|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 137
Od predsedy pana opata Šupa byl pak hned pozádán o podporu, kdyby jí Cyrillská jednota męla potrebí. Následovala prednáška kanovníka Bocka o »Chorálu edice vatikánské«. Jako predseda diecesní Jednoty ceskobudęjovické a výborný znatel chorálu probral na základę výroku »poznej svou vlast a budeš ji milovati- všecky predsudky, které se proti chorálu uvádęjí, a skvęle je vyvrátil. Pak v cásti theoretické vylícil podstatu chorálu a jeho krásy, a dolozil vše príklady. Vysvętlil také rozdíl hudby chrámové moderní a chorální a vylozil význam vatikánské edice chorálu, kterou chorá], pred 300 lety zjednodušený, vrácen byl pűvodní své bohatosti, a to pécí nynęjšího sv. Otce. V praktické cásti své prednášky ukázal, jak jest chorál ten cviciti a také první cvicení se všemi úcastníky provedl. 0 10• hod. byla na dómę p o n t i f i k á l k a, kterou slouzil p. protonotár Msgr. Jakub Kapusta, kapitulní dękan a jíz obcovali všichni úcastníci sjezdu. Pri ní zpíval s b o r dómský (bohoslovci a zpęváci-laici) rízením professora Hromádky a provedeny byly: Mše Es od Frant. Musila, bývalého varhaníka na dómę, s prűvodem varhan a de- chových nástrojű, pak dle edice vatikánské chorální introit »Gaudeamus« a communio, graduale »Benedicta« jednohlasé s varhan. od J. C. Sychry, offertorium »Recordare« a po mši sv. » Haec dies« od prof. Hromádky, muzský sbor s prűvodem dechových nástrojű. Po mši sv. zahrál prof. B. Holub, varhaník na dómę, sonátu Frant. Musila (Edice »Cyrill«), nacez úcastníkűm sjezdu vylozil a vysvętlil prof. Hromádka zarízení varhan na dómę, díla bratrí Paštikű Odpoledne o 2. hodinę nez se prikrocilo k dennímu porádku, navrhl predsedající probošt dr. M r š t í k, aby poslány byly všem vrchním pastýrűm ceským a moravským p o z d r a v n é t e l e g r a m y. Specielnę gratulováno panu kardinálu prazskému L e o n u b a r. S k r b e n- s k é m u k abrahamovinám a panu kardinálu olomouckému dru. Františku Bauerovi k 501etému knęzskému jubileu. Mezitím došla odpovęd od našeho pana biskupa na pozdravný telegram a byla hned prectena. Pak prednášel farár Necid » B o j o c y r i 11 s k é i d e e«. V prednášce vytkl si dva úkoly Prednę obroditi cyrillskou produkci a za druhé obroditi cyrillskou reprodukci. Úkol první jest nepomęrnę tęzší druhého, ale jest právę tak nutný jako tento. Nebof je-li církevní zpęv vűbec analogií modlitby, pak musí ten, který komponuje, také se modliti, jinými slovy církevní skladatel musí vírou, pro kterou komponuje, býti v zivotę svém proniknut. Vše to dokazuje prednášející z dęjin hudby církevní. Stredovęk piný víry, byl pűvodcem skladeb, z nichz víra skutecnę mluví. Jansenistický a racionalistický vęk také komponoval církevní skladby, ale v nich úpadek vkusu jde ruku v ruce s úpadkem víry. Nynęjší hnutí obrodn é v ideách cyrillských musí tedy smęrovati v první radę k tomu, aby obrodilo komponisty. A k tomu i obecenstva jest potrebí. — Ú k o l d r u h ý, totiz obroditi reprodukci církevní hudby, jest jiz sice lehcím prvního úkolu, ale jest taktéz stejnę dűlezitý. A také tento úkol nutno rešiti dvęma smęry. Nejprve nutno zpívati vęci jen cenné, a za druhé nutno je zpí- vati vzornę; nebof pro liturgii církevní, která je vnęjším výrazem vnitrního cítęní, nelze pripustiti lec produkce a reprodukce dobré, ba nejlepší. Bude tedy naše Jednota cyrillská pecovati o to, aby porízen byl kvalifikovaný seznam církevních hudebnin, pak aby vűdcové cyrillistű výkonní, t. j. dirigenti, jakoz i vűdcové morální, t. j. duchovní správy, vzdy v sou- hlase spolu pracovali a konecnę aby síly výkonné vűbec sdruzeny byly v hustou síf orga- nisací cyrillských. A tento úkol na zreteli m~ijí idee cyrillské, jednoty cyrillské, clenové cyrillští a všichni, kterí horlí pro krásu zpęvu církevního. A tento úkol bude na zreteli míti také i naše právę se ustavivší Jednota cyrillská brnęnská. — Apellem na soucinnost všech vrstev v církvi skoncena tato nadšená prednáška. Na to konal praktické cvicení kanovník B o c e k, a to dle edice vatikánské. Ke cvicení vzato z konduktu za zemrelé »L i b e r a«, jako nejvíce v praxi uzívané a provedeno a nacviceno se všemi prítomnými výkonnými zpęváky. Cvicitel pak podal k r á t k ý n á v o d, jak zpívati responsoria mešní. Jako poslední prednáška prvního dne bylo thema »Z p ę v n a s t r e d n í c h š k o I á c h« od professora 0 r] a. Vylíciv v úvodu nynęjší — celkem smutné — pomęry zpęvné na stredních školách, predvedl trojí úkol, který ceká kazdého reformátora zpęvu na školách stredních. Nejprve co do zpęvu na kűru, t. j. zpęv liturgický, pak v lodi, t. j. zpęv lidový a konecnę na podiu, t. j. zpęv koncertní. A všecky tri druhy zpęvu má pęstovati škola strední. A ke všem trem druhűm zpęvu podává prednášející cenné námęty. | ||||
|