|
| ||||
| ||||
|
108 CYRILL XXXIX
Veledűstojnému pánu monsignoru josefu Kupkovi, kadidlo na oltár tak mnohých bűzkű — dii nusiorum Jeho Svatosti komorí, profesoru bohosloví pastorál- gentium — nez vše bude provanuto láskou a snahou ního na našem bohosloveckém ústavę atd. v Brnę. získati a ne odpuzovati. — Základní myšlenkou sjezdu Naší ze je snahou, aby nové kancionály nedávno vy- bude podati vývoj církevní hudby u nás, uká- ?ištęné, od dr. Karla Eichlera a Františka Múhlber- zati jakou hudba církevní byla, jakou je a jakou by gera vypracované, co nejdríve dostaly se do uzívání býti męla. Praktické ukázky k jednotlivým predná- obecného, dostatecnę Vám, veledűstojný monsignore, škám podá secvicený sbor bohoslovcű brnęnských, jest známo. K dosazení toho cíle zdá se nám býti rízený hudebním vychovatelem mladší generace knęz- zapotrebí, aby také chovanci našeho bohosloveckého ské, panem reditelem kűru na dómę, prof. Hro- ústavu podrobnę se seznámili s uvedenými kancio- mádkou, a svými prvorádnými výkony známý smíšený nály. Procez racte, veledűstojný monsignore, kazdo- sbor kláštera starobrnęnského pod taktovkou pana rocnę alumnűm našim vykládati Motu proprio jeho reditele kűru a prof. Koblíška. Kulminacním bodem Svatosti Pia papeze X. AInter plurimas,« zásady produkce bude Harantova 5hlasá mše pro smíšený v Acta Curiae Episcopalis Brunensis roku 1906 na sbor a nękterá ze mší Musilových pro muzský sbor. stranę 80. uverejnęná, a obsah, rozvrh i theoretickou Ze praktickému cvicení a prednesu chorálu bude vę- cást nových kancionálű tak, aby vędomostí tím zpű- nována patricná píle, netreba podotýkati. Téz úcin- sobem nabytých svého casu v duchovní správę prak- kovati bude cyrillská Jednota z Rajhradu, která chce ticky mohli uziti. Dáno v Brnę, dne 21. brezna 1911. rízením svého sbormistra ucitele Petrű podati ukázky (L. S.) j- Pavel, biskup. — 111. P o c a t o s u r c o- moderních autorű a presnę zazpívá zpęvy pohreb- váním písní, které se mají nacviciti. Po ní, dále koncert na varhany, prednášky i s hudeb- roce (v «Acta C. Ep. Br. ze dne 1. února 1912, v c. ními ukázkami z dűlezitých sborű hudebních, téz 2.) bylo úrednę oznámeno: Ve smyslu usnesení hu- palcivé otázky sociálnę-hudební, to vše má dle pre- dební sekce I. synody diecese brnęnské, jakoz i proto, sného systemu tvoriti další díl sjezdu brnęnského. aby zpęvník »Cesta k vęcné spáse« byl v praxi Dne 15. cervence vecer sjedouseúcast- sveden, narizuje biskupský ordinariát, aby ve škol- níci s jezdu, aby dne 16. a 17. cervence ním roce 1911/12 byly tyto kostelní písnę nacviceny: nacerpali vzpruhy k další své cinnosti a poslechli si a) Na školách národních a męštanských: c. 216. Veni bohatý program, který v príštím císle se uverejní. Creator Spiritus, Prijd Stvoriteli, Duše k nám (2 ná- pęvy); c. 534. Prosba k patronűm diecese brnęnské, V pohanství tom Otci naši dleli ; c. 279. Shlédni, o . Boze, s nebes vysokosti, z druhé poboznosti ke mši sv., v níz se strídá modlitba se zpęvem (2 nápęvy). RUZNE ZPRAVY. C. 216 budiz pouzíváno castęji (nikoliv jen pri vzý- vání Ducha svatého.) Císlo 279 Ize zpívati o sobę, bez vlozených modliteb. b Na školách stredních c. 216 a Koncert ze skladeb Vítęzslava Nováka 534. Tot míra nejmenší. Kde pomęry dovolují, műze ve Vídni. Koncert tento usporádal »Lumír« za v zavádęní písní postupováno býti rychleji. Pred cvi- podpory >Bendla«, »Slavoje« a spoluúcastenství or- cením písní dluzno text vzdy vyloziti, ponęvadz jinak chestru hudebních umęlcű, jehoz rádným dirigentem se zpívá bezmyšlenkovitę. Povinnost p. t. pánű dę- je Nedbal. Koncert rídil sbormistr »Lumíru« Jar. kanű bude, by se pri kanonické visitaci presvędcili, Herle, i u nás známý svými církevními skladbami. zdali pro ten rok predepsané písnę byly nacviceny. Ballady »Vrazedný milý« a » Nešcasná vojna« obe- Soucasnę byly také pro nęmecké farnosti 3 písnę censtvo naladily a pripravily pro »Bouri, která sla- z MGhrbergrova »Lobet den Herrn< k nacvicení vila triumfální vjezd do Vídnę a na celé cáre zvítę- urceny. V »Acta C. Ep. Brn.« r. 1912, c. 13 byly zila. Provedlo jí pred Vídní, mimo Prahu i Plzeń, urceny pro rok 1912—13 na školách národních a mę- téz Brno, a nyní ceské pęvectvo vídeńské se odvázilo štanských c. 14. Mešní: ,0 Jesu, spáso moje; c. 205. k úkolu, ve kterém velmi cestnę obstálo. Novák ve Velikonocní: Alleluja! Ziv bud nad smrtí Zvítęzitel; Vídni zvítęzil, a ti, kterí nedovedli si ho získati za c. 243. K bozskému Srdci Pánę: Vzhűru, srdce, professora komposice na vídeńské c. k. akademii, se vlasti má a c. 242 ad libitum téz k Srdci Pánę: K ne- presvędcili, koho mohli míti. Velká dvorana c. k. hu- besűm se orla vzletem. b) Na školách stredních c. dební spolecnosti byla pina do posledního místecka 205 a 242. Písné loni narízené mají se zopakovat a obecenstva nejvíce z ceských kruhű. Zájem se stup- p. t. p, dękani mají ve visitacních protokolech podati ńoval a po »Bouri« vyvrcholil ve spontánní novou o tom zprávu. Výsledek tęch narízení je znacný, ac »bouri« oslav, které Novák opęt a opęt musil prijí- místy je na závadu nedostatek kancionálkű. V nękte- mati. Známí solisté z prazského provedení, pí. Mu- rých farnostech je postup rychlejší, nez bylo prede- silová a Štork, z vídeńských sl. Podhajská, Šoupal, psáno! Stejskal, Vokoun závodili o palmu s pęveckým tęle- Brno. U nás se chystáme k pronikavé reformę hudby sem, které zpívalo výbornę. Zdravé, jadrné hlasy 250 církevní. Prvním signálem k ní bude cyrillský pęvcű splývaly v celek ohromující síly, plastického sjezd, jímz chceme vlíti novou krev do našeko hu- podání a jasné výslovnosti. Takových pęveckých spolkű debního zivota. Muzové vzácných umęleckých kvalit, jako je »Lumír« je porídku a jestlize se vídeńští Ce- starí osvęcení pracovníci s jejich pevným programem chové budou pred verejností presentovati tak velikým a mladí s duší pinou nových myšlenek podají si ruce umęním, jaké ukázali pri Novákovę »Bouri, pak k soucinnosti. Dojde jistę k výmęnę a korrekci ná- jim ani nejvętší neprítel neodepre uznání hojného. zorű, avšak ta jest nutna, nemá-]i nastati stagnace; Herle diriguje jistę a plasticky. Dává všemu velikou kazdá reforma jest malou revolucí; pokud jiz nyní linii a v detailech zvláštę sborovou cást dobre pro- jsem z rozlicných debat vycítil, pronesena bude na pracovává. Kdo se odvází dirigovat »BouriQ, musí sjezdu mnohá »tvrdá rec« a mnohá myšlenka jiz nęco dovést, a to v piné míre dovedl Herle. — dosud znásilnęná ukáze se zivota schopnou. Nejsme K posouzení vídeńských pomęrű postací pripomenouti, tak malicherni, abychom pro všechny naše názory ze »Lumír« musil zpívat jeden nęmecký sbor, aby si hudbę církevní si osvojovali patent neomylnosti vykoupil právo na velikou dvoranu, v níz bývají nej- avšak tím samým právem toho budeme pozadovati vętší koncerty. Zvolil k tomu cíli »Sbor vęzńű˘ z Bee- i od ostatních. Nechceme boriti, ale dále stavęti, ne- thovenovy opery »Fidelio«. V poslední chvíli zádáno budeme slepými a hluchými k vykonaným pracím a bylo ještę druhé nęmecké císlo; k nęmu se uvolila zdravým snahám, avšak také nemíníme slepę sypati paní Musilová a zazpívala Novákűv »Lobgesang-, | ||||
|