|
| ||||
| ||||
|
XXXIX CYRILL _ 109
Mozno, ze príštím rokem bude c. k spolecnost prátel dubna produkci, jejíz programem byla díla velikého hudby zádati od Cechűv celý nęmecký program. kontrapunktika J a n a J o s e f a F u k s e. První cást Pęvecký sbor ceských ucitelűv byl pred tím Mastnęjší; produkce byla v nádherném kostele opatském pri tęm byl urcen nęmecký sbor pouze jeden. — Mezi slavné mši sv., pri níz za šírení prof. Moissla po- prítomnými byli i prední vídeńští Lechové, z nichz sluchaci círk. školy s chlapeckým sborem provedli zvláštę sluší uvésti ministra Trnku ; z Prahy pribyl Fuxovu mši do C dur pro sbor, varhany a sola. Tuto lte koncertu mimo jiné hrabę Bohuslav z Kolowrat. mešní skladbu dle rukopisu hudebního archivu D. O, v Klosterneuburku upravil a vydal prof. Goller. Cást * Lidová písett duchovní v ústech ceského druhá programu byla ve slavnostní dvoranę hudební lidu skoro odumrela, taký stesk prichází ze všech školy. Zahájil jej posluchac Schlógel fugou Fuxovou koncin naší zemę. Co tu bylo krásných písní na pr. ze suity d moll, kterou upravil pro prednes varhanní. vánocních a velikonocních. Celé spousty jejich za- Ukázkou tvorby á capella bylo ctyrhlasé A v e M a r i a psaly starobylé kancionály od dob nejstarších. A za- (rukopis v knihovnę c. k. spolecnosti prátel hudby) jímavo, ze se zpívaly na svou dobu velmi umęlecky. a Ad t e D o m i n e l e v a v i z» Denkmáler der Tou- Tak jistebnický kancionál v museu Král. ceského kunst in Oesterreich«. Z orchestrálních dęl provedena (sign. II. C 7) má prekrásnou píseń vánocní »Jezíš, S i n f o n i a C dur pro housle koncertní s prűvodem náš Spasitel«, kterou po krátkém úvodu varhan zpí- orchestru a 0 u v e r t u r e n-S u i t e z B-dur pro orch. vali muzi dvojhlasnę dle zpűsobu starého »organum«; a Continuo. Orchestrální cást programu provedli záci po mezihre prevzali další slova písní »pueri«, chlapci, c. k. vídeńské akademie. Prof. Moissl v úvodní reci iez opęt vystrídal po nové mezi hre sbor muzský. Tak k II. cásti produkce poukázal na význam Fuxuv v hu- bylo v I. pol. 15. vęku. A dnes? dební literature a podal k jednotlivým císlűm prilé- " t M. G. Houdard, veliký znatel chorálu, havý výklad. Podobné produkce s prednáškami o star- zemrel 27. února v Saint-Germain-en Laye v 53. ších mistrech koná círk. škola v Klosterneuburku roce svého vęku. Byl zvláštním znafelem rhytmu cho- systematicky, vychovává publikum i své záky. rálního a neurnového písma, jak svędcí premnohé Spolek sv. Rehore (> St. Gregoriusgesell- spisy (L' art dit grégorien d' apręs la notation ne- schaft«) v benediktinském arciopatství v Beuronu umatique 1897, — Le rhytme du chant dit grégorien uverejnil loni pátou výrocní zprávu o rocním kursu 1898, Deux mémoires sur la notation neumatique pro církevní hudbu od 15. ríjna 1911 do 15. cervna 1901, — L' evolution de 1' art musical et Part gré- 1912. Dle této zprávy bylo v uplynulém roce 31 gorien (1902), — La richesse rhytmique musicale úcastníkű. Z tęchto úcastnilo se deset jiz drívęjších de l'antiquité 1904, — La Canfiléne romain 1905, — kursű. Pred dvęma roky byla zarízena zvláštní trída La Rhytmique intuitive 1906, v casopise »Revue pro zenské. Dle národnosti bylo z úcastníkű 13 z Po- archéologique« 1911 o notaci neumové (»Notation rýní a Westfálska, 5 z Bavor, 4 ze Švýcar, po dvou Neumatique«), dále »Textes théoretiques estraits des z Wűrttemberska, Elsaska-Lotrinska a Rakouska, po traitęs de musique de Hucbald, Odon, Aribon, tra- jednom z Falcka, západního Pruska a Severní Ame- duits et commentés avec exemples notés. j Houdard riky. Ucili: reditel P. Rehor Molitor kontrapunktu, narodil se r. 1860 v Neuilly a byl representantem komposici, harmonisaci chorální, všeobecné nauce onoho smęru v theorii chorálu, ze kazdá skupina o zpęvu; P. Dominik Johner ucil theorii a praxi tónu o jakémkoliv poctu, odpovídá takové jednotce gregoriánského chorálu ; P. Martin Schaller liturgii casové jako jednotlivé noty v syl]abickém zpęvu; cím (dęjinám, theorii a praxi) a církevní latinę; Arnošt více tónű ve skupinę. tím tedy rychlejší by męly dle von Werra, reditel kűru pri biskupském chrámu ta- H. pohyb. Vedle chorálu se zabýval i skladbou. męjším, ucil dęjinám hudby, hre na klavír a varhany, Cyklus všech 6 symfonických básní rídil školu zpęvu a prednášel o dirigování a sboro- Fibichových*) provedlo Orchestrální S d r u- vém zpęvu. Hre na klavír a varhany ucil také p. J. J. z e n í v Praze v Obecním domę 14. dubna. Koncert Nater. Vzácnou sílu získal Spolek sv. Rehore v osobę tento korrigoval mínęní o cenę tęchto skladeb Fibi- p. Jodoka Kehnera, nynęjšího varhaníka pri dómę chových. Nezaslouzí vęru, aby propadly tak brzkému v Trevíru, který ucil hre na klavír a varhany a kromę zapomenutí. Obdivuhodný dirigent Ostrcil, veden toho prednášel nauku o harmonii. Jelikoz reditel (P. láskou k autoru, svému uciteli, predvedl je s orche- Rehor Molitor) onemocnęl, prevzal za nęho vedení strem diletantű, jak jsme je dosud neslyšeli. Prove- ústavu P. Dominik Johner, kdezto technické vedení dení bylo na vrcholném bodu výkonnosti diletant- prešlo do rukou pana Werry. O ucebné predmęty ského orchestru. —s p. reditelovy se rozdęlili páni von Werra a Kehrer. Césara Francka lyrické oratorium B 1 a h o- V kursu bylo dle programu vyucováno (theoreticky a s 1 a v e n s t v í (Les béatitudes) provedl Hlahol v Praze prakticky) 1. ve spolecných hodinách: a) liturgice 30. dubna ve Smetanovę síni Obecního domu. Skladba týdnę 2 hodiny; církevní latinę 1 hodinu; b) nauce tohoto zakladatele moderní hudby francouzské ukazuje o harmonii po ctyrech hodinách (ve dvou kursech), jiz své stárí (34 let). Pres pękná, ba geniální místa kromę toho po jedné hodinę pro zenské oddęlení; trpí prílišnou rozvlácností svých osmi oddílű. Prove- c) doprovodu chorálu po 2 hodinách; d) kontra- dení bylo zdarilé. Sbormistr Kricka utvrzuje nás punktu po 1 hodinę; e) chorální theorii a zpęvu po v presvędcení, ze jím dostalo se Hlaholu dirigenta 5 hodinách (pro zenské oddęlení a vyšší kurs zvlášt); vędomého svých cílű a své síly. Zkušenou rukou f) dirigování a polyfonní hudbę po 2 hodinách. Dę-. ovládl tęleso sborové i orchestr, známým tempera- )lny hudby a nauka o varhanách byly prednášeny mentem svým dovedl vyzdvihnouti vrcholné body díla, fakultativnę. 2. Ve zvláštních hodinách bylo vyucováno coz zvláštę se mu zdarilo v císle posledním. hre na klavír a varhany po dvou pűlhodinách týdnę. Z cetných solistű nejlépe si vedli E. Burian a V. Také tohoto roku byla poskytnuta opęt hojná príle Chmel. Sbory znęly sytę, cistę intonovaly (známá zitost ke cvicení se ve hre na varhany, tak ze kromę prednost Hlaholu), ale vzhledem k dynamickému vyucování pripadlo na kazdého úcastníka 8—12 hodin odstínování, výslovnosti, frázování, bylo by zádoucno, cvicení týdnę. Svátek sv. Rehore Velikého, patrona aby si sbor zvykl na vętší rozmęry sálu. —s ústavu, byl dne 12. brezna opęt zvlášt oslaven slav- * Oddęlení pro církevní hudbu v Kloster- nou mší sv. v arciopatském chrámu Pánę. Škola pę- neuburku pri c. k. vídeńské akademii usporádalo 27. vecká dospęla az do té doby ve svých cviceních tak daleko, ze mohla prednésti k úpiné spokojenosti prí- (Othello; Záboj, Slavoj a Ludęk; Toman a tomných tam odborníkű nejen chorální vlozky, nýbrz lesní panna; Boure; Vesna; V podvecer.) i vícehlasou mši od Mitterera. Písemné zkoušky klau- | ||||
|