Různé zprávy
Ročník: 1913; strana: 87,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXIX. CYRILL 87







Dr. K. Eichler: pak jiz pouze jmenované zpęvníky na onęch školách

Co bylo v poslední dobę vykonáno prípustné, všechny ostatiií treba jako nedovolené vy-

v brnęnské diecesi pro zachování a po- louciti. Pro nynęjší šl
vznesení lidového zpęvu kostelního ? zpęvníkű dosavadních, pokud se jich uzívá. — Kdy

V »Cyrillu« jiz podána byla zpráva o snahách ducho- se úrednę zavede lidový zpęvník, bude pozdęji roz-

venstva diecese brnęnské, jez se jevila na dekanát- hodnuto. — Kazdý kostel (pokud nepotrebuje do-

ních konferencích o vydání kancionálu, který by vy- plńkű z fondu nábozenského) filiálních nevyjímajíc,

hovoval pozadavkűm doby jak co do modliteb tak műze z penęz kostelních, pokud stací, opatriti si

co do písní duchovních. Nęjaký cas nejd. bisk. kon- »Prűvod« a zpęvník lidový po výtisku pro knęze

sistor zabývala se myšlenkou, aby byl bud prijat u oltáre a varhaníka. (Na Moravę spravuje kazdý

kancionál olomoucký z r. 1888 anebo zvętšen Ko- kostel své jmęní zvláštę a není ani na patronátech

lískűv kancionálek, vydaný pro Cyrillské jednoty kumulativního majetku jako v Cechách.) Na zádost

r. 1883. Nestalo se ani jedno ani druhé, nýbrz vy- duchovenstva povolila nejd. bisk konsistor, aby Výtah

pracován byl nový dle zásad, jez dekanátní konfe- pro školy národní a męšfanské vydán byl také bez

rence stanovily ve svých poradách ruku 1903. Dílo not, címz zlevnęl, tak ze výtisk vázaný stojí pouze 90 h

provedeno r. 1905—7 a od referentű konsistorních (Príštę dále.)

zkoumáno do podzima r. 1909. Revise trvala celá

dvę léta jednak pro obšírnost díla, jednak proto, ze

byly Porizovány rűzné výtahy, jez kazdý zvláštę mu- o r r ^

1 ^

sily býti posudkűm znalcű podrobeny. V létę roku RUZNE ZPRAVY.

1909 konána byla I. synoda diecese brnęnské a mezi

látkami projednána také XXX. konstituce: >,Co ciniti, ^ ^



aby posvátný zpęv lidový byl zachován a zdoko-

nalen?R která obsahuje nejen theoretická pojednání Varhanická škola v Brnę.

o posvátném zpęvu, nýbrz i praktický návod, jakým

zpűsobem by męly býti nové písnę zavádęny. Kon- Pri varhanické škole v Brnę obsadí se



stituce byla uverejnęna teprve roku 1911 (coz stalo dnem 15. zárí 1913 místo ucitele tęchto

se i s nękterými jinými). V téze synodę byl také pri- ucebných predmętű :

jat návrh, aby nejd. b. konsistor kazdorocnę urcila

aspoń tri písnę, které by se męly nacviciti. —Jiná, Kontrapunkt slohu Bachova,



(XVI.) konstituce, jednala o prostredcích, jimiz by císl. bas, zpęv, hra partitur, instru-



školní mládez byla vedena k hodnému a uzitecnému mentace, dęjiny hudby;

slyšení mše sv. A tu také navrzeno a prijato, aby za- dirigování koncertű škol.

vedeny byly pro školní mládez poboznosti mešní, ve

kterých by se strídal zpęv s modlitbou. S tiskem kan- Nejvętší pocet týdenních vyucovacích



cionálu pocato r. 1909 a sázen nap'ed :Prűvod var- hodin je 25; sluzné 2400 K.

hany k úpinému vydání, jenz je spolecný i všem vý- P. T. uchazeci, skladatelé-

tahűm z úpiného vydání. R. 1910 vydány tri výtahy diri-genti, at podají zádost na reditelství

textové: a) pro školy národní a męšfanské, b) pro

školy štrední a c) menší výtah pro lid. Tak mohlo školy do 15. cervence 1913.



jiz býti zapocato s jich zavádęním. Za tím úcelem

svolal nejd. p. biskup 20. ríjna 1910 diecesní hudební Státní zkoušky hudební. Nejblizší zkoušky

komisi k poradę; ta podala svá dobrozdání a návrhy, pred c. k. zkušební komisí pro vyucování hudbę na

jez pak nejdp. biskup všecky s obvyklou svou energií školách stredních a ústavech ucitelských v Praze (ze

provedl. Mezi jiným poskytl vydatnou pomoc brnęn- zpęvu a hry na housle, klavír a varhany) konati se

ské varhanické škole, která jiz pres 25 let pod re- budou t. r. Kandidáti nechf podají porádnę dolozené

ditelstvím Leoše Janácka vychovávala zdatné varha- své zádosti s podobiznou, zaopatrenou úrední legiti-

níky. V dűsledku synodálních konstitucí a dalších po- mací i vlastnorucním podpisem u reditelství c. k. hu-

rad narízeny následující vęci : I. Zavedeny nové kan- dební zkušební komise v Praze-III., budova c. k.

cionálky na školách. Acta Curiae Episcopalis Bru- místodrzitelství, hudební departement, nejdéle do 25.

nensis ze dne 1. února 1911 upozorńují velebné du- dubna t. r. vcetnę. Místo i hodina zkoušek budou

chovenstvo, ze vyšly tiskem a nákladem benediktin- vcas kandidátűm oznámeny.

ské knihtiskárny v Brnę jako výsledek dlouhé a na- Trídenní hudební festival porádal v Plzni

máhavé práce dra. Karla Eichlera a mnohých spolu- -Hlahol« za úcasti Ces. Filharmonie 6., 7., S. dubna.

pracovníkű dosud tyto kancionály: a) »Cesta k vęcné Rídil sbormistr Kubát a dr. Zemánek. Na programu

spáse«. Modlitby a duchovní zpęvy pro katolické stu- byly sbory Novákovy, jeho Boure«, Wagnerúv',Par-

dující na školách stredních v brnęnské diecesi. V Brnę sifal < a Beethovenova IX. symfonie.

1910. Cena 1 K 80 h. (váz.). b) HCesta k vęcné spáse.«

Modlitby a duchovní zpęvy pro katolickou mládez na Osmdesáté narozeniny slavil v Doksech

školách národních a męšfanských v brnęnské diecesi. u Dubé bývalý zaslouzilý reditel prazské konserva-

V Brnę 1910. Cena 2 K 20 h. (váz.). c) »Cesta k vęc- tore hudby, výborný hudební naedagog a virtuos na

né spáse. Modlitby a duchovní zpęvy pro brnęnskou honsle pan Antonín Bennewitz. Narodil se dne 26.

diecesi. Menší výtah obecný. V Brnę 1910. Cena (váz.) brezna 1833 v Prívratech u Litomyšle. Absolvoval

2 K 86 h. (Si
tah obecný má noty jen ke zpęvűm, které ve školních houslistou pri zem. divadle v Praze a úcinkoval téz

obsazeny nejsou, a k písním s obtíznęjšími nápęvy. v ceských predstaveních. Pak byl nęjaký cas umę-

a) Prűvod ke zpęvűm, jez obsahuje v úpiném svém lecky cinným jako koncertní mistr v Mozarteu v Solno-

vydání »Cesta k vęcné spáse. V Brnę 1910. Cena hradę a pozdęji ve Stuttgartu. R. 1866 jmenován byl

(nev.) 26 K. — »Co se týce zpęvníkű pro školy professorem hry houslové na prazské konservatori

strední, męšfanské a obecné, praví Acta, »poukazuje hudby, jejímz reditelem byl zvolen r. 1882. Antonín

se velebné duchovenstvo, vykonávající úrad katechet- Bennewitz jako virtuos na housle vynikal krásným,

ský na jmenovaných ceských školách, aby na školách oduševnęlým a piným tónem, hra jeho byla neoby-

svých zavedli prípadné zpęvníky pocátkem školního cejnę výrazná a elegantní. Také jako ucitel hry hou-

roku 1911—12. Pocátkem tohoto školního roku budou slové byl jedním z nejlepších a odchoval veliký po-

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ