|
| ||||
| ||||
|
YR~I I~Il
CASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVATNOU V CECHACH, NA MORAVĘ A VE SLEZSKU ^ w ZÁROVEŃ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILLSKE. ^ ZAKLADATEL FERD. J. LEHNER. c REDAKTOR DOBROSLAV OREL. ^ ROCNÍK XXXIX. DUBEN 1913. CÍSLO 4 >CVRILL< vychází męsícnę mimo prázdniny desetkrát za rok. Rocní predplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K.) Orijímá Obecná Jednota Cyrillská v Praze-II. cp. 1370, rek amace nefrank. a inseráty administrátor Bohumil K a šp a r, red. kűru na Smíchovę 271; pokladníkem je kapitulár E. F o r e i t, Praha-Strahov-IV. 132. Veškeré rukopisy a casopisy na výmęnu prijímá redaktor listu Dob. Orel, Praha-VII. 343. — Redakcní sbor: za D. 3. C. v Hradci Králové dr. J. Cibulka; za D. J. C. v C. Budęjovicích K. Bocek ; za D. J. C. v Praze dr. František Stejskal (Praha 1-1040); za Litomęrice Jos. C. Sychra(St.Boleslav);zaOlomoucAdolf Parma, farárvRešovę; za Brno Ladislav N e c i d farár v Lednici u Breclavę. NARIZENÍ nejd. k. arcíb. konsistore v Praze o odebírání casopisu „CYRILL” na ucet zádušního jmęní jez 8. ledna 1909 bis. 16.587., nejd. b. konsistore v H r a d c i K r á l o v é z 21. ledna 1909 c. 1225., nejd. b konsi- store v L i t o m ę r i c í c h z 15. února 1909 c. 975. a nejd. b. konsistore v C. B u d ę j o v i c f c h a 15. února r. 1909 c. 4., povolení nejd. b. konsistore v Olomouci predpláceti cas. „Cyrila” z kostelního jmęní je v „Acta Cnriae Archiepiscopalis Olomucensis cis. 3, 1909, str. 44. Nr. 4308” a svolení pro farní kostely pod patronátem zemępanským a náb. matice výnosem ministerstva kultu a vyncování z 6. brezna 1912 cís. 872. CHORÁL EDICE VATIKANSKE. KAREL BOCEK, CESTNÝ KRNOV NÍK A REKTOR SEMINÁRE V C. BUDĘJOVICÍCH. adi se chlubíváme, ze jsme národ hudební, národ zpęvný, a také nám toho doposud nikdo neupíral. Naše sdruzení pęvecká dobývají prvních cen na závoáech svętových, naši hudci sklízejí vavríny i za oceánem. Toho nám neupre nikdo, ani ten náš nej- zarputilejší neprítel. Škoda, ze neműzeme s toutéz oprávnęnou hrdostí poukázati na vavríny dobyté na poli hudby ryze církevní, na poli církevního zpęvu, zvláštę pak chorálu! Nebof, co se chorálu týká, musíme doznati, ze jsme za ostatními národy katolickými pozadu, ze jsme nuceni choditi jinam do školy, nuceni hledati poucení a povzbuzení u národű sou- sedních, kterí jsou v tomto ohledu daleko pred námi; u nás jest bohuzel chorál popelkou. Na své cestę po Francii r. 1909 navštívil jsem v predvecer svátku Narození Panny Marie poutní místo Lurdy. V tentýz den tam prijelo mnoho poutních vlakű z Francie a z Belgie Vecer po prűvodu se svícemi seradil se zástup tisícű poutníkű na prostranství pred basilikou elektricky osvętlenou a skládal pred svými vűdci, pred svými biskupy vyznání víry, zpívaje jako jednęmi ústy chorální ,Credo in unum Deum", které prináší nové Gra- duale Romanum na místę IV. Byl to velebný okamzik. Strzen posvátným nadšením pęjícího zástupu a mocnę rozechvęn divadlem nevídaným byl bych rád, zpíval spolu, ale bohuzel jsem nemohl, jelikoz jsem tohoto formuláre neumęl z pamęti. O jak jsem se stydęl v tom okamziku, jak jsem se na sebe horšil, ze neumím chorálu ani tolik, kolik ho dovede zástup prostých Francouzű a Belgicanű! Neménę jsem byl zahanben, ale zároveń povzbuzen, kdyz jsem se loni na cestę k solesmesským benediktinűm na ostrov Wight zastavil v Bruselu a byl prítomen ve všední den slavné mši sv. pred vystavenou nejsv. Svátostí oltární v kostele nejbl. Panny | ||||
|