NEZAŘAZENO
Ročník: 1913; strana: 181,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXIX. CYRILL 181



hlasy c a s t ę j i varhanárem byly l a d ę n y. Kde to nelze, lépe se jich zríci úpinę. Reditel

kűru sám i kdyby chtęl, laditi jich neműze, nemaje ani prakse, ani nástrojű.

Pri rozvrhu disposice varhanní rozhodují vzhledem k hlasűm jazýckovým r ű z n é o k o 1-

nosti. Velikost prostoru, sloh neb zpűsob stavby chrámu ci sínę koncertní,

ú c e l varhan a pod. zajisté v prední radę.

Pro varhany p o d 20 znęjících hlasű j e n velmi z r í d k a disponují se jazýcky, a sta-

ne-li se tak, tedy nanejvýš j e di n ý a ještę j e m n ý. Nad tento pocet, kde ovšem dána je

moznost ladęní jich udrzovati, lze hlasy ty jen doporuciti. S i 1 n é, jako bombard,

pozoun (a trubka) patrí do p e d á l u trubka, klarinet, fagot a hoboj do manuálű a sice

tak, ze disponován-li jediný jen hlas jazýckový pro manuály, umístí se v prvém a kdyz dva,

tedy nikdy na týz manuál, nýbrz silnęjší do prvého, jemnęjší do druhého manuálu.

Nelze sice stanoviti, vzhledem k vzpomenutým predpokladűm, z á d n é s t á 1 é, n e z m ę

n i t e l n é pravidlo, ale prec v poslední dobę je pravídlem udrzovati v pedále pomęr

1 :4—6, v manuálech docela 1:7—15.

Vyskytují se ale i v e l i k é a krásné stroje úpinę bez jazýckű, na pr.: ve Vídni

u sv. Petra, na dómę v Milánę, v Reznę u sv. Emerama.

Nesporno však jest, ze na pr. 16' jazýckový hlas, — i j e d i n ý — mohutnost a pl-

nost zvuku varhan znacnę pozvedne a i základní tón s e s í l í tak, jak toho retné hlasy

nikdy nedocílí.

Za príklad pomęru bud mi dovoleno uvésti »svoje« varhany v basilice s m í c h o v s k é.

Mají pri 33 znęjících hlasech : v pedále pozoun 16' (1 : 5), v I. manuále trubku 8' (1 : 9),

v II. man. fagot-hoboj 8' (1 :8) a ve III. manuále euphon (1 :8). — Varhany ve dvoranę

hudební spolecnosti ve Vídni v I. manuále jsou 3 jaz. hl. Fagot 16', trubka 8', clarino 4',

mezi 21. hlasem. V II. man. jediný mezi šestnácti hlasy, ve III. man. jediný mezi patnácti

hlasy a v pedále 4 mezi 16 hlasy. Oba stroje stavęl Rieger z Krnova.

V prazském Rudolfinu postavil Sauer z Frankfurtu n. Odrou koncertní varhany

0 50 zn. hlasech a ty mají v I. man. mezi 16 hlasy 2 jazýc. (bombard 16', trubka 8'),

v I1. man. 10 retných a 1 jazýckový (trubka 8'), ve III. man. mezi 12 hl. jen vox humana

a v pedále mezi 11 hlasy 2 jaz. (pozoun 16' a trubka 8').

Podobný pomęr jest u nejvętších u nás varhan v Karlínę (E. Š. Petr), v Ema u-

z í c h (Koulen-Paštika), na dómę v Brnę (Paštika) a v Ob e c n í m domę p r a z s k é m,

(Voit-Tucek). Disposice posledních trí jsou ctenárűm »Cyrilla« známy a netreba jich uvádęti.

Z receného patrno, ze n e j v í c e jazýckových hlasű pomęrnę a nejsilnęjší jsou v p e-

d á 1 e, nejménę a nejjemnęjší ve vyšších manuálech.

S r o v n á vá m e-1 i starší a novęjší disposice, seznáme, ze pocet jazýc. se s t á 1 e o m e-

z u) e a zvuk jich z j e m ń u j e. O v o c e m snahy pro zjemnęní jich zvuku byl vynález jazýckű

prűrazných a o k o z e n í rámeckű jazýckových a nárazných.

Jazýcky prűrazné —jako v harmoniu — mají zvuk mnohem jemnęjší. Okozením

rámecku pri nárazných hlasech odstranęn praskavý, hrubý zvuk jich z doby drívęjší.

Ze i naše ceské firmy varhanárské pilnę o pokrok se snazí, bylo jiz receno. E. Š,

Petr v oboru vynálezű uvádí se i v nęmeckém spisu Ing. Ehrenhofera, jako pűvodce vý-

roby kovových píšfal v celku, tedy ne s oddęlenou a naletovanou nozkou. O záklopkách

ve vzduchovnę pneumatické byla jiz zmínka ucinęna. Zdatnost svoji v oboru nejmodernęj-

šího pokroku osvędcil Paštika v Emauzích, Brnę a j., Tucek ve Varšavę a j.

První, kdoz postavil prvé varhany kuzelové soustavy byl Melzer st., r. 1875 v Cho-

tušicích v Cáslavi, a synové jeho opęt první stroj soustavy pneumatické r. 1888 v Petro-

vicích u Kutné Hory. Tíz postavili v Symferopoli na Krymu varhany se spojkami kvinto-

vými a terciovými, coz műze míti dűlezitost zejména pro transposici.

Mimo uvedené firmy nutno zmíniti se i o následujících: F. Surát v C. Budęjovicích,

Jos. Hubicka v Praze VII., K. Capek v Policce a J. Kobrle v Lomnici n. Popelkou, které

vesmęs v kazdé soutęzi cestnę obstojí. Ceské varhanárství nejen výkonností, ale i solid-

ností vyniká a chvalného jména i v cizinę nabývá.

Ku konci nezbývá mi nez pozalovati si — a v tom se mnou souhlasí zajisté kol-

legové hrající i dpp. posloucháním trýznęní — ze povolané kruhy malou jeví péci o rádné

varhany ve vętšinę chrámű. Snad proto, ze varhany stojí az v zadu, u dverí! Na kruch-

tách našich po vętšinę straší dosud zchátralé stroje a strojecky ze století XVIII. ba i XUII.,

které dávno zaslouzily si odpocinek v krajinském museu a hodí se ke všemu spíše nez

k tomu, aby na nich provozováno bylo umęní.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ