|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 183
tęchto rejstríkű lze udati rejstríkem hrudním i hlavovým (tóny amfoterní). Vedle tęchto rejstríkű rozeznáváme od dob Garciových rejstrík strední, zalozený na spojení reso- nance hrudní i hlavové. Krása a lesk tónu jest podmínęna správnou resonancí. Tato pak závisí na správném vedení vzduchového prou du pri výdechu. Velikou dűlezitost v tomto smęru má príklopek (epiglottis) a oblouk P patrohltanový. Príklopek jest pri zpęvu po- P nękud nadzdvizen a reflektuje vzduchové viny na stęnu hltanu ; od ní odrázejí se v du- i z tinu ústní a resonancní dutiny hlavy. Uhel, který pri tónu príklopek tvorí, podmińuje B smęr, kterým vzduchový proud jest veden. Oblouk patrohltanový uzavírá zadní stranu dutiny ústní. Pri tvorení tónű zvedá se více (i, y) neb ménę (a, e, o). Hlas vzniká — podobnę jako u sirény — Dýchací ústroje. prerývaným prűtokem vzduchu hlasivkou. H hrtan, T trubice, f' plíce, L zebra, B bránice.Hlasivka strídavę uzavírá a otevírá se prou - du vzduchovému; následkem toho povstává rada zhuštęní a zredęní vzduchu -- vzdušný hnutých stavű duševních. Dýcháme nosem kmit — jejz ucho naše pojímá jako zvuk. aneb ústy (nasální — orální dýchání). Cvi- Výška zvuku jest podmínęna délkou hla- címe oba zpűsoby: na zacátku fráse neb sivek, jich napętím a silou výdechu. Tón jest mezi dvęma vętami pouzíváme nasálního, tím vyšší, cím kratší a napiatęjší jsou hla- uprostred fráse orálního vdechování. Kvalita sivky a cím silnęjší jest výdech. Proto na tónu zűstává pri vydechování orálními kostál- pr. pri »messa di voce« nutno presnę regu- ním tatáz. Nękterí ucitelé zpęvu dávají pred- lovat netoliko tlak vzduchu, nýbrz také na- nost vdechování nasálnímu, protoze prý pod- pętí vazű hlasových. poruje klidné tvorení tónu a vzduch prichází Rozlišujeme tri druhy »nasazení« tónu: jiz oteplen do plic. tvrdé, dyšné, mękké. 3. Hlas vzniklý v hrtanu jest — jak po- a) Pri tvrdém nasazení jest hlasivka hla- kusy na anatomických preparátech doká- sovými pásky pevnę uzavrena; vzduch nára- záno — slabý, bezbarvý a nabývá síly a zem na nę hlasivku otevre, tón pocíná vý- barvy teprve dutinami resonancními. Jsou to buchem. dutiny hrudníku a dutiny lebecní. K tęmto b) Pri dyšném nasazení tónu uzavre se hla- patrí dutina ústní, nosní, nosohltanová, celní sivka teprve kdyz expirace jiz zapocala. Tím a dutina kosti klínové. vzniká více ménę znatelné =h«, predcházející Dle toho rozlišujeme tóny hrudní (rejstrík vlastní tón. hrudní) a tóny hlavové (rejstrík hlavový). c) Pri mękkém nasazení zacíná tón mękce, Nękolik tónű nalézajících se na hranicích pInOU zvucností. (Príštę dále. ^^^ DENKM~LER DER TONKUNST IN ~STERREICH. red dvaceti lety zalozena byla spolecnost, jez si vytkla úkolem vydávati hudební pa- mátky starších mistrű, jejichz pűsobnost spadá do oblasti Rakouska Letos tato spolecnost oslavila ve Vídni schűzí, koncertem a pontifikální mší sv. ve dvorní kapli své dvacítiletí a svou cinnost. Redaktor hudebních publikací a duše spolku univ. prof. dr. Guido Adler nastínil ve slavnostní schűzi pred celným posluchacstvem historický vývoj spolecnosti, jejího zacátku, prací prípravných, jichz mezi mnohými se úcastnil také prof. Bezecný; dále rozvinul prof. Adler publikacní cinnost Jednoty. Nás zvláštę zajímají skladby církevní v »Denkmáler« vydané. Z vokálních jsou to mše a motetta Joh. Jos. Fuxa (vydal Habert), Isaakűv »Cho- ralis Constantinus« (vydal Bezecný), Jakuba Handla (Gallus) znamenité »Opus musicum«, | ||||
|