Repetitorium dějin hudby
Ročník: 1913; strana: 98,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
98 CYRILL XXXIX.







Souvislost díla Hruškova s tęmito naposledy citovanými pracemi odűvodńuji za po-

moci Steckerovy mše; príbuznost Hrušky se Steckerem tu rozhodnę je a tím dána záro-



veń souvislost jeho i s novęjšími smęry v naší hudbę církevní. Také mi to sám Picka do-

svędcuje vlastními vętami. Z predchűdcű svých na Steckera poukazuje a i Hrušky si vází



je mu „nadaným umęlcem"”) a v jeho mších vidí „skladby umęlecké ceny”.





^^o







REPETITORIUM DĘJIN HUDBY. EMIL BEZECNÝ. (poKRACOVÁtví.)







8. Prazská škola. Cermák (nejlepší zák jeho V. Štępán jest vý-



borným interpretem dęl Novákových).



Neodvisle od vídeńské školy vyvinula se Veliký vliv na vývoj klavírní hry v Cechách



koncem XVIII. st. škola prazská. Zalozil ji męlo zalození klavírní školy prj prazské kon-



Diviš Weber 1766—1842, první reditel servatori r. 1888, která odchovala radu vy-



prazské konservatore. Nejlepší jeho zák byl nikajících umęlcű a paedagogű. Klavírní hre

I g n a z M o s c h e 1 e s, nar. 1794 v Praze, jenz vyucuje'na prazské konservatore hlavnę reditel



podnikl cetné umęlecké cesty, pűsobil jako J Káan z Albéstű, prof. Hoffmeister, prof. Jos.



ucitel v Londýnę a od roku 1846 az do své Jiránek a prof. Hanuš Trnecek. Viz Rep. ot. 72.



smrti 1870 na konservatori v Lípsku. Z jeho Ucitelské pusobení Jindr. z Kitanú zane-



dęl jmenujeme 7 klavírních koncertű — nej- chalo hluboké stopy v ceské klavírní škole.

lepší z g — studie op. 70, »charakteristické Jeho trída na konservatori vyrovnala se mi-



studie« op. 95. Z jeho zákű vynikl Brassin, strovským školám cizozemskýbh ústavú. Jako



Fibich, Grieg, Litolff a m. j. skladatel získal si velikých zásluh o koncertní



Vedle Webra pűsobil v Praze znamenitý klavírní literaturu ceskou. Od nęho jest kon-

ucitel klavírní, skladatel J a n V á c 1 a v T o m á- certní zpracování celého Smetanova cyklu



š e k. Viz Rep. ot. 70. Zákem jeho byl K i t t 1, »Má vlast« pro klavír a fantasie na týz cyklus



Schulhoff, Dreyschock, Kulte a m.j. symfonických básní. Rovnęz Smetanűv kvar-



Jan K r i s t. K i t t 1, druhý reditel prazské tett »Z mého zivota« a ouverturu k »Pro-



konservatore. jeho skladby viz Rep. ot. 72. dané nevęstę« upravil pro koncertní prednes.



Nejlepší jeho zák byl slavený svého casu var- Vydal téz celou klavírní pozustalost Smeta-

haník Krist. Rinck. novu. Paedagogický význam má »Dętský



J u 1 i u s S c h u 1 h o f f uverejnil radu bril- ráj« op. 18, Etudes caractéristiques op. 34,

lantních, pri tom však téz hudebnę cenných 30 etud op. 38. Záci jeho vyznamenávají



skladeb (etudy, valcíky, impromptu). se bezvadnou technikou a zpęvným tónem.



Vynikli: L. Bascheová, Ferd. princ Lob-

Alex. Dreyschock 1818-1869, výtecný kovic, Aurelie z Káanű, prof. konservatore

klavirista, jenz vynikal zvlášf vyspęlou tech- Karel Hoffmeister a Adolf Mikeš, nar. 1864

nikou levé ruky. Konal radu umęleckých cest v Král. Hradci, jenz zdędil paedagogické

po Evropę a pűsobil od r. 1862 jako Pro- vlohy svého ucitele a stal se výborným, ve-

fessor hry klavírní na Petrohradské konser- škeré vymozenosti moderní paedagogikv ovlá-

vatori. Jeho skladby jsou rázu brillantního dajícím ucitelem. Zák jeho lan Herman jest



bez hlubšího obsahu. Vychoval radu výbor- i v cizinę známým klavírním virtuosem.

ných zákű, z nichz v Cechách vynikl Blodek,

skladatel rozkošné aktovky »V studni«, (nej- Jos. J ir á n ek, nar. 1855, poslední zák Sme-

lepším jeho zákem jest J. Káan z Albestú) tanuv, napsal velikou radu instruktivních,



a Karel ze Slavkovských, nar. 1845 v Best- pro vyucování dűlezitých dęl. Jsou to ze-



víni, jeden z nejlepších klavírních umęlcű a jména : »Cvicení úhozu«, »Stupnice ve dvoj-



paedagogű ceských, který ve svých kazdo- hmatech«, »Škola akkordové hry« 5 sešitű,

rocních koncertech prednesl témęr celou »Nová škola stupnicové hry« 2 seš., »Tech-



literaturu klavírní. Z zákű jeho vynikl Gentner, nická cvicení« 3 seš., »Nová škola techniky

Robicek, Veselský. a prednesu«, (>,Neue Schule der Technik und



Znamenitým ucitelem byl téz J. P r o k s c h, des musikalischen Vortrags«) 9 seš. Z zákű

zák Kozeluhűv. Viz Rep. ot. 72. Zalozil v Praze jeho vynikl Friml, Famęra, Goll, Krídlo,



ústav, z nęhoz vvšla klavírní virtuoska Clauss- Dvoráková a m. J.



Szarvady, Smetana, výtecný paedagog Hohl- Hanuš Trnecek, nar. 1858 — téz vir-



feld (nejlepším jeho zákem jest prof. V. Kurz), tuos na harfu — slozil mnozství paedagogicky





15 Srv.: »Dalibor«, roc. IX.: »O nynęjším stavu církevní hudby vűbec a v Praze zvláštę= (str. 77 a 78)

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ