|
| ||||
| ||||
|
Vychází vždy. Jen frankované listy
5. každého měsico. ~?~ ~J přijímají se. p~ Rukopisyredakciza- Předplatné (~ C slané nevracejí se. , ~ ,. jež činí Dopisy, týkající se s poštovní zásilkou <~'aSOp1S redakce, budtež za- na celý rok r. m. zl. 2, sílány franco na půl leta pro kato 11 c ko u hudbu p o svátn o u Ferdinandu Lehnerovi v Karlíně, č. 234. přijímá pouze na je- v (`echách, na Moravě a ve Slezsku. dnu z těchto dvou dob Reklamace zasílány administrace Majitel, vydavatel a redaktor: budtež do expedice v Praze, růžová ulice v Karlíně, číslo 234. ~ERD INAND J/EHNER. č. 5, II. Čisto 6. V Praze, dne 5. června 1874. Ročník I. Chorál. Podává F d. L e h n e r. (Pokrač.) Ad 2. Pěstování chorálu gregorianského v přesném provedeni poroučí provinciální synoda Pražská na prvním místě stoličným chrámům, na druhém pak místč c h r á m ů m v provincii v č t š í m. Většími jsou zajisté chrómy kolle,,,,iátní, klášterní, děkanské a farní ve včtších městech. Hudbu chrámu dtistojnou v řečených chrámech obnoviti není osta.tnč tak obtížné, jak na první pohled býti se zdá. Zpívajíc se na kůrech kollegiátních a klášterních kostelů dennč církevní hodinky obyčejně gregoriansky, jsouc za tou příčinou namnoze zřízeffi placení choralisté a vokalisté; jak snadno tedy lze tuto kleslý chorál opraviti! Dobrou vůlí, láskou k včti a vytrvalostí lze v dobé krátké veliké včti vykonati, bez nových výloh, kde zpčváků placených počet dostatečný se nalezá, kde však se jich nedostává, s obětí dosti skromnou. Kláštery zejmena bývaly v středověku kolébkou zpěvu církevního. Kláštera bez školy pčvecké nebylo vůbec k nalezeni. Ano, zpěv náležel k řádným předmčtůtn, jimž v klášteřfch se vyučovalo. A pokud v tichérn zákampí klášterních sídel chorál se pěstoval, kvetl; jakmile však i tam zanedbávati se počal, klesnul, a to všeobecnč. Nechal tedy kláštery na novo ujmou se vznešeného díla, bndtež opčtnč pěveckými školami přesného slohu církevního, a rychleji vytříbí se pokažený vkus a s obnoveným zpěvem obnoví se klesající vira. Není věru provedení díla nikde snazší, jako v řehohlíclf komunitách, kde všickni řeči bohoslužebné roznmčjí, kde vydržováni několika vokalistů značných výloh nepůsobí. K o 11 e g i á t n í c h rám y vydržuji choralisty a vokalisty někde v počtu dostatei iiém, jinde v nedostatečném. Rozmnožením a pravidelným cvičením pěvců bnd z ochoty působících, bud stále zřízených odstranil by se nadobro světácký šlendrian, jenž na tak četných kůrech se uhnízdil. Kde důchod kostelní jest dostatečný, rozmnožení pěvců přílišných obtíží nespůsobf, kde nedostačuje, moudrost a občtovnost veledůstojných pánů dovede zjednati léku. Takměř všudy vyskytuji se až donavad muži nábožní i horliví, jenž ku požádání rádi na kůru z ochoty zpívají a tudy i ke zkouškám se dostaví; nedostatek pak hlasů dětských možno odstraniti zřízením pčvecké školy, v niž děti osadníků bez-platně se zpčvu vyučuji se závazkem od rodičů potvrzenými, že dítky po vyučeni povinnovány jsou na kůru zpívati. Jádrem školy té pak bylo by několik chud~,ch, hodných žáků obětovnosti některých veledůstojných pánů vydržovaných, jimž řečeným dobrodiním zároveň poskytovala by se příležitost k studováni. Kdyby každý z veledůstojných pánů jediného toliko zpčváčka vydržoval, co v zařízené domácnosti zvláštních výloh a obtíží nespůsobf, jaký kůr by tu rnčl chrám kollegiátní ! S jakou slávou konati by se mohla vznešená bohoslužba naše! Jak důstojné by vypadaly církevní a jiné posvátné obřady ! Kdyby vokalisté každého večera pěvecké cvičení konali, jak krásných úspěchů bylo by lze docíliti v dobč poměrné krátké ! Kollegiátní clirámy byly by semenisky ryzého zpčvu církevního Ozvěna odtud doznívala by široko daleko až i k nejmenším kaplím celého vůliolf. | ||||
|