| ||||
| ||||
— 71 —
rálnfmu zpěvu vyučoval. Redaktor byl svědkem dvou kostelních slavnosti, při kterých na pozvánt zpívanou mši svatou slonžíl. Jedna se konala v květnu minulého roku. Byla to zádušní mše za zemřele údy „svatého dětství”, která se slavnostním způsobem konala. V červenci letošntho pak roku byly to slavné služby Boží s „Te Deum landamus”, jimiž skolní rok na ústavě se dokončoval. Zajfmavo jest sledovati pokrok, jaký v krátké dubě během jediného roku na ústavě se docílil. Při loňské slavnosti zpíval sbor dívek vesměs pouze jednohlasně s průvodem varhan, a sice celé ,Pequiem" z ftezenského ,Ordinariuni Missae", při němž chorál střídal se s pouhou recitací na jednom tónu s průvodem varhan; Graduale, Tractus a Offertorium zpívány jsou z jednohlasého „Requiem” od Dr. Fr. Witta. i,etošuíhu roku zpívaly se chorálně jen Iutroitus, Graduale, Offertorium, Communio a responsoria většinou bez průvodu varhan, mše pak ostatní d v o u h l a a n ě s průvodem varhan, a sice ponejprv v Praze nová „Missa de Beata14 od Jos. F o e r s t e r a, je lleum laudamus4` od P. Křížkovského, „Pange lingua” od Aiblingora v dívčím čtverhlasu. Novou mši „de Beata” nacvičil a řídil Jos. Foerster, který od letošnibu ruku zpěvu na ústavě vyučuje, vše ostatní nacvičil a řídil dp. E,dm. Langer sám. Celkem zpívalo na kůru 25 Sopranů a 15 Altů. Mešní skladba zpfvíuia s pružnosti, jistotou a živostí; přednášecich zuamfneli šotřeno bedlivě; krásy překvapující na četuých místech přišly ku platnosti všudy. Chorál pak, který bezděčně z dětských rtů nevinuých tak rnile dojímá, zpíval se bezpečně a naivnt prostotou příjemně kontrastoval s umělým zpéveru dvou- i víeehlasým. Jaký to souhlas oltáře s kůrem, když i kůr šetři veškerých predpisů litmrgickýrh až do poslední litery ! Tehdáž člověk jasně a utěšeně pocituje, čím „nrissa cantata” rozeznává se od tiché obuti mešní. V obou připadecb potěšen vracel jsem se domů s přesvědčením, že obrod hudby posvátné možuý jest v š u d y. k d e ] á s k a k Církvi svaté a její předpisům druží se s přičinli_vostí, i těžké překážky překonávající Ctihodným pak řeholnicím libí se teu souhlas oláře s kůrem. Duch zbožnosti z jednoho místa na di•ubé se přenáší. ,Musiva sacra” došla obliby již v řeholním svatostánku, který jest i při slavné mši svaté v pravdě — „domem modlitby”. Lchner.Z Kralovíc. Po delší přestávce počali jsme opět se cvičiti, a sice tenkráte s většbu účastenstvím spoluúčinkujících. Obřady svatého týhodue byly vesměs vzaty do programu a nastudovány všecky toho času potřebné skladby pilně. Bohužel však všichni pánové, jíž zkoušek se zúčastnili, ne-mohli zúpina dostaviti se ke skutečnému pruvozovánf. Nicméně však mohli jsme se s výsledkem úpině spol.ojiti. Veškeré skladby byly předneseny dobře. Že přece nescházelo ne-příznivé kritiky, snadno se clá vyrozuměti. Mnohýfn zastesklo se po českých pašijích, kteréž tentokráte ponejprv nahrazeny byly latinskými, a talc mnohý pro tato příčinu na celý teu „nový zpěv” zanevřel. Jinému zas bylo na závadu, že nebylo slyšeti žádných soprauů a ženských hlasů v~ bec. Inu nahradili si to po-tom o svátcích hodným hřmotem a dlouhý mi sóly. Nám však zněly ještě posvátuč, zvuky z pašijového týhodne v uších, a tak nám bylo v skutku při tom hluku „slavnostní mšo” na I3ožf hod úzko. Prozatím musíme nechati oba směry piisobiti vedle sebe. Bohdá, až nyní nás pan ředitel kiu•u, nemaje co již se školou se zabývati, vice nabude času, že kkuečně přece na vycvičeni z brusu nových suprauův a altův u nás dojde. a pak se s chuti odvážíme na smíšené skladby, a ty, doufám, jistě se zalíbí. Provozovány byly: 1. Na neděli květnou veškeré chorály dle Meitenleitra, mše čtyrhlasá od Singerbergra, sbor v pašijích od Etta a Offertorium od Witta. liše ,iu honorem Sti Stauislai" opakována na zelený čtvrtek a bílou sobotu. 2. Na zelený čtvrtek „Christus factns est” trojhlasé, „Ave verum” čtyrhlasé od Witta a cliurálnf „Pange lingua”. 3. Na velký pátek provozovány tytéž skladby, kteresž loni předuešeuy- byly, a večer pak Matutiunm, jak předepsánu. 4. Na bílou sobotu p ednešeuy předepsa.ui chorály dle rozličných nápěvů, dílem také s průvodem harmonia, a tu se ukázalo, že skutečně chorál jest zpěvem nejvelebnějším a nejdojímavčjáfm. Pu tomto ochablo účastenství a uepruvozováuo nic, jen že na deu sv. Jana Nep. mše ona opakována s vloženým offertorium od Witta. Nyní se cvičí „missa Exultet” a 7salve Regina" od Stehle-ho. Té jsme žádostivi, jelikož na jejím úspěchu i další rozkvět pravé cfrkevnf hudby u nás závisí, K. 1j1~pcG. | ||||
|