|
| ||||
| ||||
|
174 CYRILL _ XXXIX.
13 v Praze Starý byl nejstarším reditelem kúru v Ce- o , chách, bylo mu skoro 82 let. Cyrillistúm znám jest ~^ RUZNE ZPRAVY. ^ jako dlouholetý pokladník O. J. C. Byl cinným i skla- datelsky na poli hudby církevní, ve smęru prísnę re- formním. Byl duševnę cilým do poslední chvíle a ještę týden pred smrtí napsal pękné Pange linqua. Jednatel U. J. C., Monsignore dr. Fran- Poslední dobou by] mu zastáncem na kúru syn jeho tišek Hrubík, byl jmenován taje; m komo- Emi], kapelník divadel smíchovských. Pohrbu jeho rím Jeho Svatosti. IC vy.3okému vyzna- zúcastnilo se jen pęt reditelú kúrú prazských. Pravda, menání gratuluje uprímné s redakcí za- bylo špatné pocasí a mnohý v nedęli odpol. vázán jisté celá Obec Cyrilhká. povinností, ale męlo být jinak. Taková neúcast bolí úcastníky a rodinu predevším Tiše zil, tiše odešel Státní zkoušky hudební. Nejblizší zkoušky R. I. P. pred c. 1<. zkušební komisí pro vyucování hudbę na V diecesi lublattské zrízena církevnę-hu- školách stredních a ústavech ucitelských v Praze ko- dební komise o jedenácti clenech. Tamtéz zrízeno nati se budou od 4. listopadu t. r. vzdy o 3. hod. i 22 inspektorú chrámové hudby. — Podpúrné druz- odpol. pocínaje v malém sále v Rudolfinę. stvo reditelú kűru a varhaníkű slovinských konalo Z prazské konservatore. Vládním zástup- svou výr. valnou hromadu 26. srpna t, r. Predseda cem ve výboru spolku 1 ního v Cechách, t. j. konservatore prazské, jmenován Zánik druzstva zamezen snízením príspęvkú a na byl na místę do vládní komise povolaného dvor- všestranný slib podpory predseda St. Premrl setrval ního rady Sitzenbergera c k. okresní hejtman ba- nadále. ron Rud. Procházka. Deputace II. sboru ]. H. St. interveno- Prednášky universitní o hudbę. Na ceské vala 10. t. m. u p. bar. Procházky k zamezení po- filosofické fakultę v zimním semestru 1913 - 1914 ko- koutních škol hudebních v Pardubicích, Volyni, Rí- nají se prednášky : Prof dr. Zd. Nejedlý - Všeobecné canech, Lab. Týnici, Rakovníce, Kr. Vinohradech, Kar- dęjiny hudbv III. Renaissance 3 hod.). Ceská hudba línę a v Praze. Byla prijata se zvláštní blahovúlí a symfonická od Smetany do doby nejnovęjší (2 hod.). ujištena, ze kazdý oprávnęný stesk dojde vyslyšení. Cvicení hudebnę-vędecká (2 hod.). — Doc. dr. Ot. ** O Cyrillském sjezdu cáslavském pohr- Z i c h : Theoretická dramaturgie (2 hod.). Probiem ben byl v sousední Kutné Hore p. Jan Tucek, c. a k. umęleckého tvorení (1 hod.). — Lektor S t e c k e r dv. továrník varhan. Byl castým hostem o sjezdech má dovolenou. — Na nęmecl<é filosofické fakultę cyrillských a znám duchovenstvu i reditelűm kúru prednáší prof dr. R i e t s c h: »Geschichte der mittel- z Cech i Moravy. Byl to muz nezdolné píle a vzácnę alterlichen Musik« 2 h.) v pondęlí od 2—4, Karo- ušlechtilého charakteru. Vlastní pílí vyniknu] a do- linum IV.; Franz Schubert und die neuere Wiener mohl se vynikajícího postavení nejen ve svém oboru, Schule (1 h.) v pátek 3 - 4. Hudební seminár 11!., h. ale i v zivotę obcanském. Dlouhá léta byl námęstkem v sobotu. starostu, vyznamenán rády J. V. císarem i J. Sv. pa- * Carl Straube, varhaník tomášského kostela, pezem. Velkých zásluh męl i o opravy památek kutno- professor konservatore a reditel Bachova spolku horských. Cyrillisté zachovají mu cestnou vzpomínku. v Lipsku. obstaral prűvod klavicembala pri nedęlním Závod vede dále syn zesnulého p. Zd. Tucek, pod koncertu Filharmonie (19. ríjna), vęnovaném nesmr- dosavadní firmou. telnému Bachovi. V pondęlí na to 120. rijnat hrál Reditelem opery (1. kapel.] na Vinohradech Straube v Obecnún domę na varhany Regera, Liszta, stal se L. V. Celansl<ý. Holecek odstoupil. — V Zá- Saint-Sai?nsa a Bacha. Pri prednesu Bachových skla- hrebę po Zunovi je I. kapelníkem C. M. Hrazdira. deb ozivuje Straube vše svým subjektivismem: za- E d. T r e g l e r, reditel školy hudební v Lounech, nechává, abychom tak rekli, Bacha historického, vy- povolán za professora na brnęnskou varhanickou uzitkuje moderních vymozeností královského nástroje, školu. nejrozmanitęjší barvitostí rejstríkovou a obzvlášt vole- — Lorenzo Perosi, kapelník Sixtiny v Rímę, nými tempy dává výraz svému názoru na jeho skladby. slozil operu, jez došla schválení Sv. Otce a bude Jsme zvyklí jinak slyšeti Bacha; zvláštę Straubova v milánské Scale provedena. Poslední dobou váznę tempa rubata prekvapila mnohé a vzbudila pochyb- ochuravęl. nost, zdaz podobným zpúsobem Bach pűvodnę se pred- ** Státní zkoušky hudební. V Parízi bude nášel. I pri tęchto zvláštnostech je hra Straubova kazdorocnę o velikonocích porádána mezinárodní sou- oslnivá, podmańující si posluchace neobvyklou techni- tęz hudební, vzdy pro jiný obor a to: 1914 smyccové kou a jistotou v ovládání komplikovaného nástroje. orchestry, 1915 muz. sbory, pak dechové hudby, smí- ' Nejvętší varhany postavil Sauer z Frank- šené sbory, symfonické orchestry a pod. furtu ve Vratislavi (Jahrhundert-Festhalle) o 187 znęjících rejstrících ([. man. 42, II. 39, III. 42, IV, 13, V. 3 1 , ped. 33). Kathedrála v L i v e r p o o l u má LISTÁRNA. stroj o 167 znęjících rejstrících; stavíje H. Willis z Londýna. (I. man. 28, 11. 23. III. 31, IV. 23, Va ]. N. v B. H. Intonaci knęze pri Gloria, 6, Vb 23, ped. 33.) Dokonceny dosud nejsou. H a m- Credo, predpisy církevní zapovídají. V Pickových b u r s k ý kostel sv. Michala má varhany se 163 rej- mších, pokud jsou prokomponovány, ]ze zacíti az po stríky, postavené firmou E. Walcker. Ac byly hotovy slovech intonace. U nękterých jiných, na pr. Horákova r. 1912, prý ještę nelze jich uziti pro neustálé opravy. M. quínta, nutno hráti celou cást, zpęvy mohou K a r l í n s k é varhany od Petra mají dosud 3 manuály, mlcet a vpadnou teprve po slovech intonace. Kde ale budou se rozširovat na 5 manuálű asi o 138 rej- nelze opakování takto v soulad s predpisy uvésti, strících. Nové varhany u sv. Ignáce mají 50 rejstríkű nutno skladbu odlcziti. Snad ani sl (Petr). V novém kostele plzeńském 33 rejstr. Petr; ; aby pri církevním obradu se dávala, kdyz predpisú pro kostel sv. Antonína v Praze-VII, se právę jedná církevních nedbal. — Antifony mariánské k nešporám, o stavbu varhan. v nichz lze zpívati bez invokace knęze i s ní, jsou '* 12, t. M pohrben byl na Olšanech Jan J. C. Sychry (všecky ctyry), vyšly v »Cyrillu« u F. J. Aug. Starý, reditel kúru u sv. Havla na Starém męstę Lehnera. | ||||
|