|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 185
prednesla prekrásným zbarvením hlasovým paní Illona Du.rigová. Nęmecké »Gesellschafts- lieder- Pavla Hofhaimera (1459—1537), J i n d r i c h a F i n k a t 1527 a I s a a k a (1450 az 1517) slohovę podal Habelűv pęvecký sbor »Dreizehnlinden«. Koncert ukoncen byl ouverturou a sborem z prologu ke hre Cestiovę >Pomo doro«. Vrcholným bodem z druhé cásti byl Monnűv koncert, který vydal v Denkmáler . dr. Fischer a který by mohla dávati i naše Filharmonie. Škoda jen, ze Casals, aby uplatnil svou nevystihlou techniku, vlozil do koncertu své dvę kadence, jez stylovę do první polo- viny XVIII. vęku rozhodnę nepatrily. Za to dobre se uplatnil zde cemballo jako soucást orchestru. Nástroj o trech klaviaturách znęl velmi dobre, nękde snad az príliš sytę. Pri arii Proserpiny k prűvodu orchestrálnímu pribyly i varhany. Ve ctvrtek 20. listopadu provedena byla ve dvorní kapli M. Haydna »Missa solemnis in honorem sancti Francisci« pro orchestr, soli a sbor. Kdyz se o pűl dvanácté męnila stráz u oltáre, dozpívali právę »Gloria«. Credo trvalo 17 minut, Agnus bylo také bez konce. O pűl jedné bylo po pontifikálce. Mše je výhradnę psána pro orchestr a pro solové hlasy, piné koloratury. Sbor je vedlejší vęcí. Pri rámusu orchestru bylo velmi tęzko pro- niknouti pocetnę slabému sboru, jehoz soprán a alt je obsazen chlapci. Jest úzasno, jakou techniku hlasovou mají tito chlapci; mohou závoditi s nejlepšími koloraturními pęvkynęmi. Nez soprán-solista jiz byl skoro v dobę mutace hlasové a musil se namáhati, aby jeho falset nezanikl v piném orchestru. Mše dęlá dojem naprosto proticírkevní; jest ukázkou, jaká církevní hudba býti nemá a prímou demonstrací proti Motu proprio Pia X. Jest vším jiným, nez kostelní hudbou. Není ovšem sporu, ze je hudebnę cennou, ale její arie jsou vhodny k textu erotickému, pompesní orchestr k slavnostní nęjaké hre v divadle; laškující »Agnus« a úvodní cellové solo pred »Et incarnatus est« prímo v kostele urází. Prívrzenci instrumentální hudby v kostele nemohli voliti lepší zbranę proti sobę nez právę tuto mši, v níz dr. Klafsky musil úpinę text prepracovati, proti originálu jinak podloziti a dopiniti, aby mši vűbec ucinil schopnou provedení kostelního. Pęvecké i orchestrální tęleso drzelo se ovšem ve dvorní kapli znamenitę, jsouc pri provedení Haydnovę ve svém zivlu. Místo chorálu edice vatikánské podal sbor ubohou recitaci introitu z Communia. Graduale »Ve- ritas mea« od Fuxe a offertorium »Ego sum panis« (šestihlasé od Handla) neuspokojilo. Zvláštę matným byl prednes offertoria. Jest vidno, ze orchestrální vęci dvornímu sboru svędcí rozhodnę lépe nez vęci á capella. Responsoria byla prapodivná. Jiz by mohla býti odstranęna. Slavnosti »Denkmáler« úcastnili se hudební vędci svętového jména, kruhy dvorní, arcibiskup, ministr kultu, mnoho domácích a cizích zvaných hostí Prof, Adler vidęl oce- nęní svých prací a vdęk mnohých. D. O. ROBERT FÚHRER. JEHO ZIVOT A DÍLO. — NAPSAL I3 0 H U S L A V K 0 L 0 W R A T. (DOKONCENí.) Šest písní pred kázáním op. 149. pro Cís. 4. soprán, alt, bas, 2 housle a varhany oblig., Allegro. tenor, flétnu, 2 klarinety, 2 trubky ad lib. (K.)_~_,_-~—, Cís. 1._•-t—= -t_ --t==~ _~~ Allegro. Geist der Lie - be, Geist der Wahr-heit Cís. 5. Freu-et euch in Gott, freu-et euch in Gott Allegro maestoso. Cís. 2. Allegro ?uaesioso. Komm hei - li - ger Geist, komm heil' O e - wig Wcrt, o gStt -lích We - sen, Cís. 6. Cís. 3. AZIeg retto. Allegro vivo. Auf - er -stan ~- den Dei - ne Komm heil'-ger Geist, ein TrS-ster ge - nann | ||||
|