| ||||
| ||||
XXXIX. CYRILL 161
REPETITORIUM DEYJIN HUDBY. EMIL BEZECNV. (POxRacovÁNí.) CÁST SPECL 1LNÍ. jsou prirostlé jednak ke chrustavice štítnér jednak k výcnęlkűm chrustavek konvových- II. ZPĘV. Mezi tęmito nalézá se hlasivka cili štęrbina hlasová, která u muzű jest 1'9—2'5 cm, 1. O lidském hlase. u zen 1'4—1'7 cm dlouhá. jest v predu uzší, v zadu ponękud širší a lze ji pohyby chru- Ke tvorení hlasu slouzí: stavek konvicovitých rozšírit a zúzit. Nepravé 1. hrtan, pásky hlasové nemají pro tvorení hlasu zádné- 2. orgány dýchací, ho významu. 3. resonátory, 4. orgány artikulacní. 1. Hrtan jest v podstatę jazýcková píšfala Dutina celní se dvęma blanitými jazýcky. Nalézá se na prední stranę krku a je zejména u muzű Dutina klínová dobre znatelný. Dole souvisí s trubicí dýchací, Mušle nosní nahore otvírá se do dutiny hltanové. jest Trubice Eustachova spojen blanitými vazy s jazýlkou a lze jím Cípek pohybovati nejenom vzhűru a dolű, nýbrz Hltan téz na strany. Skládá se ze trí lichých a trí Jazyk sudých chrustavek. Nejvętší z nich je chru- Príklopka (epiglotlis) stavka štítná, tvorící prední a postranní stęnu Hlasivka hrtanu. Cást nejvíce vystupující jest ohryzek. Chl•ustavka prstenová má podobu prstenu, horizontálnę umístęného; prední jeho polo- Prűduška vice je znacnę nizší nez zadní. Spodní okraj této chrustavky souvisí blanami s chrustav- kami prűdušnice. Chrustavky konvové jsou pohyblivé a nalézají se na vrchním okraji chrustavky prstenové ; tvorí zadní cást hr- Plíce tanu. Epiglottis cili príklop — tenká to chrustavka srdcového tvaru — jest umístęna Játra s prűrezem brá- pod korenem jazyka za chrustavkou štítnou nice. a jazýlkou. Pásky hlasové jsou dvojí; dolní cili skutecné nalézají se pod nepravými a ^o^ LITURGICKÝ ZPEV A CÍRKEVNÍ HUDBA V ANGLII. P. BERNARD VELÍŠEK 0. S. B. ~nglický týdenník »The Universe« ze dne S. zárí t. r. prináší zajímavý dopis, který za- slal jistý Harry Tatham (laik). Dopis zní: »Nyní, kdyz výtecnost (»pre-eminence«) gregoriánského zpęvu byla ve Vašich sloupcích úpinę uznána, klade p. Paulinus ja cobus (pseudonymní dopisovatel) závęrecnou otázku, co se má státi, aby lid se ucil úcast- ńovati se liturgie. Klíc k rešení této otázky je velmi jednoduchý; jest jím obecná škola. Lid nijak nechápe dűlezitost liturgického zpęvu a je zaujat jakousi nejasnou myšlenkou, ze je to nęco z brusu nového, jednoduše proto, ze se mu nedostalo o tom ve škole nija- kého poucení. . Jsem na výsost presvędcen, ze Ize nauciti gregoriánskému zpęvu i v malých školách a to i za nejnepríznivęjších podmínek. Slyšel jsem 4. trídu malých dítek (»an infants'class«) v malé venkovské škole zpívati gregoriánské »Sanctus« s takovou lehkostí, s jakou by do- vedly zazpívati anglickou píseń, a s daleko vętší nábozností. Kdyby to se dęlo na všech velikých a dobre opatrených katolických školách, co jich je v rűzných našich krajích, dęti by dorostly, a dotycné osady by se zúcastnily mše sv• s takovým zájmem, jak si to sv. Otec preje. | ||||
|