|
| ||||
| ||||
|
l`
- A 4 YR I V CASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V CECHÁCH, NA MORAV.E A VE SLEZSKU ^ t ZÁROVEŃ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILLSKÉ. ^ ZAKLADATEL FERD. J. LEHNER. REDAKTOR DOBROSLAV OREL. ^ ROCNÍK XXXIX. ZÁRÍ 1913. CÍSLO 7. >CYRILL~ vychází męsícnę mimo prázdniny desetkrát za rok. Rocní predplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K.) prijímá Obecná Jednota Cyrillská v Praze-II. cp. 1370, reklamace nefrank. a inseráty administrátor Bohumil Kašpar, red. kűru, Smíchov c. 1294; pokladníkem je kapitulár E. Forejt, Praha-Strahov-[V. c. 132. — Veškeré rukopisy a casopisy na výmęnu prijímá redaktor listu Dob. Orel, Praha-VII. c. 348.— Redakcní sbor: za D. I. C. v Hradci Králové dr. J. Cibulka; za D. J. C. v C. Budęjovicích K. Bocek ; za D. J. C. v Praze dr. František Stejskal (Praha 1.-1040); za Litomęrice Jos. C. Sychra(Sf. Boleslav); za Olomouc Adolf Parma, farár v Rešovę; za Brno Ladislav N e c i d farár v Lednici u Breclavę. PRÍLOHA K CYRIe.LU c. 7.: PROPRIUM PROVINCIAE PRAGENSIS AD ORADUALE ROMANUM. (ED. VAT.) CYRiLLSKÝ SJEZD, KTERÝ PORÁDALA KRÁLOVÉHRADECKÁ DIE- CESNÍ JEDNOTA CYRILLSKÁ S CÁSLAVSKÝM CHRÁMOVÝM SBOREM PĘ- VECKVM V KRÁL. MĘSTĘ CÁSLAVI VE DNECH 21,—23. CERVENCE 1913 vydaril se hlavnę pricinęním cáslavského sboru chrámového jak nálezí. Ke sjezdu sjelo se mnoho hostí z blízka i dáli, reditelű kűru a skladatelű, duchovenstva i jiných úcastníkű, kterí se zájmem vyslechli cetné prednášky i produkce pri sjezdu konané. V ladném uspo- rádání strídala se tu theorie s praxí, prednáška se zajímavou produkcí. Není ovšem mozno na obmezeném místę podati obšírný a zcela výstizný obraz jednání, doufáme, ze mnohá z recí bude v našem casopise uverejnęna, cehoz bychom si také vroucnę práli ; také porad, enz byl az na nepatrné odchylky proveden, jest ctenárűm našeho listu s dostatek znám. Uvítací vecer, k nęmuz jiz se sešlo hojnę úcastníkű zajímal predevším prednáškou red. męšf. školy v Knęzevsi, známého pracovníka na poli staré ceské hudby, K a r. H ű 1 k V. Jeho práce o J. Bendovi, D. Zelenkovi atd. jsou s dostatek známy. Není divu, ze z bohatých svých záznamű, které sbíral pro celé Evropę, podal zase zajímavý obraz zivotopisný o »Janu Josefu Dusíkovi«, nękdy varhaníku, skladateli a uciteli cáslavskému, otci slavného klavírního virtuosa Jana Lad. Dusíka. Pozdravné reci a hudební císla strídala se v následující na to prátelské zábavę. Úterý 22, cervence byl hlavní den sjezdu, v nęmz lví podíl práce pripadal chrámo- vému sboru cáslavskému, rízenému p. reditelem kűru J. Malým. Nebyl to malý úkol, jenz vzal sbor ten na sebe. Pri slavné mši sv., kterou slouzil p. probošt a predseda královéhr. diec. Jednoty cyrillské vsdp. dr. Jos. Mrštík, provedena veliká ->Missa solemnis« prof. Karla Steckera. Dílo, které se casto rozvlńuje v nádherné linie az 12hlasého sboru, které pri vší své plynné melodice kazdého prímo zarází svojí umęlostí, dílo, které v úchvatné gradaci vyvrcholuje v nadšený chvalozpęv ke cti svátostného Spasitele, není z tęch, jez by kladly málé pozadavky pri provedení. Ceho tu treba, nebere-li se ani zretel na jistotu intonace, vűbec technickou stránku provedení, vroucího zanícení, aby vynikla krása díla tak hluboce zalo | ||||
|