|
| ||||
| ||||
|
102 CYRILE XXXIX.
jest thesis klad; spojením jejich povstává rhytmus, povstává rhytmická jednotka, rhytmický krok. Tvorí tedy arsis a thesis dohromady jeden pohyb, jehoz vrcholem a poutem jest prízvuk. Príklad: Malum. Libero. Voluntas. Tvorí-li prízvuk vrchol rhytmu slova, cili je-li nejvyšším bodem v arsi, pak nálezí také k arsi, k první cásti rhytmu. A to také skutecnę pozorujeme, vyslovujeme-li správnę slovo latinské. Reknu-li na pr.: »málumK, »pátere, pozoruji neklamnę, ze prízvucná slabika jest v arsi, neprízvucná v thesi. Vzdyf pronáším první slabiku uvedených slov dűraznęji, ostreji, kratceji; kdezto druhou pronáším slabęji, klidnęji, volnęji. A to odpovídá úpinę po- vaze arse a these ; nebof arsis se vyznacují silou, vzmachem, zivostí, zrychlením, kdezto thesis se charakterisuje úbytkem v síle; depressí, zvolnęním v pohybu, slclonem ke klidu. Nuze: Známe-li nyní povahu arse, a víme-li, ze prízvucná slabika slova latinského nálezí 1< arsi: pak z toho nutnę vyplývá, ze prízvuk latinského slova jest povahou svou krátký. Ciní-li však na nás prece dojem zdlouzení, má to pűvod svűj jen v zivęjším a trva- lejším dojmu, kterým pűsobí na naše ucho slabika prízvucná. Pronesené dvę poucky, totiz: 1. Prízvuk latinského slova nálezí povahou svou k arsi, a 2. prízvuk latinského slova jest povahou svou krátký, jsou veliké dűle- zitosti pro správný prednes chorálu; proto se k nim také pri této stati ještę vrátíme. Pokrocme nyní dále a dejme si odpovęd na otázku: Kolikerý jest rhytmus? Rhytmus jest dvojí: a th t 1. j e d n o d u c h ý, jenz se skládá z jedné arse a z jedné these. Na pr.: ^ ^ _ • 1 2 1 2 Ponęvadz jest arsis doba lehká, vyjádrili bychom jednoduchý rhytmus v mensurální a th hudbę takto: —~_ Máme-li rhytmus jednoduchý oznaciti chironomicky cili gestem, pozdvihujeme ruku do výše oznacujíce arsis, kdezto thesis naznacujeme pohybem dolű. lak arsis tak i thesis rhytmu jednoduchého műze býti bud jednoduchá anebo slozená. Slozená pak műze býti bud dvojclenná, anebo trojclenná. a th a th a th Príklad: 1 • r i i i 1 2 3 aneb 1 2 3 th a th a th aneb = 1 234 123 4 a th • • • • • a th • • Která nota dostane ictus v príkladech tuto stojících ? Dle pravidla predem v poznámce uvedeného jest rozluštęní velice snadné, totiz: V rhytmu s jednoduchou arsi a s jednodu- a th chou thesí jest ictus na notę v thesi. Na pr.: I o V rhytmu se slozenou arsí a se — a tl_ a th slozenou thesí jest ictus na první notę obou skupin, tedy: anebo : • I i Tyto dva ikty jsou k sobę v pomęru arse k thesi, t. j. ictus v arsi jest silnęjší, nez ictus v thesi. | ||||
|