|
| ||||
| ||||
|
XX XIX. CYRILL 135
s prűv. od dóm. kapelníka Karla Douši. Sbor opęt osvędcil svoji pohotovost ,a zdatnost. Z pro- męnlivých cástí offertorium bylo rukopisné 7hlasé »Veritas mea« od V. Ríhovského, Pange lingua od B. Kociána. Ostatní chorálnę. Po mši sv. zahrál red. A. Ledvina z Kutné Hory dvę vęty effektní 5. sonáty Guillmantovy pro varhany (c-moll) a osvędcil prednosti své hry, jistotu v ovládání stroje, porozumęní pro prednes skladby, jakoz i smysl pro barvitost hlasű. Poté provedeno ještę Kyrie, Gloria a Agnus z krásné mše Griesbachrovy ke cti sv. Vá- clava (op. 132). Pri schűzích, které toho dne se konaly, predsedali reditel Alois Vymetal z Písku a red. Kar. Hűlka z Knęzevsi. Z prednášek budiz uvedena rec dr. A. Kolíska na thema -Více zpęvu« ve škole, v zivotę, více zpęvu, ménę kriku, jíz provázel nadšený pro- pagátor slovenské písnę také praktickými ukázkami. Red. J. Winter z Kolína cerpal z praxe a rekl tak mnohou, treba trpkou pravdu ve své reci »Jak lze docíliti dobrou návštęvu zkou- šek«. Cvicení chorálu dovršily theoretické prednášky. 0 polednách pak prohlédli si na radnici úcastníci nález, ucinęný pri restauraci dękanskęho kostela, v nęmz se spatrují ostatky vojevűdce Jana Zizky z Trocnova, pri cemz se jim dostalo ochotného výkladu. Odpoledne ukoncen zdarilý sjezd Mariánskými nešporami a pri pozehnání nejsv. Svátosti zapęl sbor chrámový vzletné Steckerovo »Te Deum« pro 6hlasý sbor smíš. s prű- vodem varhan. (Obé z edice »Cyrill«.) Promluvou probošta dr. J. Mrštíka sjezd ukoncen. Tęšíme se, ze sjezd se vydaril a ze jístę získal nové prátele myšlence cyrillské a dű- stojnému, liturgicky správnému zpęvu církevnímu, pro který ona horlí. Na sjezdu prove- dena zároveń rada skladeb, vydaných v Edici »Cyrilla«, címz zároveń prokázáno, jaký vý- znam prísluší casopisu našemu v oboru hudby církevní u nás v Cechách a jaké jsou jeho cíle. Všichni, kdo se o zdar sjezdu, kdo se o povznesení cyrillské myšlenky u nás, kdo se o casopis náš pricinili a pricińují, mohou býti s výsledkem spokojeni. er. ^^^ NĘKOLIK DOJMŰ Z BRNĘNSKÉHO SJEZDU. o. N. »Dobrá Uée se pOdClrilct.« (Prodaná nevęsta.) V úterý odpoledne 15. cervence jel jsem v ponękud nervosní náladę do Brna na první diecesní cyrillský sjezd. Se strany poradatelstva mohli jsme s dobrým svędomím ríci »všechno jest hotovo, je hotovo, je hotovo«. Co jsme mohli za pomęrnę krátkou dobu pri- praviti, jsme ucinili; avšak kazdý uzná, ze sjezd s tak promyšleným programem, »to se nedá provést za jedinký den«, ba jen s napętím celé energie sotva za męsíc, a my jsme męli k prípravę cas jen o 4 dny delší jak doba męsíce — vzdyf 12. cervna ustavila se officielnę diecesní jednota cyrillská a ihned se usnesla porádati 16. a 17. cervence první diecesní cyrillský sjezd. — Nebál jsem se, ze by niveau sjezdu nebylo na vrcholném bodu po stránce umęlecké. Jméno vrchního reziséra professora Hromádky bylo mi dostatecnou zárukou. »Ze bude dobrý, pochopíte, vzdyf za nęho rucím sám,« mohl mi ríci, ale ve své skromnosti nerekl pan reditel kűru na brnęnském dómę. Avšak moje obavy se tocily kolem nęceho jiného. »Prijde na to, jaký je zenich« a kolik jich prijde. Nevęsta — diecesní Jednota cyrillská, byla zde, cekala. Kolik se jich bude o ni ucházeti a uprímnę zajímati? Nez jiz pri první zahajovací schűzi ve stredu o 8. hod. ráno zmizely všechny do- jemné myšlenky a kdyby se mę byl jiz tehdy nękdo otázal »no, co ríkáš, matko?« byl bych odpovędęl »já jsem spokojen«! Ano, byl jsem spokojen, velice mile prekvapen, elektrisován. I dávno zamlklé struny mé duše se rozezvucely, a v nich ozvala se jako píseń piná svęzí jasné nálady slova na- šeho nejvętšího pęvce Vrchlického »Nech v jaro doufat mne zas«. A tato píseń rostla kazdou prednáškou a projevem nadšení úcastníkű v hymnus veliké pevné linie, strhující elementární svou silou a slavnostní náladou k takovému nadšení pro myšlenku cyrillskou, ze tęzko pouhým pérem zachytiti jeho intesitu a vnitrní zár. Byl to veliký svátek myšlenky cyrillské, její velikonocní alleluja, jez se dojmem ne- smazatelným vrylo v mysl úcastníkűv. Ano, jsme úpinę spokojeni s bilancí úspęchű sjezdových, který vyrostl v událost prvo- radnou v našem kulturním zivotę a dokumentoval vysokou umęleckou úroveń jak predná- šejících tak i posluchacű. Vzdyf podarilo se nám na 300 úcastníkűv z rad knęzstva, ucitel- stva a varhaníkű z povolání po dva dny a vecery udrzeti v zajetí myšlenky cyrillské. | ||||
|