|
| ||||
| ||||
|
-86-
žily se zázraky, jež Bůh na mocnou přímluvu téhož světce při jeho hrobě působil, učinil Barel v Star6 Boleslavi nadáni, by na tom miste, kde tekla krev tohoto svatéhq mučen-nika, denně konala se zpívaná mše svatá („cum cantu musico"i. Tuto fundaci potvrdil Arnošt na věčnou památku. Tak vy pravuje Balbín podle Hájka k r. 1351. Moudrým rádeem a horlivým pomocníkem v tomto zvelebováni služeb Božích byl císaři Karlu nad jiné zbožný arcibiskup Arnošt. Puzen jsa zvláštní úctou a vděčnosti k nebes královně učinil též mnoho ku zvelebení a oslaveni jména jejího. Z těchto zbožných skutků došly zvláštni obliby a obecného rozšíření najmě dva: ,R o r á t e" a zpěv „S a l v e”. Slovem „roráte” vyrozumívají Čechové již od starodávna ranní zpívanou mši sv. ke cti rodičky Božf, jak vykládá Balbín, 1) jež sloužívá se v adventě a k niž lid před svitánim co nejčetněji se dostavuje, aby při ni nejen přítomen byl, nýbrž i sám také obvyklé a staré písně ( - cantiones") zpíval. Toto zvláštni a důvěrné uctění matky Páně bud sám teprve vymyslil neb aspoň ve vlasti své zavedl Arnošt. Salve" ~t, j. zdrávas královno') zpívati se mělo a zpívalo dle ustanoveni Arnošta též k nctení památky panny Marie po kompletáři, hlavně včas jarního postu. 0 této pobožnosti dokládá Balbín i. c. i, že k ní přidávali i jiné zpěvy a modlitby, tak že dobrou půl hodiny a déle trvala. Obě tyto pobožnosti hojně se rozšířily po Čechách, později táž na Moravě. Jmenovitě o „Salve” svědči „libri erectionum”, že tato pobožnost v Krupce, v Hořici, v klášteře na Karlově, v Sulislaví, v Ústí n. L., v Kouřimi, v Kamenici, v Pecce a jinde byla založena i konána. Konali ji obyčejně kněží s kleriky (neb žáky) a učiteli, nejčastěji pod večer bud denně neb každou sobotu neb o suchých dnech. I brali za to všickni jisté fundované platy. Někde zpívali též jinou antifonu o panně Marii místo „Salve”, ku př.: „Regina coeli”, neb „Virgo Jesse”. 0 obou pobožnostech dokládá Balbín (1. c.), že trvaly ještě za jeho času. Takovým tedy způsobem osvědčovali tito uejpředuějšf mužové Čech a ozdoby svého věku úctu a lásku ku všeliké službě Boží a ku zvelebeni její pečovali též o rozmnoženi posvátného zpěvu. Tak stk,,ělé příklady nejvzácnějších osob mocně pobádaly štastné poddané jejich, aby dle možnosti následovali šlépěji jejich. A skutečně právě tehdáž postaveno nejen od arci-biskupů, nýbrž i mnohých pánů a prelátů v městech ano i ve vsích po celých Čechách 1) „Vita Arn.” str. 369.tak hojně znamenitých kostelů s mnohým na-dáním, že dle soudu Aeneáše Sylvia l) „žádná země v Evropě v tomto ohledu Čechám rov-nati se nemobla.” Snadno se domyslíme, jak mnoho tím způsobem postaráno zajisté bylo i o zpěv posvátný, jehož tím valně přibylo po celé zemi a na celý rok cfrkevnt. A skutečně pndávajf nlrn obzvláště stará zápisky z oné doby pocházejíc!, libri erectionum" zvané, hojně důkazů o rozmanitých nadacích, jež učinili tehdáž mnoh6 osoby duchovní a světské po celých Čechách ke kostelům a oltářům, kněžím a zpěvakům, aby za ně zpívali mše sv., hodinky, nešpory, vigilie neb antifony. Však nejčetněji činívali tito zbožní předkové naši nadáni na rannou mši zpívanou o panně Marii dle přfkla(lu zbožného krále svého. Vizme k tomu některé doklady : a) Předešel Karla v tomto zbožném skutku dle výpovědi Hájkovy z) kanovník pražský O l d ř i c h z P a b ě n i e, ze vzácného rodu pánů Voračických. Založilt; prý již roku 1334, kdy Arnošt byl děkanem, mši o nejblahosl. Panně a ustanovil, by na úsvitě v pražském kostele sv. Vita s e z p i v a 1 a. Nazvali proto tuto mši sv. m a t u r o u, a když byl brzy na to založil cisař Karel k témuž účelu zvláštní „kůr p. Marie” a celý sbor duchovní ku stálému ctění rodičky Boží, rozšířilo se toto zvláštni uctění p. Marie téměř po celých Čechách. Tak jmenovitě obmy~,lili bratři Petr a Jan z Rožmberka a Václav, rektor filialniho kostela p. Marie v B a v o r o v ě, tento kostel 1. P. 1381. zvláštním platem a důchodem pra pět kněží, aby první z nich každého všedního dne z rána zpíval s kůrufmi žáky („cum clericis choralibus") mši o panně Marii. Všech pět mělo zpívati se žáky denně hodinky (,horas`) o panně Marii. 3) Podobně založil Mikuláš, řečený Policer, měš>;an v Hradci Králové r. 1374, ve farním kostele sv. Ducha při oltáři sv. apoštolů každodeunf officium blahosl. panny Marie a ustanovil, aby se konalo d o b rým s o u-z v u č n ý m zpěvem („vocali consonantia peragendum"), podle rozměrů hudebuého umění („secundum artis musicae mensuram"). Aby však tento umělý zpěv dle přáni jeho vždy náležitě se dafil, ustanovil také zvláštního ředitele tohoto officia, jemuž uloženo zároveň, by k tomuto zpěvu naváděl též několik hochů placených. Prvním ředitelem jmenoval kněze Michala, jejž k tomu konci přivedl s sebou z Nového Města (Solnobradské diecése), kdež 1) Histor. Bohem. cap. 36. 2) Viz jeho kroniku k r. 1331. 3) Libri ereCt. 1. II, $. 110, | ||||
|