|
| ||||
| ||||
|
134 CYRILL XXXIX.
zeného a s takovým umęním vystrojeného! Bohatá polyfonie, kontrapunktické vedení hlasű nejsou v díle Steckerovę centovým závazím, které se upíná na perutę fantasie, nýbrz spíše vzdušným predivem, po nichz vzlétá k výšinám. Sbor osvędcil tu zúpina svoji zdatnost. Vo- kální krásy díla, které jakoby protkány byly zlatým predivem samostatnę vedeného prűvodu varhanního prišly pri provedení k platnosti. Prispęly k tomu svęzí hlasy pocetného a dobre sezpívaného sboru, jeho presnost s jakou reagoval na kazdý pokyn dirigentűv a láska, s níz byl pri vęci. Vedle stálých cástí mešní liturgie provedeny cásti promęnlivé jednak chorálnę, offerto - rium dle rukopisné skladby P. Ríhovského pro smíš. sbor s prűv. varhan (Filiae regum), dílo nesoucí na sobę všecky prednosti skladatelovy a osmihlasé, effektní »Pange lingua« p. red. J. Malého. Škoda, ze neprovedeno Steckerovo 5hlasé, pűvabné »Ave maris stella«, piné vroucnosti, Nęhy a líbezné melodie. Sbor nemęl dlouhého odpocinku, nebol jiz o t. hod. provedeno Dvorákovo »Stabat Mater«. Zmęna stala se nutnou, protoze p. red. Ledvina z Kutné Hory, jenz dílo na var- hanách provázel, musil odjeti k pohrbu právę v tęch dnech zesnulého stavitele varhan Jana Tucka. Co ríci o díle Dvorákovę ? Není toho treba znovu a znovu upozorńovati na jeho krásy. Snad zajímati bude úsudek C. H. Bittera, jenz ve své studii o »Stabat Mater« z moderních skladeb právę Dvorákovo dílo obšírnęji probírá a dí: »Dílo jest provanuto jakousi melancholickou vázností, která právę k obsahu básnę, hlavnę pokud se prvních strof týce, u vysokém stupni, se hodí. Práce po stránce technické jest výborná, piná bohaté rozmanitosti, lišíc se samostatným pojetím od všech jeho predchűdcű velmi urcitę.« Provedení opęt zasluhuje všeho uznání. Sola zpívali sl. B. Ptácníková, alt pí. Berge- rová, tenor p. A. Hraba a bas p. red. J. Winter. Krásy díla prišly pri provedení k plat nosti a provedení nebylo rušeno zádným význacnęjším zlozvukem, nebof malé tu a tam omyly pamęti atd. byly ihned vyrovnány. Na nękterých místech nesouhlasila tempa, která volil p. dirigent s naším pojetím a s tradicí, jez od drahných let, ještę z dob zivota mistrova jest nám známa. Takové zrychlení tempa, jako na pr. v c. 3. snadno potom zpűsobí, ze vyvrcholení celku nedosáhne úcinku, jakým prekrásné »Eja Mater« na kazdého posluchace pűsobí. U varhan pri »Stabat Mater, jak jiz podotknuto, byl p. red. kűru A. Ledvina z Kutné Hory, který dobre upravil si z orchestrálního prűvodu primęrené zabarvení hlasű varhan- ních, ze na mnohých místech nedával postrádati prűvodu orchestrálního a osvędcil se tu ne- jen jako obratný varhaník, ale spolu i jako zkušený hudebník. Obęma výkonűm sboru cáslavského i všem ostatním úcinkujícím všechna cest a uznání. Ostatní cas úterka vęnován prednáškám, které se konaly ve zpęvárnę Hlaliolu v Be- sedním domę. Dr. Mrštík zahájil jednání, jez potom vedl vsdp kari. Bocek z Ces. Budęjovic. Kanov. V. Miiller tlumocil pozdrav Obecné Jednoty Cyrillské. Z prednášek konaných bud- tez uvedeny obę prednášky prof. reálky Jos. Zástęry z Kostelce nad Orlicí. První, piná nadšení pro krásu hudby církevní, jakési Credo intelligenta hudebnę vzdęlaného a pro krásu zaníceného, »Duchovní píseń a doba moderní« zasluhuje, aby byla uverejnęna celá. Druhá prednáška, více praktická, ukazovala, jak mozno zpęvem uvádęti záka stredoškolského v krásy roku církevního. Její thema: »0 církevním zpęvu na strední škole, zvláštę s hle- diska praxe«, bylo nanejvýš casové. Mimo to prednášel p. red. B. Kašpar ze Smíchova o »Zpívané mši sv. dle predpisű církevních«. Byla to prednáška z bohaté praxe cerpaná, v níz dovozeno, ze i na nejmenším kűru ]ze zadostuciniti predpisűm církevním a pouka- zováno zvláštę na nedostatky v té prícinę nejcastęji se vyskytující. Odpoledne predsedal dr. A. Kolísek a zajímavé cvicení chorálu vatikánského, pri nęmz probírána »Missa de angelis«, vedl docent chorál. zpęvu pri bisk. seminári v Hradci Král. dr. 0. Svoboda. Od- poledne zakonceno jednání pozehnáním, které konal probošt dr. Mrštík, pri nęmz pro vedeno Pange-lingua z D-dur od hrab. Bchuslava z Kolowrat a zpęvy dle dieces. zpęvníku královéhradeckého Oltáre. Vecer jako doplńkem k odpolední produkci męl vyšehr. kanov. Václav Miiller z Prahy prednášku o dru. Ant. Dvorákovi, která byla provázena as 90 svętel- nými obrazy. Po prednášce konané v Besedních místnostech, jez byly obecenstvem pre- pinęny, zazpívali zpęvy Dvorákovy sl. Ptácníková a p. red. Winter, mimo to pak prof. dr. Kolísek zajímavé zpęvy slovácké. Neúnavný red. Winter vše provázel. Streda pocala opęt sluzbami Bozími. Dękan jicínský Jos. Vomocil męl kázání o vý- znamu církevního zpęvu, na to rektor semináre budęjovického, kanov. K. Bocek slouzil mši sv., pri níz sborem chrámovým provedena zpęvná, ve výrazu svém ušlechtilá a svęzí, zvláštních obtízí neskýtající »Missa in honorem s. Joannis B.a (Ed. »Cyrill«) prs smíš. sbor | ||||
|