|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 6
Základem má tato mše zacátek známého introitu : > Gaudeamus". liz prvé takty , Kyrie" jej mají v sobę: '-66. P Ky - ri - e e - lei - son Dále »Christe« z nęho cerpá svűj podklad: 76. Chri - ste e lei - son rovnęz jako další „Kyrie” . Ky - ri - e e -lei son Závęr celého > Kyrie« má zas motiv z „Kyrie” prvního a na to sbor zpívá opęt unisonem: Ky - ri - e e - lei son - - - PPP Zas doslovná citace ze jmenovaného introitu. V zacátku rGloria" jsou rovnęz prvky jmenovaného Introitu": i=96. na Et in ter-ra pax ho - mi- ni -bus a motiv I. »Kyrie« leckde jinde se objeví (na pr. »Domine Deus Agnus Dei« v sopránu). „Qui tollis” upomíná zas na ,Christe", jako zacátek „Creda”: Allegro moderato. (J — 92.) Patrem omni-po-ten - - tem na 3. „Kyrie”. Zajímavo, ze tato mše je celá psána v d o r i c k é toninę. Jenom ,Et incarnatus est" a Crucifixus" je psáno v toninę i o n i c k é. )e to jedno z nejposlednęjších dęl Hruškových a prec nekladu je nad opus 10. .(Missa ,Ecce Dominus veniet"): tato mše („Gaudeamus omnes") má pűvabná místa, na predchozí tvorbu Hruškovu silnę upomínající, („Benedictus", zvláštę zdarilé ,Et incarnatus est"), jsou však zde i místa slabší (závęr ,Creda", „Sanctus” az k „Hosanna”, ,Hosanna" v „Benedictus” zde laciné figurace v basu), která ponękud znehodnocují celek. Také jiz základní pojetí nedá se dobre hájit: Hruška uzil príliš mnoho mate- riálu u této mše (celý introit „Gaudeamus” tak bohatý melodicky), kterého v této skladbę vętšinou ani podrobnę nezpracoval (kromę výše uvedeného motivu I. „Kyrie"). Proto i z f o r m á l n í h o dűvodu neműze tato skladba konkurovati s opusem X. Podávám tak soud vzešlý na základę komparace této mše s opusem X.: toto opus ,má príliš mnoho vynikajících stránek, nez aby mše „Gaudeamus” nezastínilo; citovaná mše | ||||
|