdarma, kdyz se casopis bude odebírati.

1. seš. 1. Mládí, 2. Za trochu lásky, 3. Den—me- Edice naše není výdęlecnou; Jednotę se jedná pouze

lodie tichá, 4. Ukolébavka, 5. Zpívejte, do šera ko- o to, aby do archivu se dostaly slušné vęci a téz se

houti. II. seš. 6. Ptáci se vzbudili, 7. Jak drahokam, provádęly na kuru bez výloh reditele kúru i záduší.

8. Appassionati, 9 Jak visí motej] na kvętu, 10. Po- Chceme téz zvędęti potreby zvláštę venkova,

libky. (Nákl. Fr. Urbánka.) m e n š í c h kűrű. » Cyrillu x se vytýká, ze prináší tęzké

J a r o mír U r b a n e c, Písnicky pro jeden hlas prílohy, ale kdyz se nCyrill•< ptá, jaké tedy noty má

s prúvodem klavíru. 1. Na píštalky (z Babicky), vydat a dát zadarmo, nikdo ani nehlesne. Ovšem

2. U vrbicek, 3. Modlitbicka (Fr. Celakovský). 4. Uko- kricet se bude dál do svęta, ze Cyrill« není pro

lébavka (Komenský), S. Na peci (Skrivan), 6. Kvíca- venkov. — Pánové ! Co pak na venkovę o svętské

licka (Sula), 7. Ta naše Anicka (V. Beneš), 3. Uko- hudbę ctete jiné listy nez ve męstę? Ci má Vás

lébavka (J. Nováková), 9. Dęlník (Kozíšek), 10. Vy- >Cyrill« ucit notám nebo klapkám na varhanách?

jízdka (Fr. S. Procházka). ~Nákl. Fr. Urbánka.) Listy pro svętskou hudbu stojí u nás vysoko, a j e-

H u g o B o t s t i b e r, Geschichte der Ouver- d i n ý, pravím j e d i n ý list pro církevní hudbu v Ce-

ture und der freien Orchesterformen, chách na Moravę a ve Slezsku má si dáti testimonium

Lipsko 1913, Breitkopf a Hártel (Kleine Handbiicher der paupertatis ? To, co nazýváte výtkou, jest jinde pred-

Musikgeschichte. herausgegeben von Hermann Kretsch- ností a který casopis nedovede povędęt nęco nového,

mar, Band IX) str. 274 11. díl: Doba pred klassickou nemá práva na existenci. Jinde si povšimli našeho

formou ouvertury, II. díl: Doba klassické ouvertury rozmachu i organisace a jedná se o to zvláštę v nę-

(sonáty), I[I. díl: Uvolnęní klassické formy (Berlioz, meckých krajích v Rakousku, aby se sjednotily všechny

Liszt, Wagner). casopisy hudební a vydáván byl spolecný orgán pro cír-

Antonín Bruc k ner, Grosse Messe f-moll kevní hudbu. Zalozeno byla ve Vídni volné sdruzení

pro smíšený sbor a orchestr. Klavírní výtah s lat. prátel pro církevní hudbu, zvané S c h o l a a u s t r i a c a

textem M 12—. (Universal Edition). cantorum, které prevzalo »G regorianische

Arnold Schónberg, Gurre-Lieder pro sola. R u n d s c h a u« , vycházející dosud ve Štyrském

4 sbory a orchestr (dle básní J. P. Jacobsena) Orch. Hradci. Místo ní bude 1. kvętnem vydávati »Univer-

partitura (M 20) jest faksimile autorova autografu. sal Editiona nový list >M u s i c a s a c r a,, který

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ