|
| ||||
| ||||
|
XXXIX. CYRILL 203
Všichni povolaní cinitelé mají pűsobiti, by se pojem umęní hudebního zušlechtil, kde ho pak vűbec není, probouzel a vzdęlal. Aby clovęk naucil se krásy hudební prijímati, její zákony chápati, potrebuje mnoho- stranného návodu, jehoz poskytují v dętství a jinošství ucitelé, teprve pozdęji divadla, kon- certy a samostatné studium. — Z p ę v je jediným predmętem, jímz se za nynęjších dob povolaní cinitelé starají o vzdę- lání hudební ve školách obecných. Zpęv je ciejvlastnęjší lidská hudba. Není zvuku, hlasu, jenz by byl clovęku sympa- tictęjším a jej se hloubęji dotknut nad hlas lidský, lidský zpęv. Zpęv je nejdűlezitęjší spojení poesie a hudby a jeho obor je nejobsáhlejší od skromné lidové písnę az k hudebnímu dramatu. Komenský zaradil v ucebném plánu z p ę v i h u d b u jako dűlezitý predmęt a to do všech škol, od neinizšíclz az po nejvyšší. Jak daleko jsme od hudebního ideálu Komenského v našem školství! Zpęv na školách obecných má býti protivahou ostatnímu, jako zamęstnání s nęcím potęšujícím, radostným — s umęním. Jef »zpęv dętský smích duše«. — »Na všech stupních výchovy,« — praví Ruskin, — »męlo by býti hlavním bodem štęstí, by clovęk naucil se opravdu se radovati.« Vkusné lidové písnę a chorál jsou stále dobrým základem zpęvu. »Nezanedbávejte nám ve škole píseń národní!« (píše Neruda). — Kazdá hudba umęlá je škodlivá, která není na výši pozadavkű umęní. Na vętšinę obecných škol neuslyší záci kromę svého popęvku ani jediného tónu ná- strojového. — V jiných predmętech se dętem na pr. predcítá, vypravuje, ukazují obrázky, reprodukce umęleckých dęl výtvarných, jen z hudby neslyší niceho. V Praze zrídí se školní obrazárna; v ni budou reprodukce dobrých ceských malírű. Jak rády by dęti poslouchaly, kdyby jim ucitel zahrál také nęco jiného, sebe jednoduššího. Jak výbornou poműckou bylo by, kdyby byl ve škole klavír. Záci by slyšeli celou harmonii i melodie, ne jen 1, 2 hlasy (nesamostatné). Doprovodem vyzárí pri zpęvu i krásy harmonické, zivel rhytmický a dynam. zcelí slovo s tónem a povznese celek. Ostatnę, nejkrásnęjší umęlé písnę jsou vesmęs s prű- vodem klavíru. Esthetik Schmidkunz píše v knize »Vyucování hudbę«: »V nizších, stredních a vyšších školách má se hudbę jako ostatním predmętűm uciti, nejen pro hudbu samu, ale pro její cenu jako cást všeobecného školského vzdęlání.« Skota má poloziti ze všeho, tedy i z umęní — zdravý základ, na nęmz by se mohlo dále stavęti, predevším pak také vyšší škola. Mnoho zákű opouští však strední školu, nemajíc pojmu o notovém systemu; mnohdy ani slova neslyšeli o nejslavnęjších našich umęlcích hudebních za celá studijní léta. Silnę se pracuje o tom, by zpęv jako rádný predmęt se zavedl dvęma hodinami týdnę na všech stredních školách. Na hudebnę-paedagogickém kongresu ve Vídni jednáno: O zavedení obligát. zpęvu na všech školách. Reforma vyuc. zpęvu na školách. Moderní osnovy a poműcky. Odborní uc. zpęvu na školách. Zákovské orchestry na stred. školách a j. Reforma hudby na ucit. ústavech. — Dęjiny umęní na stred. školách. — Ze v našich t. zv. vzdęlaných kruzích je casto tak nápadnę skrovnę hudební kultury, tak pomęrnę málo skutecnę úctyhodného interesu a podílu na hudeb. otázkách, tím je vinno predevším právę zanedbávání hud. výchovy na vyšších školách. Umęlecky špatnę vychován je nejvętší díl lidí. — A prec péce o rozvoj nadání jednotlivce i celého národa a podporování snah v umęní nálezí mezi príkazy kulturní i mravní. Umęlecká výchova rodinou, školou a zivotem tvorí jeden veliký, souvislý celek. Zlepšení hudební výchovy a vyucování je dűlezité také proto, ze mnoho — zvlášf na- šich — lidí má zamęstnání a výzivu v hudbę doma i v cizinę. Má tudíz hudba také vztahy k zivotu sociálního smęru. Zrizují se pro stavovské potreby lidstva po právu rűzné odborné školy ze všech odvętví, jsou zajisté i z hudby neménę potrebné. Kdyby snad ani praktického výsledku nemęly, musí se mnoho státi jiz proto, aby se umęní lidem priblízilo a je ušlechtilo. Prazskou konservator, jez má výborné jméno a jiné hudební školy v Písku, v Bu- dęjovicích a j. nutno sestátniti. (L. Jerábek) — (jako ve Vídni a j.) (Srovnej místnosti prazské konservatore a novou budovu státní hud. akademie ve Vídni!) Hudební a pęvecké školy i podniky koncertní treba podporovati subvencemi státními, zemskými a j, V Moskvę | ||||
|