| ||||
| ||||
98 CYRILL XXXIX.
Souvislost díla Hruškova s tęmito naposledy citovanými pracemi odűvodńuji za po- moci Steckerovy mše; príbuznost Hrušky se Steckerem tu rozhodnę je a tím dána záro- veń souvislost jeho i s novęjšími smęry v naší hudbę církevní. Také mi to sám Picka do- svędcuje vlastními vętami. Z predchűdcű svých na Steckera poukazuje a i Hrušky si vází je mu „nadaným umęlcem"”) a v jeho mších vidí „skladby umęlecké ceny”. ^^o REPETITORIUM DĘJIN HUDBY. EMIL BEZECNÝ. (poKRACOVÁtví.) 8. Prazská škola. Cermák (nejlepší zák jeho V. Štępán jest vý- borným interpretem dęl Novákových). Neodvisle od vídeńské školy vyvinula se Veliký vliv na vývoj klavírní hry v Cechách koncem XVIII. st. škola prazská. Zalozil ji męlo zalození klavírní školy prj prazské kon- Diviš Weber 1766—1842, první reditel servatori r. 1888, která odchovala radu vy- prazské konservatore. Nejlepší jeho zák byl nikajících umęlcű a paedagogű. Klavírní hre I g n a z M o s c h e 1 e s, nar. 1794 v Praze, jenz vyucuje'na prazské konservatore hlavnę reditel podnikl cetné umęlecké cesty, pűsobil jako J Káan z Albéstű, prof. Hoffmeister, prof. Jos. ucitel v Londýnę a od roku 1846 az do své Jiránek a prof. Hanuš Trnecek. Viz Rep. ot. 72. smrti 1870 na konservatori v Lípsku. Z jeho Ucitelské pusobení Jindr. z Kitanú zane- dęl jmenujeme 7 klavírních koncertű — nej- chalo hluboké stopy v ceské klavírní škole. lepší z g — studie op. 70, »charakteristické Jeho trída na konservatori vyrovnala se mi- studie« op. 95. Z jeho zákű vynikl Brassin, strovským školám cizozemskýbh ústavú. Jako Fibich, Grieg, Litolff a m. j. skladatel získal si velikých zásluh o koncertní Vedle Webra pűsobil v Praze znamenitý klavírní literaturu ceskou. Od nęho jest kon- ucitel klavírní, skladatel J a n V á c 1 a v T o m á- certní zpracování celého Smetanova cyklu š e k. Viz Rep. ot. 70. Zákem jeho byl K i t t 1, »Má vlast« pro klavír a fantasie na týz cyklus Schulhoff, Dreyschock, Kulte a m.j. symfonických básní. Rovnęz Smetanűv kvar- Jan K r i s t. K i t t 1, druhý reditel prazské tett »Z mého zivota« a ouverturu k »Pro- konservatore. jeho skladby viz Rep. ot. 72. dané nevęstę« upravil pro koncertní prednes. Nejlepší jeho zák byl slavený svého casu var- Vydal téz celou klavírní pozustalost Smeta- haník Krist. Rinck. novu. Paedagogický význam má »Dętský J u 1 i u s S c h u 1 h o f f uverejnil radu bril- ráj« op. 18, Etudes caractéristiques op. 34, lantních, pri tom však téz hudebnę cenných 30 etud op. 38. Záci jeho vyznamenávají skladeb (etudy, valcíky, impromptu). se bezvadnou technikou a zpęvným tónem. Vynikli: L. Bascheová, Ferd. princ Lob- Alex. Dreyschock 1818-1869, výtecný kovic, Aurelie z Káanű, prof. konservatore klavirista, jenz vynikal zvlášf vyspęlou tech- Karel Hoffmeister a Adolf Mikeš, nar. 1864 nikou levé ruky. Konal radu umęleckých cest v Král. Hradci, jenz zdędil paedagogické po Evropę a pűsobil od r. 1862 jako Pro- vlohy svého ucitele a stal se výborným, ve- fessor hry klavírní na Petrohradské konser- škeré vymozenosti moderní paedagogikv ovlá- vatori. Jeho skladby jsou rázu brillantního dajícím ucitelem. Zák jeho lan Herman jest bez hlubšího obsahu. Vychoval radu výbor- i v cizinę známým klavírním virtuosem. ných zákű, z nichz v Cechách vynikl Blodek, skladatel rozkošné aktovky »V studni«, (nej- Jos. J ir á n ek, nar. 1855, poslední zák Sme- lepším jeho zákem jest J. Káan z Albestú) tanuv, napsal velikou radu instruktivních, a Karel ze Slavkovských, nar. 1845 v Best- pro vyucování dűlezitých dęl. Jsou to ze- víni, jeden z nejlepších klavírních umęlcű a jména : »Cvicení úhozu«, »Stupnice ve dvoj- paedagogű ceských, který ve svých kazdo- hmatech«, »Škola akkordové hry« 5 sešitű, rocních koncertech prednesl témęr celou »Nová škola stupnicové hry« 2 seš., »Tech- literaturu klavírní. Z zákű jeho vynikl Gentner, nická cvicení« 3 seš., »Nová škola techniky Robicek, Veselský. a prednesu«, (>,Neue Schule der Technik und Znamenitým ucitelem byl téz J. P r o k s c h, des musikalischen Vortrags«) 9 seš. Z zákű zák Kozeluhűv. Viz Rep. ot. 72. Zalozil v Praze jeho vynikl Friml, Famęra, Goll, Krídlo, ústav, z nęhoz vvšla klavírní virtuoska Clauss- Dvoráková a m. J. Szarvady, Smetana, výtecný paedagog Hohl- Hanuš Trnecek, nar. 1858 — téz vir- feld (nejlepším jeho zákem jest prof. V. Kurz), tuos na harfu — slozil mnozství paedagogicky 15 Srv.: »Dalibor«, roc. IX.: »O nynęjším stavu církevní hudby vűbec a v Praze zvláštę= (str. 77 a 78) | ||||
|