|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 71
školy zák jeho J a n N e p. H u m m e 1, nar. R a f f J o a c h i m 1822—82, dríve velmi ob- 1778 v Prešpurku, zemr. 1837 ve Výmaru, líbený skladatel symfonií, cetných dęl komor- znám jako odpűrce dusítka. Od nęho jest ních, klavírních (Variace, Cachoucha,Rigaudon) výrok: »Poznám klaviristu nejlépe, kdyz atd., nyní skoro zapomenutý, viz Rep. ot. 85. hraje bez pedálu.« Hummel znamená jiz cá- T a u s s i g Karel 1841—71. Vydal výbor stecný prechod od klassickéko smęru k bril- z »Gradus ad Parnassum« od Clementia lantnímu. Z jeho skladeb jest nejlepší septett porídil klavírní výtah k »Mistrűm pęvcűm« z d, klavírní koncert z a, klav. koncert z h, od Wagnera, upravil pro koncertní prednes sonáta z fis. Sepsal téz klavírní školu. 5 sonát od Scarlattia, Weberovo »Vyzvání Z jeho školy vyšel: A d o l f H e n s e 1 t, k tanci« atd. Znamenité paedagogické dílo Ferd. Hiller, Zikmund Thalberg. jest jeho »Denní cvicení« (Tágliche Ubung). H e n s e l t 1814—89 pűsobil jako inspektor Reisenauer Alfred 1863—1907, Pro- hudby na Rusi. Napsal mimo jiné radu kla- fessor klavíru na lipské konservatori. vírních dęl, z nichz vynikají etudy op. 2, 5, Dosud zijící záky Lisztovy viz ot. 9. koncert op. 16 z f. Redigoval instruktivní T h. D b h l e r 1814-A856, své doby oblí- vydání dęl Weberových a pridal k etudám bený virtuos, napsal radu skladeb brillantních, Kramerovým druhý klavír. salonního rázu bez hlrtbšího obsahu. (Notturno Ferd. H i 11 e r 1811—85, výborný ucitel, op. 24, transskripce atd.) Téz A 1. ] a ~i 11 1832 dirigent a skladatel, slozil radu oper, oratorií, az 1882, siozil nękolik brillantních transskripcí. komorních dęl, etud a drobnęjších skladeb T h. K u 11 a k, 1818--1882, zakladatel ber- klavírních. línské (Sternovy) konservatore a »Nové aka- Zikmund Thalberg 1812—71, nejváz- demie hudebního umęní«, byl znamenitý virtuos nęjší souper Lisztűv. Vydal mnoho brillantních a prvotrídní ucitel. Proslul svou »Schule des klavírních skladeb, koncert,kaprice, notturna, Oktavenspiels« op. 48. Téz jeho »Materialien valcíky, transskripce. Dodnes pouzívá se pri fiir den Elementarunterricht« (3 sešity) jest vyucování jeho etud op. 26. Oprádal s obli- oblíbené dílo pri vyucování. Zákem jeho jest bou melodii passázemi mezi obę ruce roz- Bischoff,Mor. Moszkowski, Xaver a dęlenými. Filip Scharwerka,Mik. Rubinstein. Po smrti Hummlovę representoval vídeńskou Th. Leschetitzky, viz ot. 9. školu K a r e l C z e r n y 1791—1857, jenz K vídeńské škole nálezí téz Ant. D i a- byl po tri rohy 1800—3 zákem Beethove- b e 11 i 1781—1858, zák Mich. Haydna, skla- novým. V jeho dílech jeví se úpiný sklon datel instruktivních sonátin dvou- a ctyr- ke smęru virtuosnímu; technická stránka jest rucních, dosud pri vyucování s oblibou uzí- mu vęcí hlavní, hudební cena jeho dęl jest vaných a Ant. Hahn 1789—1875, výborný praskrovná. Napsal pres 1000 skladeb, z nichz ucitel; z Hahnovy školy vyšel S t e f f e n H e I- udrzely se pouze jeho etudy. Ty ovšem jsou ler, Fischhof, Dachs, Epstein, Rée, pro výcvik technický nepostrá'datelny ; hlavnę Beliczay a j. op. 299 »Schule der Geláufigkeit«, op. 636 St. Heller 1814—88 psal výhradnę pro »Vorschule der Fingerfertigkeit«, op. 740 klavír. jeho díla —téz hudebnę velice cenná — »Schule der Fingerfertigkeit«, op. 365 Schule tvorí dűlezitou cást klavírní paedagogické des Virtuosen«, op. 399 >Schule der linken literatury. Vynikají etudy op. 125, 47, 46, 45, Hand«, op. 335 »Schule des Legato und 90, 16 a praeludie op. 81, 119, 150. Stakkato«, op. 355 »Schule der Verzierungen«. Fischhof 1804—1857 prof. víd. konser- Z jeho záku vynikl F r. L i s z t, T h. D 5 h- vatore, vydal »Klassické studie pro klavír«. ler, Theod. Kullak, Alfr. JaM, Ant. Dűlezité pro zivotopis Beethovenűv jsou jeho Door, Theod. Leschetitzky a m. j. rukopisné poznámky. Viz ot. 9. 0 významu Lisztovę pro klavírní hudby viz Nejvętší vliv na vývoj m o d e r n í techniky Rep. ot. 60. Veliký význam pro paedegogickou klavírní męl však z vídeńských mistrű L. van literaturu klavírní mají jeho »revise, dęl Beethoven, tvűrce =dramatického« slohu Beethovenových, Schubertových, Webero- klavírního. V jeho sonátách — zejména po- vých, Fieldových atd., v nichz staví ve sluzby sledních, -- v koncertech, variacích nalézá se tęchto starších skladeb vymozenosti moderní veliký pocet nejrűznęjších nových technických techniky, jím vytvorené problemű, jichz luštęním zabývali se všichni Nejlepší Lisztovi záci byli : vynikající mistri klavírní hry XIX. stol., ze- Hanuš B ú 1 o w 1830--1894, vynikající jména — jak jiz uvedeno -- Liszt a cetní jeho dirigent a klavírní virtuos; proslul vydáním následovníci. Beethovenových klavírních dęl, pocínaje Z Beethovenových zákű vynikl vedle K. »Valdštýnskou sonátou« op. 53, etud Cra- Czerného jako pianista Ferd. Ries, skladatel merových a Chopinových. cetných komorních dęl, oratorií atd. (Pokrac.) | ||||
|