|
| ||||
| ||||
|
206 CYRILL XXXIX.
v tom, co bude poslouchati. Pri koncertech vokálních (kde se predvádęjí písnę a sbory) męl by vzdy posluchac pred tím z programu precísti básnę a tím znáti obsah a pripraviti náladu. Nejlepší prípravou pred provozováním hudebního díla je domácí hraní úprav dvou- a ctyrrucních. Dále pűsobí rozhodnę v umęlecké kulture męst i venkova p ę v e c k é s b o r Y. — Ale v poslední dobę z prítele umęní, jenz pred tím sám cinnę se úcastnil, t. j. zpíval ve sborech, hrál v orchestru, znenáhla je jen platící posluchac. Kdo pro ozdravęní verejné hudební cinnosti pűsobí, męli by se hlavnę priciniti, opęt ku práci je získati. Prednost spocívá v tom, ze pomáháme nacviciti a provésti veliká umę- lecká díla a tímto zpűsobem je úpinę poznáváme. U hudby nástrojové je to jiz ménę mozno. Dilettantské orchestry, jez se odvazují na provedení velikých dęl, obycejnę nestací. Ovšem pozehnání prinášejí, zasvęcují-li cleny aktivní i passivní do literatury a tvorí-li prechod z domácnę pęstované hudby. Tímto zpűsobem mohou takové orchestry vypiniti opravdu umęlecký úkol. ;Orchestrální sdruzení v Praze, Plzni, Písku, Kladnę, Brnę a j.) Nejcennęjší pro dilettanty je a zűstane úcin k o v á n í v e v e l i ký c h s m í š e n ý c s b o r e c h. — Je to nejen pozehnáním pro jednotlivce, ale i k dobru celku ; skoro jen pęvecké sbory mohou cetná veliká chorální díla staré i nové doby vzbuditi k zití. Divadelní sbory jen ob cas zpívají v koncertech. M u z s k ý s b o r je zvukovę nádherný, ale v literature hudební celkem omezen na provozování menších dęl, jezto hlasové omezení muzského sboru na 2''., oktávy nedá skladateli prílezitosti k pinému rozvití lidských hlasu, jako je mozno u smíšených sboru (v Shlasech - dvojsborech). (Pęv. sdruz. morav. i praz. ucit. a j,) Zenský sbor bez prűvodu zní proti predcházejícímu prázdnęji, mimo to trpívá obycejnę nedostatkem hlubokých altű a vysokých sopránű. S prűvodem klavíru i jiných nástrojű (na pr. harfy, lesních rohű) dává krásný, casto etherický zvuk a rűzné náladové zabarvení. V pęveckých sboreeh jsou zivly pro zdravý rozvoj hudby; tęm je umęní z á 1 e z i- t o s t í s r d c e! (Dr. Gdhler.) Hudební literatura sborová v poslední dobę se velmi povznesla ; zálezí na intelligenci sbormistrű, studovat jen umęlecké sbory, nakladatelé byli by nuceni vydávat dobrá díla. Existence sborű dokazuje, ze venkov má hudební kulturu, ze v jeho obyvatelstvu ne- vymizel pozadavek po silné, trvalé umęlecké snaze. Dobré pęvecké sbory budou pro všecky casy dűlezitou cástí zdravé, všeobecné hu- dební kultury. — V predešlém století ceské pęvecké spolky męly dúlezitou úlohu vlaste- neckou, buditelskou. Dnes tato úloha ustoupila jiné, neménę dűlezité: prohlubuje a vzdęlává hudebnę. Pęvecké spolky męly by zrizovati (bezplatné nebo levné) kursy —školy pęvecké pro dorost. (»Hudební Budec« vinohradská.) Filharmonická Beseda brnęnská zrídila letos »Hu- dební Budec«, ve které vecer jsou bezplatné prednášky i praktická cvicení pęvecká. V Pre- rovę zrízena škola zpęvu pro dámy; platí 40 h męsícnę. V Nęmecku volají vynikající esthetové (GShler, Saaevedra a j.) po státních hudebních školách pro chudé ! — Takovouto školu zrídil v Parízi skladatel Charpentier ( , Luisa«); v ní zpívají chudí dęlníci a dęlnice jednoduché písnę, provencalské ballady jednohlasé, sbory. — Škole se darí výbornę. V Rusku byl vládę (1911) predlozen návrh Ippolitova-Ivanova k zarízení a pęstęní sborű a orchestrű mezi továrním dęlnictvem. — Prazská konservator zrídila letos levné pęvecké kursy vecerní. V Berlínę a j. pecuje o hudební výchovu téz »Hudební lidová knihovna«. -- Casopisy męly by stále prinášeti poucné clánky o umęní a hudbę. -- Bolestná, ale zajímavá kapitola objevila by se obecenstvu, kdyby uverejnęny byly nę- které vęci mezi vztahem skladatelű a nakladatelű v prícinę honorárű, vydávání skladeb, vyjednávání atd. Vinu nese však i veliká cást špatnę hudebnę vychovaného obecenstva -- odbęratelstva. V jiných státech (Francii, Italii, Švýcarech, Nęmecku a j.) dávno zaveden procentní príjem skladatelú za provozovací právo. Tak je tomu na pr. u našich dramatických spisovatelű ve spolku »Máj«. (Ve Francii ciní rocirí obrat 2 a pűl mil. franku! V Berlínę 65.143 marek.) Naše »Umęlecká Beseda« pred 3 roky poslala skladatelűm obęzníky o této vęci, ale dále dosud nic. Veliká orche- | ||||
|