|
| ||||
| ||||
|
180 CYRILL X XX 1 X.
fl. sladká (téz cínová) 8', flageolet 2', V. Fl. harmonická je z cínu, dvojnásobné délky. s dírkou uprostred, prefukuje do vyšší oktávy.) b) v e 1 m i š i r o k é mensury jsou: Fl. dutá 8', 4' (16', 2'). Fluttuan 16'. c) ú z k é m e n s u r y : Violon, téz contrabas 16' (32', 8'). Violon- cello 8', oba v pedále. d) v e 1 m i ú z k é mensury: Harmonika 8' (tvrdé drevo nebo zinek). fl. nęzná 4', fl. vzdálená 8'. III. Kryty, 1. drevęné a) široké mensury: Bordun 16` (8', 32'), kryt 8' (I6'), kryt tichý 8', copula maior 8', copula minor 4', podstav 32 (téz bordun 32', neb velký subbas 32'), kryt hrubý 16`, subbas 16'. Poslední tri (pęt) v pedále. Fl. polní jest krytá, 2' neb 1' flétna. Fl. dvojitá má dvojí rty na protilehlých stranách. Portunál. b) ú z k é m e n s u r y: Nocní roh 8' (4', 2', 1'). 2. Z c í n u hotoví se kvintadena 16- (8'), ú z k é mensury. P o l o k r y t á jest fl. trubicová. IV. J a z ý c k o v é h 1 a s y, 1. n á r a z n é: Pozoun 16' (32'), bombarde 16' (32'), tuba 16', všecky v pedále. Trubka 8' (16') v manuále i v pedále. Clarino 4' (2') nejcastęji v pe- dále. 2. prűrazné: fagot 8', hoboj 8', klarinet 8', Vox humana s klapkou pro chvęní tónu (castęji má dvę píšfaly na kazdý tón, nezrídka i jednu jazýckovou, druhou retnou, nebo bývá kombinována se salicionálem, oproti tomuto o nęco výše ladęna). Euphon 8', roh 8', aeo- lina 8' (16'). Tato vyskytuje se stále castęji jako hlas retný. V. H 1 a s y p o m o c n é, 1. J e d n o d u c h é: Kvinta, k principálu 32' –= 10 k 16. principálu 5k 8' principálu 22; ;. Poslední téz duodecima zvaná. Odrűdami jejími jsou: Kryt kvintový, kvinta trubicová, kamzíkoroh kvintový, flétna kvintová. Tercie (téz sesqui- altera, t. j. 5 : 4) k 32' principálu 6 2!5', k 16' principálu 3'i., a k 8' principálu 1 Téz septima vyskytuje se jako pomocný hlas. Majíc ale sesilovati 7. partiální tón, nemá oprávnęní, ponęvadz týz v prirozeném ladęní jen neurcitę se jeví (prof. dr. Strouhal, vynikající ucenec v oboru akustiky, na pr. píše místo b proń vzdy z). Všecky pomocné hlasy, jednoduché i smíšené, mají za úkol sesilovati tóny a 1 i- k v o t n í, musí být tedy vzdy »p o d l o z e n ya, v disposici i pri rejstríkování, t. j. nesmí ani prevládati, ani dríve se vyskytnouti, pokud jejich hlas základní zastoupen není. 2. smíšené, a) dvouhlasé : Sesquialtera (téz seksta) k , C dává g e'. Tercian (5. a 6. svrchní tón e g). Kvinta šustivá (3. a 4. svršek g c, proto téz Kvarta). Doublette k 8' dává 2', V. b) v í c e h 1 a s é: Mixtura nejobycejnęjší, repetující hlasy smíšené. Dává oktávy a kvinty. Mensura principálu, 3—5tinásobná. Dluzno dbáti, aby kvinta nebyla tónem nejvyšším, Kvinty intonují se ponękud jemnęji. Kornet k C dává g, c', e', vyskytuje se 3—6tinásobný; má velmi širokou mensuru a nerepetuje. Ostrý (akuta~, repetuje vícekráte, stojíf ještę nad mixturou a obsahuje i tercii. Cymbál jest nejkriklavęjší všech smíšených hlasű a proto hodí se jen do nejvętších varhan. Dává nejcastęji jen oktávy a doplńuje mixturu a kornet. Vysky- tuje se ale téz s e', g', b' na C. (Dóm ve Fuldę od Sauera.) Zrídka vyskytuje se P r o g r e s s i o h a r m o n i c a (vynal. Wilke), která cím výše, tím vícesborovou jest a k o m p e n s a c n í m i x t u r a, tato jen v pedále, jako podpora nejhlubších tónű, má rozsah 10 klávesű a sice: C—F 5násob., .Fis 4násob., G 3násob., Gis 2násob. a A jednoduše. V a r h a n í k u stací obycejnę pouze rozdęlení dle zvukového dojmu ve sbory : 1 prin- cipálový, 2. flétnový, :3. smyccový (gambový), /i. kryty, 5. jazýcky a (i. hlasy pomocné. Ze srovnání obojího shledáme, ze rozdęlení ta celkem úpinę se kryjí. Má-li býti h l a s varhan p 1 n ý m a 1 a h o d n ý m i pri nejvętší síle, je nutno, aby byl správný pomęr všech druhű navzájem. Uchvacující 1 e s k a s í I u tónu varhan pűsobí nejen hlasy s m í š e n é, ale i hlasy j a- z ý c k o v é. Ale jako jsou správnę zhotovené hlasy jazýckové libozvucnými a skutecnou o z d o b o u varhan, tak zase hrubé, harašivé jsou skutecnou z ho u b o u lesku a krásy tónu varhan, a nelze takových téz jako hlasű sólových uziti. Mnoho zálezí na tom, aby hlasy jazýckové byly co n e j b e z v a d n ę j i a v z o r n ę zho- toveny, tak aby n e p r o n i k a 1 y z celkového sboru hlasű varhanních, aby i jednotlivé hlasy samy o sobę uzity s ó 1 o v ę, af jemné, af silné, vzdy krásnę znęly a posluchace estheticky uspokojily. Pro m a l é stroje n e n í vűbec r a d n o jazýcky disponovati, ponęvadz podléhají stálému rozladęní oproti píšfalám retným, v tomto ohledu vytrvalejším. Jest nutno, aby jazýckové ') Bud ze dreva a nejnovęji i kulatá, vrtaná, v podobę flétny orkestrové. | ||||
|