|
| ||||
| ||||
|
62 CYRILL XXXIX.
Marie na Place de la Reir.e. Byl jsem v cizinę, ale cítil jsem se ihned jako doma, jak- mile zavznęla první slova známého introitu: >Cibavit« a po nęm vše chorálnę dle ed. vat. Muzský chor, jenz byl na kruchtę, zpíval strídavę s chorem chlapeckým, jenz byl umístęn u presbytáre. Byli to hoši asi od 8--13 let, neposedové a tękavci, jako naši páni kluci. Mnozí z nich nemęli ani Kyriale a jen dle pokynű knęze, jenz pred nimi stál a zpęv rídil, zpívali formulár v Ordinarium Missae na místę VIII. »de Angelis« ; a zpívali jej s chutí, se zrejmou zálibou, hlásky opravdu andęlskými. Zpíval jsem v duchu spolu a v blahém rozechvęní jsem pocifoval více nez kdy doposud, co to znamená, býti katolickým kresfa- nem, chápal jsem význam slova »katolický« v celém jeho dosahu, chápal jsem dalekosáhly- význam jednoty církve sv. v bohosluzbę. Byl jsem v cizinę doma, ponęvadz katolík se cítí pri bohosluzbę všude doma, a nejvíce tam, kde se šetrí nejpresnęji predpisű sv. Stolice o boho- sluzbę a liturgickém zpęvu. Nuze, co jest prícinou toho, ze podobného divadla u nás nevídáme? Vedle neznalosti latiny, která jest románským národűm blizší a srozumitelnęjší, vedle naší vlaznosti nábo- zenské a takorka dędicné netecnosti (ne-li husitské nechuti) k církvi katolické a jejím predpisűm, vedle dosti horlivého pęstęní chrámové písnę lidové jest to ne na posledním místę ta okolnost, ze jsme byli v podrucí Rezna, t. j. ze jsme uzívali knih chorálu medicejského, zkráceného, pro nęjz se hned tak nékdo rozehráti nemohl. Nez tomuto nedostatku jest odpomozeno a -- díky velevýznamnému popudu sv. Otce — dostalo se nám do rukou Graduale Romanum chorálu tradicionelního, rehorského. 1. Cím se liší chorál ed. vatikánské od medicejského ? 1. Tím, ze není zkrácen, osekán, zbaven svého poetického roucha, nýbrz podán v celé své tratlicionelní bohatosti. 2. Chorál medicejský soustredoval dle moznosti neumy na slabiky prízvucné a zűstá- val na bezprízvucných z vętší cásti syllabickým. (Srovnej intonaci »Gloria« in festis B. Virg. Mariae dle vydání medicejského a vatikánského.) 3. Chorál ed. vat. uzívaje notopisu latinky století XIV. a XV. prináší mnohé neumy v podobę vydání medicejskému cizí. Jsou to: a) podatus, b) porrectus, c) bivirga, d) stro- phicus, e) epiphonus, f) cephalicus, g) neumy, jez obsahují quilisma atd., jichz podobu pri- náší kazdá predmluva ke Graduale Romanum, po prípadę poucení vlozená od nakladatelű do Kyriale. 4. Tvar not jednoduchých jest tentýz, který byl ve vydání medicejském, toliko pojme- nování jest jiné. Odstranęny jsou totiz názvy: longa, brevis a semibrevis, jez svým pojme- nováním zavinily mnohý nesprávný prednes chorálu, a zűstala pojmenování stará, totiz virga = longa, punctum quadratum — brevis, punctum inclinatum = semibrevis. Punctum inclinatum nestojí nikdy samo o sobę, nýbrz toliko ve skupinách sestupných, a oznacuje svým tvarem vztah k nejvyšší notę skupiny, na níz závisí, z níz takorka vyplývá. Rűzný tvar not chorálních: virga, punctum, punctum inclinatum, neoznacuje snad rűzné délky a síly jejich. Noty tyto samy o sobę jsou si co do trvání a síly úpinę rovny; délku a sílu berou ze slova a ze slabiky, nad kterou stojí, a z polohy, kterou v neumę zaujímají. Jest tedy rűzný tvar not chorálních pűvodu cistę melodického, vlastnę odpovídá rádu melodickému, t. j. punctum oznacuje notu relativnę nízkou, virga notu relativnę vyso- kou, t. j. nízkou anebo vysokou vzhledem k notám predcházejícím a následujícím. Ve skupinách notových rozhodttje o tvaru not jejich vzájemný vztah bez ohledu na noty, které predcházejí anebo následují. Ve skladbách syllabických bývá virga pravidelnę nahrazována ctvercem (punctum quadratum). Doklady receného podává témęr kazdá strana v Graduale Romanum. 5. Ze rozšírený pocet modú cili církevních tonin zredukován jest v ed. vat. opęt na osm, ze zmizely obvyklé reperkusse, ze klíc F na druhé linii objevuje se v této edici jako klíc C na linii ctvrté, ze v psalmodii prevládá tonus ferialis atd., jsou odchylky samy sebou tak patrné, ze jich netreba zvláštę zmińovati. Prve nez promluvíme o prednesu chorálu, odpovęzme si na otázku : II. Které jsou nezbytné podmínky správného prednesu chorálu? Abychom chorál správnę prednášeli, jest nám 1. studovati text, a to | ||||
|