| ||||
| ||||
XXXIX. CYRILL 153
v . , p. prof. Antonínu Hromádkovi, re- pastorale, III. díl (Adagio) lící Pannu Marii pod krí- diteli kűru na dórnę v Brnę, jemuz 29. cervna t. r. zem a IV. závęrecný díl jest apotheosou Panny M., byl slavnostnę odevzdán o poutní slavnosti brnęnské jejím Nanebevzetím. Texty jsou v I., II , IV. díle kathedrály a p. J a n u T u c k o v i, c. k. dvor. továrníku citovány z Písma sv., ve III. dílu pouzil autor pre- varhan a námęstkovi starosty v Hore Kutné. Pp. kladu »Stabat Mater . Dílo prozrazuje talent, má C e n ę k F i.1 a r, reditel kúru a skladatel v Horících, sílu, výbornou instrumentaci a v posledním dílu zpívá V o j t ę c h R í h o v s k ý, skladatel a varhaník v Chru- se v polyfonním slohu do grandiosní výše, kde šesti- dimi a prof. Antonín Trnka, zástupce reditele hlasý sbor smíšený v »Magnificata (C dur) koncí c. k. gymnasia v jicínę a predseda tamęjší farní Jed- oslavu Panny Marie. 1. díl: Andęl Pánę, 11. díl: noty cyrillské, obdrzeli papezský rád »bene merenti,:. Narození Pánę, jak je andęlé zvęstují v Betlemę, Reditel kúru v Cáslavi, J M a 1 ý obdrzel od męsta 111 . díl: Stabat Mater, IV. díl: Magnificaf. Introit na rok dovolenou a odjel do Ameriky jako sbormistr. Za- z Nanebevstoupení. Solisti: Soprán, Tenor, Frauen- stupuje lio na kűru i v gymnasiu A u g. D e r š á k, chor, Knabenchor, Chor unisono. 3 fl., 2 oboe, 2 klar., predlońský absolvent varh. školy pra ské. 2 fag., 4 horny, 2 tromp., 3 pozouny, bastuba, 2 harfy, celesta, triangl, tympani, smyc. E. Milberger, dosavadní red. kűru v Letovacích, jmenován reditelem kuru ve Frenštátę. Svatý Václave. Muzský sbor od J. B. Fórstera. Ph. dr. Method Lumír Sychra, absolvent praz- Vydal V. Kotrba. Cena para. K 1'-, hlasy po 10 h. ské konservatore hudby by] 27. cervna prohlášen Clovęk jej bere do ruky s úctou. A k tomu nábozen- na c. k. ceské universitę doktorem filosofie (hudební ský! Kdo zná duchovní skladby J. B. Fórstera, ví, vędy). Jeho rigorosní prací byla cenná studie »K dę- jaká je v nich vroucnost a hloubka. Sbor k sv. Vá- jinám varhan a varhanní hry v Cechách<_, clavu je skvost. Úzas budí, co skladatel z chudého kterou »Cyrill« prinášel v r. 1911 a 1912. Dr. Sychra textu ucinil. Zahraješ nękolik taktű a jsi náladovę studoval gymnasium ve svém rodišti a hudbu i theo- zaujat. Jak zacíná prostę a jak je to podivuhodné! reticky i prakticky u svého otce, slavného našeho Tu se dojemnę stísnęná 'nálada vyjasní k tklivé dű- ceského církevního skladatele. V Praze pokracoval vęre, tu prudkost a síla piní ohnęm hrud. Uchvatný ve studiu hudby na varhanické škole, kterou výbornę konec vyznívá písní svatováclavskou. Je to veliký sbor, absolvoval a vynikl záhy jako virtuos na varhany. má mnohé harmonické obtíze, jde nękde az do B -a Zároveń oddal se studiu vęd historických a hudeb- prece není tak obtízný, ze by ho prostrední sbory ních na ceské universitę. Po absolutoriu stal se var- nezdolaly. Sdruzení Prazských Ucitelű, jemuz je vę- haníkem pri arcidękanském chrámu Pánę v Plzni nován, má císlo, jímz prolomí vítęznę nejtvrdší srdce. u reditele Kubáta, i této funkce se však pozdęji vzdal, Škola zpęvu pro školy strední i męšfanské, aby se mohl vęnovati zcela hudební vędę. Dr. L. sepsal prof. Max Koblízek. Nákladem Barvice a No- Sychra svou pílí a nadáním spojil v sobę výborného votného v Brnę. Stran 244. Ucastníci cyrillského theoretika s praktikem. U svého otce v Boleslavi sjezdu brnęnského, obdivovali výcvik chlapeckých vsál do sebe principy správné a ryzí církevní hudby, hlasű sboru Koblízkova ve mši Harantovę. Zde lezí u reditele Kubáta, známého pęstitele církev. zpęvu klíc toho úspęchu! Skola je výborná, na dlouholetých v Plzni, je jako jeho varhaník prakticky provádęl. zkušenostech ucitelských spocívající. Také poklad Hudební theorii dokonale ovládá jako zák skladatele- písní vętšinou málo známých z Moravy, Slezska, otce a varhanické školy. Jakým virtuosem je na var- Slovace i Dol. Rakouska, hojný, jak v zádné dosud hany, dokázal castęji jiz pri své hre na nástroj krá- jiné škole. Co nejvreleji doporucujeme. B. K. lovský v representacním domę v Praze a pri jiných »* Hudební Obzor, casopis vęnovaný zájműm verejných koncertech. V Plzni pri cyrillském sjezdu umęní hudebního a divadla, zvláštę Moravy a Slezska. hrál právę v »Cyrillu,< vydanou Musilovu sonátu so- Vydává reditel kűru Karel Budík v Polské Ostravę. lemnis a vzdudil údiv všech cyrillistűv a dr. Wein- Vychází 5. a 20 v męsíci. Predplatné 5 K. Rocník 1. rnanna, reditele círk. vysoké školy v Reznę. Ze do- Vyšlá císla svędcí o svędomitém a objektivním ve vede i jako hudební historik samostatnę pracovat, dení listu; jest vítati jen nový casopis, který ku pro- právę dokázal svou obsáhlou studií v »Cyrillu« a po- pagaci ceské hudby obral si zvláštę Slezsko. výšením na doktora hudebních vęd. ** J a n B u š ek , Strucná nauka o hudbę * los. Rich. Rozkošný, nestor ceských skla- se zvláštním zretelem na ústavy hudební II. vyd. 19.3 datelű, zemrel 3. cervna 1913 na Smíchovę. Téz svou stran 57. K obvyklým paragrafűm z theorie hudby cinností skladatelskou se dotkl hudby nábozenské. priclenil autor o h o u s 1 í c h a dodatkem ucební plán Lec skladby toho oboru postrádají pro jeho cinnost k Malátovę prakt. škole houslové. nálezitého významu. M. B a t t k e und E. B e z e c n ý, Begleitwort zum Lieder und Lernbuch, 1913 c. k. kniho- a ^ sklad. Obsahuje pro ucitele obec. škol výklad Battke- ovy methody a ucební plán na jednotlivé hodiny, dle BIBLIOGRAFIE kterého má býti rozvrzena látka z Bezecného Uceb- nice zpęvu. Dle tohoto ucebného plánu ovšem mozno postupovati i na stredních školách. K l a f s k y, Rosa mystiCa. Dr. Antonín Maria Klafsky, nar. 1877 jako syn ríd. ucitele Alexandra K. v Uhrách (Winden). Jako choralista-student v klá- Z REDAKCE A ADMINISTRACE. štere Cisterciákű v Heiligenkreuz u Badenu mę] vý- Repetitorium dęjin hudby prof. E Bez e- borného ucitele hudby, tamęjšího varhaníka H. Finka. cného 1. cást speciální, klavír, vydala mimo Jest knęzem rádu Barnabitű a kaplanem pri kostele rádnę O J. C. ve zvláštních otiscích, jez expeduje nejsv. Trojice na Mar•iahilferstrasse ve Vídni; pový- redakce i administrace »Cyrilla«. V príštím císle šen na doktora filosofie na universitę vídeńské; di- zacne vycházeti 11. cást speciální: zpęv. sertací jeho bylo: M. Haydn jako círk. skladatel: 7. K. Laskavé zaslané návrhy o vydáváníhudeb- Slozil velikou mši orch. E moll (pro r. 1904). velko- ních príloh k Cyrillu jsou z pochopitelných duvoclu pátecní oratorium, více menších mší a Rosa mystica, rázu soukromého a nebudou v Cyrillu uverejńovány. kantáta pro soli, orchestr a varhany. Lící symfonicky Slouzí k informaci výboru U. J. C. Výbor jich buce zivot Panny Marie I. díl ("Zvęstování odpovídá vętę presnę dbáti, ale praktické návrhy podrídí vzdy stano- allegrové klassické symfonie, 11. díl ,Narození) jest visku umęleckému a presnę liturgickému. | ||||
|