|
| ||||
| ||||
|
CYRILL _ XL.
Monsignore FERD. J. LEHNER, zakladatel a první předseda Obecné Jednoty Cyrillské, zakladatel »Cyrilla«, časopisu pro posvátnou hudbu v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, zemřel v neděli dne 1, března o 3/412. hod. dopol. v 76. roku věku svého. »7řicet let uplynulo od r. 18715-, kdy do nech končin zemí korany českě vyslal jsem praní číslo tohoto časopisu, aby n srdcích budil lásku k posvátné hudbě, jíť katolická církev oslovuje n_nešenou bohoslu'bu. T iret let jest píd časil v Proudu dějin, ale dlo-chú doba v ~ivotě člověka. Mylo léto Zinota, kdy na posuútar>' roli ugorcd jsem první brázd-- a dnes jest zin-a, která z(isi čala hlava mou. Let přibylo, ale lásky v srdci neubylo. Jliluji dcera nebes tak vro-uné. jalo před třiceti lety. ~lhisa hudební byla mi včrnoa diu-kov Z'ivota, a chorál doprovodí nu-e na věčnost, u- Pún zavolá.« Právě tomu deset let, kdy slova tato zesnulý Msgre Lehner jako redaktor »Cyrilla, napsal na prahu čtvrtého desítiletí tohoto časopisu. Deset let uplynulo a zasloužilý předseda Obecné Jednoty Cyrillské poslechl hlasu Pána života a smrti a odebral se na věčnost. Vylíčiti jeho práci za dobu dlouhého a činnorodého života v této chvíli nelze, třeba otevříti jen řadu ročníků »Cyrilla« a každé číslo poví nám, co Msgre Lehner vykonal. Jistě dostane se mu povolaného životopisce, který jeho zásluhy na poli církevní hudby vylíčí po pravdě. Dnes, kdy není tomu ani měsíc, co jsme doprovodili svého předsedu na hřbitov vino-hradský, spokojíme se jen krátkou životopisnou črtou. Ferdinand Josef Lehner narodil se 6. června 1837 v Rokycanech. Po odbytých studiích gymnasijních a theologických byl dne 27. července 1861 na kněze vysvěcen. Kaplanoval ve Stupně, v Michli, v Praze a stal se r. 1865 kooperátorem v Karlíně, kde pobyl piných 27 let, načež se stal roku 1892 farářem na Král. Vinohradech. Lehner záhy přilnul k umění a zabýval se uměním výtvarným a hudebním. Již jako kaplan u sv. Havla a později v Karlíně zveleboval český zpěv chrámový, za kterýmžto účelem dopinil kancionál svatojanský vydáním nešporních antifón a Mešního kancionálu r. 1875. Již před tím zřídil Lehner v Karlíně pěvecký sbor chrámový, zvláštní školu pěveckou, počal pěstovati zpěv liturgický a za seznáním klassických skladeb slohu Palaestrinova a chorálu gregoriánského podnikl několik cest do Německa, kde reforma hudby církevní přičiněním dra. Fr. Witta byla v piném rozmachu. Navštívil Rezno, Kolín n. Rýnem, Cáchy, Beuron a vzpomínky hudební z těchto cest, které čteme v prvých ročnících »Cecilie«, svědčí o tom, čeho na cestách těch chtěl získati. Produkcemi své liturgické školy pěvecké a zejména provozováním Palaestrinovy osmihlasé mše »Hodie Christus natus est« v jubilejním roce 9001etého založení pražského biskupství dne 29. září 1873 za přítomnosti veškerého episkopátu česko-moravského a hudebního světa zjednal reformě posvátného zpěvu platnost a souhlas rozhodujících kruhů. Hned r. 1874 počal Lehner na obhájení zájmů reformy hudební vydávati časopis »Cecilie-<. V nadšeném úvodním slově »Ctěným čtenářům« vyličuje účel reformy hudby chrámové a mnohonásobný účel časopisu. Končí slovy: »Pěstujme tedy snahou společnou vznešené dílo důstojného zpěvu chrámového. Má zajisté krásný zpěv církevní moc kouzelnou, která i ledové srdce zahřívá a mysl chladnou povznáší. Pracujme a Pán Bůh pomůže!« (Roč. I. str. 4). R 1879, kdy ustavena Obecná Jednota Cyrillská, byl 9. číslem VI. ročníku změněn název časopisu >'Cecilie« v »Cyrill«, aby, jak dí oznámení v tomto čísle uveřejněné, »Obecná Jednota Cyrillská a orgán Jednoty pod záštitou jednoho světce byly«. Snahou Lehnerovou bylo po způsobu německých jednot cecilských zříditi také u nás Jed-notu pro pěstování hudby chrámové. První pokus učiněný r. 1873 se nezdařil. Výnosem c. k. ministerstva vnitra 29. prosince 1873, č. 20811 nebyly stanovy Všeobecné Sv.-Ceciliánské Jednoty pro církevní hudbu v Cechách, na Moravě a ve Slezsku povoleny, »poněvadž obmýšlený spolek dle zařízení svého jeví se býti státu nebezpečným«. Vytrvalou snahou Lehnerovou podařilo se konečně vytvořiti ji z hudebního odboru křesfanské Akademie. Na den 29. listopadu 1878 při slavnostech Karlových, kdy hudební odbor Křesfanské Akademie pořádal hudební slavnost, konána valná hromada, v níž usneseno zříditi Obecnou Jed-notu Cyrillskou, což na valné hromadě Křesfanské Akademie dne 15. prosince t. r. schváleno. Obecná Jednota Cyrillská povolena a schválena celým episkopátem českoslovanským. Výsledek tento byl zásluhou neúnavné činnosti Lehnerovy. Lehner pečoval pak o rozkvět Jednoty zakládáním farních jednot, přednáškami, sjezdy, produkcemi. Časopis »Cyrill« přinesl veliké množství skladeb církevních od skladatelů českých. Clánků Lehnerových o hudbě | ||||
|