| ||||
| ||||
XXXIX.
CYRILL 67 SANCTUS.« Andante (i = 60). 2 takty varhanového prűvodu predvádęjí motiv A (v dur) a ještę dvakrát po sobę ho opakují; sbor váznę zpívá „Sanctus”, trikrát po sobę, v gradaci v ~Domine Deus" intonuje soprán Do - mi - nus De - us Sa - ba - oth lak vidno, cást motivu C tu rozhodnę je. V ,pleni sunt coeli" opęt sesilování výrazu (chro- matický vzestup v sopránu). Pak „ Hosanna' : Allegro moderato. Po bassu : r=92. C µµ C > Ho-san-na in ex-cel - sis totéz imitují ostatní hlasy. (Celé »Sanctus” je psáno jenom pro sbor.) »BENEDICTUS.« Andante ó = 63. Predchází nękolikataktový prűvod seznamující nás s tímto motivem A,,zdante. = 63. --- \~r~ ~_.%tep %=1-~• r-1 -0 ~-~_- Evidentnę motiv A, jenze rozšírený. Pak týz motiv produkuje solový alt (na slovo „Benedictus”) a hned dále pripojuje: ; -01--r =ram_ qui ve - nit in no - mi ne Do-mi -ni jsou to reminiscence na známý motiv C z ,Gloria«. Totéz, co alt byl zpíval, opakuje so- prán (solový). Pak sbor (á capella) caápe se tęchze slov, aby pripravil místo tenorovému solu (táz melodie jako u solového altu. Této chopí se pak solový bas, jej kontrapunktuje alt s tenorem; pak celý sbor chytne s slova: ., Benedictus" v unisonu, soli na to (opęt unisonem) odpovídají: „qui venit” (motiv A) ; ,in nomine" (cást motivu C) odpovídá v uni- sonu sbor, zatím soli ve 4 hlasech vstupují s konecnými slovy prvé vęty. V „Hosanna” muzskému sboru odpovídají soli se zenskými hlasy, pak soli a smíšené hlasy v závęru se spojí. »AGNUS DEI.« Adagio ; = 58. Pętitaktová predehra prűvodu (motiv A v moll) ; na to zacíná s b o r základním motivem A) ; v ..miserere" sek nęmu soli pridruzí. Pak tri takty prűvodu a s o 11, tentokrát v nęco vyšší poloze, opęt obírají se motivem A (zase v moll zladęn) ; v „mi serere” nastoupí sbor dosti mohutnę a spojí se se soli; na to opęt 3 takty ve varhanech a sbor zacíná sám; soprán má melodii zalozenou na motivu A: ---,r- A - gnus De - i jemu odpovídají soli, sejdou se sborem a spolu zakoncují v „dona”, kde motiv A opęt jen ze v dur. | ||||
|