|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 89
dotazem u komise vatikánské. Mnohé prekvapí cetné s p o 1 e c n ę bozské ctnosti a pripraviti n a h l a s a odlišné od dosavadních nápęvy k Benedicamus dęti k sv. prijímání po kazdé, nejen kdyz jdou po prvé. Domino zvláštę pri nešporách. — V následující cásti Je toho treba i u studentű, tím více u dętí. Pro »vlozko- proveden je pro jednotlivé tóny zalmové první díl vání« pri prijímání dętí nejsem ; aspoń ne potud, po- kazdého verše chvalozpęvu Magnificat pro nápęv slav- kud by vlozku tu zpívaly dęti, k sv. prijímání jdoucí. nostní, bylo by si pro pohodlí práti, aby provedena Bud odvracejí se umęlým sborem od vlastní po- byla i druhá cást veršű a príslušnę oznacena, ac se boznosti nebo mají myšlenky soustredęny k Tęlu konecnę snadno dopiní z tónű zalmových. Na konci Pánę a pak pokazí sbor. Pri jednohlasé písni na podány jsou antifony Panny Marie na konci nešpor zacátku i na konci mše mohou mysliti pouze na zpívané. — Dílko toto, které si autor predstavuje obsah slov a tím se i upoutati k eucharistii. jako vlozku, vyšlo jen v notaci chorální. Autorovi se Prosím, aby s redakcí páni katecheti i páni varha- tímto zpűsobem dobre podarilo podati i prírucku ku níci sdęlili další své náhledy, zvláštę svűj názor k mé- star~ím ucebnicím zpęvu církevního, nebot nalézáme mu. Az se vše vytríbí, hude mozno pak vše ujednotit. tu všechny nápęvy dle nejnovęjších predpisű, kterých Edice »Cyril],< téz vydá potrebné noty (prűvod k »Vy- ovšem knihy loni nebo dríve vydané ještę nemohly znávám«) i prűvod k písním. Jsem presvędcen, ze pouziti, a proto doporucuje se co nejlépe všem cet- z hlasité prípravy si kazdý prinese aspoń trochu nęjším sborűm, kterým jest zpívati nešpory chorálnę. nálady ke stolu Pánę. Varuji však pred hlasitým Uprava je velice vkusná, tisíc citelný a jasný, cena recitováním všech zákű spolecnę. v pomęru k vydání Pustetovę úpinę primęrena. s. Prosím zdvorile pánű kollegű katechetű, aby la- Pro rozvoj a úsilnęjší provedení pred- skavę o této vęci pojednali ve své schűzi a dobro- piSŰ sv. Otce Pia X. církevní hudby se týkající svo- tivę navázali styky s O. J. C., aby tak dűlezitá akce lán byl do Solnohradu ve ctvrtek dne 3. dubna sjezd (i zpęvníková) se projednala spolecnę všemi intere- zástupcű ordinariátű a odborníku. Zastoupeno bvlo sovanými ciniteli. D. O. asi 12 diecesí ; šlo ovšem hlavnę o ] ganisace pro rozvoj církevní hudby ještę není tak K výzvę redakce v cís. 2. došlo dodatecnę provedena, jako ji nalézáme jiz od tolika let v Cyrill- mnozství vhodných návrhű, jichz redakce, pouzije a ské Jednotę naší a proto si vysvętlíme, ze snesení v dohledné dobę vydá skladby zádané. (Vyzádané solnohradské vętšinou je odrazem snah Cyrillské Jed- promęnlivé cásti k svátku »Povýšení sv. kríz e noty. Pro ony kraje zaveden bude od ]. kvętna b. r. — »Exaltatio s. Crucis« komponoval red. Sychra a casopis M u s i c a d i v i n a, který bude redigovati t. zv, jsou jiz v tisku.) Zvláštę praktické názory projevil s c h o l a a u s t r i a c a a vydávati vídeńská Universal- vysdp bisk. vikár K. Vimr z Cestína, ctih. Školské Edition. Crregorianische Rundschau jí ustoupí a pre- sestry de Notre Dame z Horazdovic, p. reditelkűru stane vycházeti. Snahám tęmto jest práti nejvętšího a ríd. ucitel B. Fűrst z Kiobuk, p. L. Sašina, reditel úspęchu ! g, kűru a kapelník v Roznovę, dp. Jan Bohác, kaplan v Drahno-Újezdę u Zbírova, J. Kuhn, r. k. v Tur- novę, Václav Vích, uc. a r. k. ve Vys. Veselí, K. Z REDAKCE A ADMINISTRACE. Exner, r. k. ze Studence, V. Vydra, r. uc. v Hra- Dotaz. Pan J. M r. k. v M. se táze >Jak se má dištku, Alex. Titl, 1 hráti pri mši sv , pri které pristupují školní dítky pisy dávají tolik nahlédnouti do bídy venkovských k sv. prijímání?« a pripojuje : -V této otázce je mnoho pomęrű, ze aspoń jeden ihned otiskujeme: rozporű. Je zádoucno, aby se ustálil nęjaký porádek Clánek »Z redakce a administrace« v posledním alespoń pro království. Na pr. jedni hrají do pozdvi- císle »Cyrilla« zavdal mnę prícinu k tęmto uprímným hování, pal< se prestane a hraje se, kdyz pristupují slovűm, iez s Vámi dovoluji si sdęliti. Není mozno, dęti k sv. prijímání. Jiní stále hrají a prestanou az aby redakce znala pomęry kazdého kűru, aby po sv. prijímání knęze; druzí hrají pres celou mši sv.« všem vędęla jak a v cem vyhovęti. Je-li však toho zapo- Tu jsou patrny tri rűzné zpűsoby, ze kterých se nę- trebí, pak musí tu býti spojení mezi »Cyrillem« (re- komu nelíbí ani jeden. Navrhuji zpűsob následující : Od spektive O. J. C.) a tím nebo oním kűrem, aby tento zacátku mše sv. az do »Sanctus« budiz zpívána mohl své zádosti prednésti, Obecná Jednota aby o nich s pr. varh. na pr. píseń >. Chval Sione«. Od Sanctus az zvędęla a potom jim ochotnę vyhovęla, ovšem pokud do zvonęní 1< »Domine, non sum dignus« pred prijí- to mozno. Cili jinými slovy, jest tu zapotrebí — jak máním knęze se pomodlí nękdo hlasitę (druhý knęz, sama redakce »Cyrilla« a O. J. C. stále a stále dospęlejší zák) s kruchty nebo od harmonia »Vzbu- volá — aby se zakládaly farní a vikar. Cyr. jednoty, zení trí bozslých ctností a vzbuzení lítosti, pak mo- Tím by rozrešena byla celá ta otázka a i nedoroz- dlitbu prípravnou ke sv. prijímání (na pr. z »Oltáre« umęní. Pak ovšem by męly venkovští kűrové í vliv nebo z jiného zavedeného zpęvníku). Dętem rekne na casopis »Cyrily<, ba i snad by do nęho více pri- katecheta, aby po » Sanctus« z katechismu nebo svého spívali rűzní páni z venkova, a nelezela by všecka zpęvníku potichu sledovali a cetli s sebou, co jejich starost na nękolika pracovnících prazských.. Ale pro- spoluzák se bude modliti nahlas. Ovšem p r i p o- sím, ze to dosud není, to není vinou O. J. C., z d v i h o v á n í ustane jv hlasité modlitbę bozských ale je to vinou tęch, kterí jen kritisují, hubují, ale ctností. Po skoncení prípravné modlitby k sv. prijímání sami potom o nic se nestarají. ministrant zvoní k » Domine non sum dignus« ; dęti klek- Zakládejte cyriliské jednoty, v nich s láskou pra- nou. Ministrant jeden p o t i c h u se modlí latinsky cujte a budete míti to, co vlastnę chcete ! AConfifeor«, druhý zpívá za prűvodu varhan »Vy- Patricné vzdęlání hudební u knęzí i reditelű kűru. znávám«. Műze téz zpívati chlapec od harmonia. Pak zájem a láska ku vęci — to namnoze schází a to jest opęt » Domine, non sum dignus« a prijímání jest základní chybou! - - - dítek. Je-li jich více, (celá škola), jest napr. zpí- Aby se jaksi docílilo i u nás na venitovę (zvláštę vati »O Jezu, spáso moje«. Je-li jich ménę (jen trída), v prazské arcidiecesi) zájmu a lásky ku lit. zpęvu a radím pouze hráti, aby dęti se mohly pomodlit mo- idei cyrillské, navrhuji následující: aby, je-li mozno, dlitby p o s v. p r i j í m á n í. Pak by píseń »O Jezu, nęjakým zpűsobem byl podnęt dán kníz.-arcib. vikar. spáso moje.< varhaník zacal, kdyz se prijímání dítek úradűm, by na konferencích o této vęci se jednalo, chýlí ke konci. Dojímavę zní zpęv chlapce, kdyz za prednášky by se porádaly o všem, cím by se vzdę- jemného prűvodu zpívá od oltáre »Vyznávám lání hud. u knęzí prohlubovalo a zájem budil. Bylo Lze cesky je zpívati, kdyz soucasnę jiný ministrant by dobré, kdyby pri visitacích vdpp. vikári k tomu totéz recituje latinsky. Povazuji za nutné vzbuditi prihlízeli, jak se pęstuje lidový a liturgický zpęv v ko- | ||||
|