Repetitorium dějin hudby
Ročník: 1913; strana: 182,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
182 CYRILL XXXIX.







Pridruzí-ji sek takovému dýchavicnému »stroji= ještę neumęlý varhaník, a dnes bęzný

nedostatek zpęvákű, právem si stýská mnohý knęz, ze pro srdcervoucí muziku« ani modliti

se neműze. Lid hrou na takový také-instrument není povzbuzován ke zboznosti, není lá-

kán do chrámu, ale spíše z nęho vyhánęn.

Chudický chrám, zvetšelá roucha neruší zboznosti, ale jecivé, rozladęné varhany útocí

samy na prítomné, tęch preslechnouti nelze.

Prosím proto, konce, V. B. M. nejdűst. konsistore, dűst. duchovní správy i sl. úrady

patronátní, aby pilný zretel obrácen byl na stav varhan v našich chrámech, pro zájem ne-

jen umęlecký, hudební, ale i pro zájem nábozenský, církevní.

Dokonalé nástroje prispęjí ku povznesení hudby chrámové i lidového zpęvu, roz-

mnozí se návštęva chrámű a povzbudí se i lid ku zboznosti.











REPETITORIUM DEJIH HUDBY. EMIL BEZECNÝ (POKRACOVANÍ.)





2. Trubice dýchací spojuje hrtan s plícemi.

Jest asi 10 cm dlouhá a męrí v prűmęru z y,.

12 mm. Skládá se z 18 chrustavkovitých

prstencű, spojených elastickým vazivem, které

dovoluje do jisté míry prodlouzení tru-

bice pri pohybech hrtanu. Trubice dý- ~e



chací dęlí se u ctvrtého obratle ve dvę

prűdušky (bronchie), které pak dále se roz- 9 •-d



vętvují, vysílajíce do plic cetné výbęzky —

prűdušinky (bronchiole). GI!









Zadní pohled na hrtan: Hrtan se strany otevrený:

a jazylka, b príklop hrta- a jazylka s príklopem hrta-

nový, c chrustavka štítná, tanovým, c chrustavka Mít-

d chrustavka prsfencovitá, na, d chrustavka prsten-

e chrustavky konvicovité, covitá, e chrustavka kon-

f jejich výbęzky, It prű- vicovitá, f výbęzek jeií.

dušnice.



tom velice krevnatá. jest pokryta slizkým

tkanivem — poplicnicí. Tato souvisí s po-

hrudnicí, kterou jest potazena vnitrní

stęna hrudníku. Spodní cást (basis) plic lezí

na bránici, která oddęluje dutinu hrudní a

brišní. Jakmile hrudník se roztáhne, rozšírí

se téz plíce a opacnę. Cetné svaly, jez upí-

nají se na stęnu hrudníku, zpűsobují zved-

nutí zeber; tím zploští se bránice, hrudník

a vzduchoprázdný prostor, v nęmz plíce se

nalézají, se rozšírí, vnęjší vzduch vniká do

plic a roztáhne je — vdechujeme. Jakmile

prestanou svaly pűsobit, nabývá hrudník

Prední pohled na hrtan lidský s prűdušnicí: i plíce svou pruzností pűvodní polohy — vy-

a' a" rohy jazylky, a b príklop hrtanový, c chru- dechujeme

stavka štítná, d chrustavka prstencovitá, h prűdušnice, Lze rozlišit dva zpűsoby dýchání a to

i prűdušky. dýchání abdominální cili brišní, kde pri

sestupu bránice stęna brišní kulovitę se vy-

Plíce jsou zlázové ústroje kuzelovitého douvá a dýchání kostální cili zeberní, kde

tvaru, umístęné kolem výbęzkű bronchií ne- rozširuje se hlavnę hrudník. Pri zpęvu po-

prodyšné v dutinę hrudní, t. j. mezi nimi uzíváme zpravidla dýchání abdominálního ;

a stęnou hrudní není vzduchu. Pravá plíce kostálního jen tehdy, kdyz nutno rychle

jest rozdęlena ve tri, levá ve dva laloky. vdechnout pri delší frási (polodech) aneb

Tkám plicní je pruzná, houbovitę mękká, pri kde toho vyzaduje prednes ku vyjádrení po

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ